Německo zrychluje přípravy na krizový scénář. Vláda chce obnovit staré kryty a přebudovat veřejné podzemní prostory na místa, která by mohla ochránit obyvatelstvo při ozbrojeném konfliktu. Důvodem je rostoucí obava z ruské agrese.
Země má dnes k dispozici jen minimum funkčních úkrytů. Z někdejších dvou tisíc jich zůstalo použitelných jen 580. To by nestačilo ani pro jedno procento populace. Zbytek buď chátrá, nebo už dávno neslouží původnímu účelu.
Strach z reálné války
Šéf Spolkového úřadu pro civilní ochranu Ralph Tiesler mluví o nutnosti národní mobilizace. Chce co nejrychleji zajistit milion nových míst. Podle něj už Německo nemůže dál spoléhat na mír jako samozřejmost. „Musíme si uvědomit realitu konfliktu,“ řekl.
Tiesler varuje, že čas běží. Nové bunkry jsou drahé a postavit je trvá roky, proto stát sází na úpravu existujících staveb – tunelů, stanic metra, parkovišť nebo sklepů. Cílem je vybudovat síť ochranných prostor co nejrychleji a co nejlevněji.
Kontrast s Finskem
Současná situace Německa bledne ve srovnání s Finskem. To má bunkry pro více než 85 procent obyvatel země. Němci mají naopak ochranu jen pro zlomek. O to větší tlak teď panuje na politiky i místní samosprávy.
Plán na přeměnu infrastruktury představí vláda do konce léta. Tiesler ale zdůrazňuje, že nejde jen o technické řešení. Podle něj je důležité, aby lidé změnili uvažování. Válka už není nemyslitelná, a připravenost je nutnost, ne panika.
Bezpečí, které se už nepředpokládá
Německo se dlouho spoléhá na stabilitu, kterou považovalo za samozřejmost. Jenže s ruskou invazí na Ukrajinu se podle Tieslera změnilo i bezpečnostní prostředí celé Evropy. „Dlouho jsme si mysleli, že válka není scénář, na který se máme chystat. Teď se to změnilo.“
Země tak čelí realitě, kterou ještě před pár lety ignorovala. A zároveň zjišťuje, že dohnat ztracený čas může být extrémně složité. Pokud ale chce ochránit vlastní obyvatele, jinou možnost nemá.
