Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“, informovala stanice CBS. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální, napsal list The Hindustan Times.
„Nepoužiji slovo válka, protože říkají, že když použijete slovo válka, tak to není dobrá věc,“ prohlásil Trump během projevu na výroční večeři Národního republikánského kongresového výboru (NRCC). „Nelíbí se jim slovo válka, protože se od ní očekává schválení, takže použiji slovo vojenská operace, což to skutečně je.“
Sen. Tammy Duckworth (D-IL) says one of her main concerns about the conflict in Iran is that President Trump "has actually launched a forever war."
— CBS News (@CBSNews) March 25, 2026
"The Constitution is very clear. Only Congress has the power to declare war, so they need to come to us," she says. "And that's… pic.twitter.com/F0Cvy0PHCL
Právě nevyprovokovaný konflikt na Ukrajině neoznačuje Moskva jako válku, ale „speciální vojenskou operaci“.
Trump se tomuto termínu vyhýbal již v minulosti. Slovo válka podle něj používají demokraté, on sám to však dělat nebude, řekl v úterý. Začátkem měsíce před novináři označil americké údery za „krátkou exkurzi na Blízký východ“, která brzy skončí.
Šéf Bílého domu nicméně blízkovýchodní vojenské operace za válku označil hned několikrát. Například když hovořil o americkém vítězství.
Obešel Kongres
Vyhlásit jinému státu válku může podle ústavy jen Kongres. Americká hlava státu je však vrchním velitelem ozbrojených sil. Zákon o válečných pravomocích ze 70. let 20. století omezuje vojenské akce na 60 dní, pokud použití vojenské síly neschválí Sněmovna i Senát. Podle Trumpa je zákon protiústavní.
Trump, který obešel Kongres i se svými cly, čelí kritice ze strany demokratů, podle nichž jedná na Blízkém východě protiústavně. Nepožádal totiž Kongres o souhlas. Také zpochybnili tvrzení, že Írán představoval pro USA bezprostřední hrozbu.
Od začátku války 28. února demokraté třikrát hlasovali o ukončení války s Íránem, narazili ale na odpor republikánů. Přestože konflikt na Blízkém východě americká veřejnost většinově nepodporuje a Trump má nejnižší podporu od lednové inaugurace v loňském roce, stále za ním stojí republikáni.
Proti ukončení války hlasoval i demokratický senátor za Pensylvánii John Fetterman. Podle něj USA nejsou ve válce s Íránem, protože jinak by umírali američtí vojáci. Přestože zatím američtí vojáci na souši nasazeni nebyli, od začátku konfliktu jich zemřelo nejméně třináct a zhruba dvě stě jich utrpělo zranění.
Veřejnost Trumpa cupuje
Trump sklidil za své komentáře kritiku na sociálních sítích. Někteří uživatelé napsali, že tím de facto přiznal ilegální vstup do války bez souhlasu Kongresu.
„Prezident Trump. Někteří lidé mu říkají prezident, já ho nazývám zrádcem,“ napsal například někdo na sociální síti X (dříve Twitter). „Nedostatek podpory, kterou tento chlap bude mít, až bude znovu obžalován, bude ohromující.“
Další uživatel naznačil, že Trump dělá jen to, co mu říkají lidé z jeho administrativy, i když to skončí katastrofou.
Jiným se nelíbí riskování životů amerických vojáků na Blízkém východě. „Je to podvod. Modlete se za životy vojáků, které tento klaun ohrožuje ve prospěch Izraele,“ napsal další účet.
„Trump je buď svými zpravodajskými pracovníky velmi dezinformován, nebo se pokouší zakrýt kolosální selhání,“ okomentoval někdo vývoj konfliktu s Íránem.
Na prahu energetické krize
Válka s Íránem, do níž se zapojil i Izrael, uvrhla svět na pokraj další energetické krize. Hrozí růst inflace a zpomalování ekonomik světa. Trumpovu „vojenskou operaci“ pociťují jeho voliči, kteří věřili, že republikánská hlava státu sníží životní náklady. Nyní však zjišťují, že opak je pravdou.
V listopadu proběhnou volby do Kongresu. Podle průzkumů mají demokraté reálnou šanci na vítězství. Trumpovu moc by mohli dramaticky oslabit a dokonce ho sesadit.
