Jedním z cílů krvavého útoku hnutí Hamás na Izrael 7. října bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua zhatit mírové snahy Izraele v regionu, napsala agentura Reuters. Izraelský premiér to řekl na dnešní tiskové konferenci v Jeruzalémě po jednání se svým britským protějškem Rishim Sunakem. Netanjahu hovořil o „dlouhé válce“ s Hamásem, při které bude Izrael podle něj potřebovat britskou podporu i jednotu vlastních obyvatel. „Nikdy jsem neviděl Izraelce více jednotné než nyní,“ poznamenal Netanjahu.
„Vím, že přijímáte všechna preventivní opatření pro to, abyste se vyhnuli ublížení civilistům. To je v přímém kontrastu s tím, co dělá Hamás,“ řekl Sunak izraelskému premiérovi a ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby. „Obětí Hamásu je i palestinský lid,“ podotkl britský premiér, který totéž řekl i prezidentu Jicchaku Herzogovi, s nímž se setkal před Netanjahuem.
Israeli PM Benjamin Netanyahu tells British PM Rishi Sunak that one of the reasons behind Hamas’s attack on October 7 was to ‚destroy Israel’s regional peace moves in the region.‘
— Al Jazeera English (@AJEnglish) October 19, 2023
🔴 LIVE updates ⤵️ https://t.co/4OQxw6g28U
V Izraeli od rozsáhlého útoku ozbrojenců Hamásu proti Izraeli 7. října podle dnešních zpráv stanice BBC zahynulo osm britských občanů a devět se stále pohřešuje. Downing Street už minulý týden oznámila, že britské námořnictvo na východ Středozemního moře vyšle dvě lodě a několik helikoptér k „posílení regionální stability“, například aby „zamezily dodávkám zbraní teroristickým skupinám“.
Jednání izraelské diplomacie v poslední době, konkrétně snahy normalizovat vztahy s arabskými státy, uvedl také americký ministr zahraničí Antony Blinken jako jednu z možných motivací Hamásu pro útok na Izrael. Údajně blízko dohody o formálním zahájení diplomatických vztahů byl Izrael se Saúdskou Arábií.
Saúdská Arábie se nepřipojila k takzvaným Abrahámovým dohodám zprostředkovaným Spojenými státy, na základě nichž s Izraelem normalizovaly diplomatické vztahy například Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn. V posledních měsících nicméně Rijád a Tel Aviv o normalizaci vztahů jednaly, a to údajně úspěšně. Izrael podle zářijového prohlášení očekával uzavření dohody „v první čtvrtině roku 2024“.
Reakce Izraele na brutální útok Hamásu zatím spočívá v masivním bombardování Pásma Gazy, které má podle tamního ministerstva zdravotnictví nejméně 3478 palestinských obětí. Izraelská bilance stojí stále na nejméně 1400 mrtvých, dalších asi 200 civilistů islamisté Hamásu drží v Pásmu Gazy jako rukojmí. Jde o nejvyšší počet obětí z dosavadních jednotlivých konfliktů mezi Izraelem a Hamásem od roku 2006.
Sunak dnes na konferenci s Netnajahuem řekl, že ví, že Izrael dělá maximum pro to, aby jeho síly minimalizovaly civilní oběti. Zdroje z regionu, obeznámené s jednáním mezi Spojenými státy a zeměmi Blízkého východu, přitom podle Reuters uvádí, že „bezprostřední izraelskou strategií je zničit infrastrukturu Pásma Gazy, a to i za cenu velkých civilních obětí, vytlačit lidi na jih směrem k egyptské hranici a cílit na systém podzemních tunelů, které Hamás vybudoval pro své potřeby“.
Sunak je po německém kancléři Olafu Scholzovi a americkém prezidentovi Joeovi Bidenovi třetím lídrem ze skupiny vyspělých ekonomik G7, který od začátku války Izraele a Hamásu navštívil Izrael. O cestě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do Izraele média spekulují.
Stejně jako Biden a Scholz také Sunak ujistil izraelské představitele o podpoře a solidaritě a zdůraznil nutnost chránit civilistů podle mezinárodního práva.
