Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.
Hlavní problém spočívá v krmivu pro ryby. Živiny, které lososi nespotřebují nebo vyloučí, končí přímo v mořské vodě. V uzavřených nebo hůře promývaných fjordech se pak mohou hromadit a měnit místní ekosystémy.
Analýza Sunstone Institute zjistila, že norská akvakultura v roce 2025 uvolnila 75 tisíc tun dusíku, 13 tisíc tun fosforu a 360 tisíc tun organického uhlíku. Takzvaný rybí kal tak zatěžuje pobřežní vody podobně jako obrovské množství nečištěné odpadní vody.
Dopady se mohou projevit hlavně úbytkem kyslíku ve vodě. Ten už byl zaznamenán například v Sognefjordu, nejdelším norském fjordu. Pokud se živiny v moři hromadí, podporují růst řas a dalších organismů, jejichž rozklad může kyslík dál spotřebovávat.
Rybí farmy přitom patří k důležité části norské ekonomiky. Chov lososů zásobuje světové trhy a dlouhodobě se prezentuje jako efektivnější alternativa k lovu volně žijících ryb. Zpráva ale ukazuje, že ekologická stopa tohoto odvětví může být výrazně větší, než se na první pohled zdá.
Problém se tak netýká jen množství vyprodukovaného lososa, ale hlavně odpadu, který při jeho chovu končí v moři. Pokud má akvakultura zůstat udržitelnou cestou produkce potravin, bude muset lépe řešit odpad z farem a jeho dopady na citlivé mořské prostředí.
