Německo dnes vypravilo druhý deportační let do Afghánistánu od roku 2021, kdy moc v této středoasijské zemi převzalo islamistické hnutí Tálibán. Agentuře DPA to potvrdilo ministerstvo vnitra, podle kterého je na palubě 81 lidí. První let s trestanými Afghánci odletěl do Kábulu z Německa loni v srpnu.
Letadlo odlétlo dnes ráno z Lipska a podle německých médií míří do Kábulu. Jedná se o první deportační let do Afghánistánu vypravený od nástupu nové vlády kancléře Friedricha Merze k moci. Loňský let zorganizovala ještě vláda jeho předchůdce Olafa Scholze. Tehdy v něm bylo 28 afghánských mužů usvědčených ze spáchání trestného činu. Také v dnešním letu jsou Afghánci, kteří se dopustili trestného činu. Podle agentury DPA přinejmenším jeden z pasažérů měl na nohou při nástupu do letadla pouta. Ministr vnitra Alexander Dobrindt řekl, že jsou v letadle pachatelé „závažných a nejzávažnějších“ trestných činů.
Breaking News: Germany is carrying out its first deportation flight to Afghanistan, in almost a year.
— DW Politics (@dw_politics) July 18, 2025
A plane carrying 81 Afghan nationals, with criminal convictions, departed Leipzig bound for Kabul on Friday morning.
The deal was brokered with the help of Qatar. pic.twitter.com/olwccKSJ1q
Německo nemá se současným afghánským vedením diplomatické vztahy a vládu Tálibánu neuznává. Loňský deportační let se podařilo vypravit jen díky zprostředkování Kataru, který udržuje s Tálibánem dobré vztahy. Dnešní letadlo, které vzlétlo z Lipska, patří aerolinkám Qatar Airways. Dobrindt potvrdil, že i tentokrát hrál Katar roli zprostředkovatele. Německo navíc navázalo „technické kontakty“ s Afghánistánem.
Islamistické hnutí Tálibán se moci v Afghánistánu opět chopilo v srpnu 2021. Bleskově ovládlo hlavní město Kábul ještě během stahování spojeneckých vojsk, která v asijské zemi působila v rámci operace zahájené po teroristických útocích ve Spojených státech z 11. září 2001.
Na počátku července Dobrindt v rozhovoru s časopisem Focus řekl, že chce o vracení migrantů do Afghánistánu jednat přímo s hnutím Tálibán.
V Německu se nyní podle vládních dat zdržuje přes 446.000 afghánských občanů, zhruba 11.500 z nich by mělo zemi opustit, protože nezískali povolení k pobytu. Větší část z nich, zhruba 9600, má status trpěné osoby, protože je není nyní možné deportovat do vlasti.
Kancléř Merz před únorovými parlamentními volbami sliboval, že jeho vláda začne vyhošťovat i do Sýrie a Afghánistánu. Se současným syrským vedením prezidenta Ahmada Šary, které se moci ujalo loni v prosinci po svržení režimu prezidenta Bašára Asada, vyjednávala už Dobrindtova předchůdkyně Nancy Faeserová.
Nová německá vláda především kvůli tlaku konzervativní unie CDU/CSU, jejímiž členy jsou Merz i Dobrindt, usiluje o zpřísnění migračních a azylových pravidel. Dosáhnout chce snížení počtu přicházejících migrantů. Kromě národního chce hledat i evropské řešení. Prvním krokem by měla být schůzka ministrů vnitra Německa, Francie, Polska, Dánska, Rakouska a Česka, která se dnes uskuteční na nejvyšší německé hoře Zugspitze. Za Česko se účastní ministr vnitra Vít Rakušan.
