5.9 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
ZprávyNeodstoupím, své zemi jsem zavázaná, prohlásila prezidentka Peru Dina Boluarte

Neodstoupím, své zemi jsem zavázaná, prohlásila prezidentka Peru Dina Boluarte

Navzdory týdny trvajícím protestům odmítá prezidentka Peru Dina Boluarte ze své funkce odstoupit. Rozhodnutí potvrdila v pátek večer při televizním proslovu. Dodala také, že „lituje smrti protestujících“. Peruánská prokuratura přitom v současnosti vyšetřuje, zda se kvůli úmrtím prezidentka nedopustila genocidy. Demonstrující požadují nejen odstoupení Boluarte, ale i nové volby. Informoval o tom server BBC a Al Jazeera.

Nepokoje v Peru týkající se prezidentského úřadu se neblíží konci. Násilné protesty trvající poslední týdny za sebou přitom zanechaly desítky mrtvých a zraněných. Současná prezidentka Dina Boluarte ale v pátek večer v televizním proslovu prohlásila, že svou funkci neopustí. „Neodstoupím. Jsem zavázaná Peru,“ oznámila podle serveru BBC. Nehodlá tak vyjít vstříc požadavkům protestujících, kteří chtějí jak její rezignaci, tak nové volby.

Demonstrace vyvolalo v prosinci zatknutí bývalého peruánského prezidenta Pedra Castillo. Po hlasování o impeachmentu se totiž pokusil rozpustit tamní Kongres. Od té doby ale jeho podporovatelé protestují proti současné situaci. Nelíbí se jim totiž, že na jeho místo nastoupila jeho viceprezidentka, tedy Dina Boluarte. Odmítají rovněž její rozhodnutí nesvolat zasedání ústavního shromáždění. Podle prezidentky se totiž zásadní změny státu „nedějí přes noc“.

Podle serveru Al Jazzera navíc Boluarte poukazuje na potíže, kterým musela při sestavování a schvalování nové ústavy čelit sousední Chile. Prezidentka pak z protestů obviňuje radikální uskupení uvnitř země. Podle ní se totiž snaží vyvolat „chaos, nepořádek a destrukci“. Podporu ovšem začíná ztrácet i u současné vlády. Ve čtvrtek totiž odstoupil ministr práce Eduardo Garcia a v pátek ho následoval ministr vnitra Victor Rojas a ministryně žen Grecia Rojas.

Za tuto situaci se omlouvám, okomentovala prezidentka úmrtí desítek demonstrujících

V pátečním proslovu se dále prezidentka omluvila za úmrtí více než 40 protestujících. „Nemohu přestat opakovat, jak moc je mi líto Peruánců, kteří při současných protestech přišli o život. Za tuto situaci se omlouvám,“ prohlásila Boluarte. Začátkem tohoto týdne přitom peruánská prokuratura zahájila předběžné vyšetřování obvinění proti Boluarte. Dle nich se totiž měla kvůli úmrtím demonstrujících dopustit zločinu genocidy.

Rezignaci prezidentky proto v posledních dnech začali vyžadovat také guvernéři různých regionů nebo profesionální asociace, právníci a učitelé. Bývalý prezident Peru je mezitím ve vazbě na 18 měsíců. Rovněž čelí obviněním, a to z podvodu, kterého se měl dopustit při působení v prezidentské funkci. Kvůli nepokojům pak tamní úřady tento týden ve čtvrtek uzavřely přístup ke známé turistické památce Machu Picchu.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama