-3.3 C
Czech
Sobota 17. ledna 2026
ZprávyNěmecký prezident požádal v Tanzanii o odpuštění za masakr z doby, kdy...

Německý prezident požádal v Tanzanii o odpuštění za masakr z doby, kdy Německo africkou zemi kolonizovalo

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier požádal o odpuštění za koloniální zvěrstva, která jeho země napáchala v Tanzanii. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Během povstání Maji Maji, jednoho z nejkrvavějších protikoloniálních povstání na počátku 20. století, zabily německé jednotky téměř 300 000 lidí. Prezident promluvil v muzeu v Songea, kde se povstání odehrálo.

„Chtěl bych vás požádat o odpuštění za to, co zde Němci udělali vašim předkům. To, co se zde stalo, je naše společná historie. Historie vašich předků a historie našich předků v Německu,“ řekl. Povstání Maji Maji vyvolala německá politika, aby donutila původní obyvatelstvo pěstovat bavlnu na vývoz. Tanzanie byla tehdy součástí německé východní Afriky, kterou tvořila dnešní Rwanda, Burundi a část Mosambiku.

Prezident Steinmeier vyjádřil naději, že Tanzanie a Německo se mohou společně vyrovnat s minulostí. „Vaše příběhy vezmu s sebou do Německa, aby se o nich dozvědělo v mé zemi co nejvíc lidí,“ slíbil.

Koloniální amnézie

Podle Jürgena Zimmerera, profesora historie na univerzitě v Hamburku, mělo Německo donedávna „koloniální amnézii“. „Německá veřejnost nikdy zcela nepochopila brutalitu a rasismus této koloniální říše,“ řekl historik.

V rámci třídenní návštěvy se prezident setkal s potomky jednoho z vůdců kmene Maji Maji, náčelníka Songea Mbana, který byl mezi popravenými v roce 1906. V Tanzanii je nyní považován za národního hrdinu a prezident Steinmeier rodině sdělil, že se německé úřady pokusí najít jeho ostatky.

Z německých kolonií byly totiž přivezeny tisíce lidských ostatků, píše BBC. Částečně jako „trofeje“, ale také z důvodů výzkumu. Profesor Zimmerer uvedl, že na zjištění, odkud tyto kosti a lebky, které leží v různých muzeích nebo institucích, vlastně pocházejí, nejsou k dispozici „téměř žádné finanční prostředky“. Některým potomkům zabitých se je však podařilo lokalizovat pomocí testů DNA.

Prezident po setkání s tanzanijskou hlavou státu Samiou Suluhu Hassanem v Dar es Salaamu slíbil, že Německo bude s Tanzanií spolupracovat na „repatriaci kulturního majetku“. Německý prezident podle CNN navštívil rovněž Zambii, v afrických zemích byl v uplynulém týdnu na návštěvě i kancléř Olaf Scholz.

Zapalovali farmy, uvedl historik

Tanzanský historik Mohamed Said prezidentovu omluvu uvítal. Podle něj však nebyla dostatečná. „Němci se rozhodli zapálit farmy, aby lidem došly potraviny a nemohli bojovat. To je nepřijatelné, v dnešním světě by je postavili před soud,“ řekl.

V roce 2021 Německo oficiálně přiznalo, že se během okupace Namibie dopustilo genocidy. Oznámilo finanční pomoc ve výši více než 1,1 miliardy eur (zhruba 25 miliard korun).

Prohlášení německého prezidenta přichází poté, co král Karel při návštěvě Nairobi uznal „odporné a neospravedlnitelné násilné činy spáchané na Keňanech“ během jejich boje za nezávislost. Britský monarcha však nepřednesl formální omluvu, o níž by museli rozhodnout vládní ministři.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, chystá jednání se spojenci

Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Dnes to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny, kvůli napjaté situaci připravuje online jednání se spojenci z takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, známé též jako ramsteinská skupina.

Fico se při návštěvě USA podle Bratislavy sejde s americkým prezidentem Trumpem

Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval ČTK úřad slovenské vlády. Ficova pracovní cesta do USA byla původně oznámena jen v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice. Slovenská opozice opět kritizovala, že vláda si připravuje půdu k tomu, aby mnohamiliardovou zakázku na výstavbu nové jaderné elektrárny na Slovensku zadala americké firmě Westinghouse bez vypsání mezinárodní soutěže. Fico v reakci slovně na opozici zaútočil.

Afghánec, který loni v Mnichově najel autem do lidí a dva zabil, jde před soud

V Mnichově začal soudní proces s pětadvacetiletým mužem obviněným z loňského útoku, při němž najel automobilem do davu lidí a zabil dvě osoby. Podle obžaloby šlo o úmyslný čin motivovaný náboženským extremismem.

Inflace v prosinci zůstala na 2,1 procenta

Meziroční inflace v Česku v prosinci 2025 zůstala na 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny podle statistiků klesly o 0,3 procenta.

Senátní výbor v USA pozastavil jednání o zákonu CLARITY

Americký Senát tento týden odložil plánované projednání zákona Digital Asset Market Clarity Act známého jako CLARITY Act. Jednání se mělo odehrát 15. ledna 2026 v Senátním bankovním výboru, nakonec se ale termín posunul po tom, co Coinbase stáhla podporu aktuální verzi návrhu.

Dva lidé jsou podle úřadů zranění po útoku dronu na ruskou Rjazaň

Dva lidé utrpěli zranění při útoku ukrajinského dronu na Rjazaň, město ležící jihovýchodně od Moskvy. Informoval o tom ruskojazyčný telegramový kanál Astra. Letecký poplach dnes ráno krátce platil v Kyjevě, protože k městu se blížily ruské útočné drony.

Německo navštíví syrský prezident Ahmad Šara, setká se s Merzem

Syrský prezident Ahmad Šara příští týden navštíví Německo, v úterý se setká s kancléřem Friedrichem Merzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Vyplývá to z dnes zveřejněného programu prezidenta a oznámení mluvčího německé vlády. Podle médií by měl Šara v Německu jednat především o dalším osudu syrských uprchlíků, ale také o německé pomoci při obnově válkou zpustošené Sýrie.

Evropské jednotky v Grónsku Trumpa neodradí, uvedl Bílý dům

Přítomnost evropských jednotek v Grónsku snahu Donalda Trumpa o získání ostrova neovlivní, řekla mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na autonomní dánské území dorazili první evropští vojáci. Schůzka mezi dánskými, grónskými a americkými představiteli spor nevyřešila.

Machado věnovala svoji Nobelovu medaili Trumpovi

Venezuelská opoziční lídryně Maria Corina Machado předala ve čtvrtek v Bílém domě americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi medaili, kterou dostala k Nobelově ceně míru. Schůzka měla jasný cíl. Machado chce získat vliv na to, jak bude Washington formovat politickou budoucnost Venezuely.

EPA mění přístup k regulaci znečištění ovzduší

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí mění způsob, jakým posuzuje přínosy regulací ovzduší. Zdravotní dopady znečištění bude dál hodnotit, ale už jim nebude přiřazovat konkrétní finanční hodnotu. Kritici varují, že to může usnadnit oslabování ochrany zdraví i klimatu.

Prezident Pavel zahájil ve Lvově návštěvu Ukrajiny

Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macháč v Adelaide prošel do semifinále, Siniaková si zahraje finále čtyřhry

Tomáš Macháč zvládl v Adelaide čtvrtfinále generálky na Australian Open a postoupil do semifinále. Osmý nasazený porazil Španěla Jaumeho Munara 6:4, 6:4 a čeká ho turnajová dvojka Tommy Paul. Američan v dalším zápase přehrál domácího kvalifikanta Aleksandara Vukice 6:3, 6:2.

Boeing věděl o vadě dílu spojené s pádem nákladního letadla UPS

Nákladní letadlo UPS se v listopadu v Kentucky zřítilo po dramatickém selhání u křídla a zahynulo při tom 15 lidí. Vyšetřovatelé teď popisují, že problém souvisel se strukturální vadou části uchycení motoru, kterou Boeing zaznamenal už před lety u podobných strojů.

Americký zásah v Grónsku by byl katastrofa, konec světa, varoval Tusk

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama