Peruánská generální prokuratura oznámila, že se rozhodla zahájit předběžné vyšetřování prezidentky Diny Boluarteové, premiéra Alberta Otároly a ministrů obrany a vnitra pro podezření z genocidy, zabití a vážných zranění. Důvodem jsou úmrtí a vážná zranění lidí při střetech protivládních demonstrantů s bezpečnostními složkami při nepokojích, které v Peru trvají od začátku prosince a mají už téměř pět desítek obětí. Parlament v noci na dnešek vyslovil důvěru Otárolově vládě, informovala dnes agentura Europa Press.
Nejtragičtější den protestů zažilo Peru v pondělí, kdy na jihu země v regionu Puno zemřelo 18 lidí, včetně policisty. Demonstranti se ale uchylovali k násilnostem, používali molotovovy koktejly, zapálili dům poslance a zaútočili i na policejní hlídku. Jeden policista při tom uhořel, další utrpěli zranění. Vláda pak vyhlásila v regionu Puno zákaz nočního vycházení.
Peru's top prosecutor launches inquiry into president, ministers after deadly protests https://t.co/MK1lmApy9F pic.twitter.com/9CkuqLend5
— Reuters (@Reuters) January 11, 2023
V úterý peruánský parlament vyslovil důvěru vládě premiéra Otároly, podpořilo ji 73 poslanců, 42 bylo proti a šest se zdrželo. Před hlasováním skupina poslanců křičela na Otárolu „vrahu“ a zasedání muselo být dočasně přerušeno. „Vláda dala důvěru kabinetu potřísněnému krví,“ napsala na twitteru poslankyně Sigrid Bazánová. Kriticky se vyjádřil i šéf strany Perú Libre (Peru svobodné), za niž byl v roce 2021 zvolen prezidentem Pedro Castillo a která je označována až za krajně levicovou. „Se 47 mrtvými se dala důvěra kabinetu smrti,“ uvedl Vladimir Cerrón.
Nepokoje v Peru vypukly po sesazení prezidenta Castilla parlamentem. Castillo byl poté zatčen, stále je ve vazbě a čelí obvinění ze vzpoury. Demonstranti žádají od samého začátku Castillovo propuštění, odstoupení Boluartové, okamžité rozpuštění parlamentu a nové volby. Ke svým požadavkům později přidali i změnu ústavu.
Boluarteová se pokusila už v prosinci nepokoje uklidnit návrhem zákona o předčasných volbách, které by se tak měly konat v roce 2024, tedy o dva roky dříve, než je řádný termín.
Boluarteová tvrdí, že splnění požadavků demonstrantů by zemi uvrhlo do chaosu. Podle ní radikálně levicoví organizátoři protestů žádají věci, které nejsou v její moci, což je změna ústavy. Předčasné volby pro rok 2024 už parlament schválil v prvním čtení, ještě je musí jednou potvrdit.
