1.5 C
Czech
Čtvrtek 20. listopadu 2025
EkonomikaNěmecko se s EU dohodlo na provozu spalovacích motorů na zelená paliva...

Německo se s EU dohodlo na provozu spalovacích motorů na zelená paliva i po roce 2035

Evropská unie a Německo dosáhly dohody o budoucím používání spalovacích motorů, což je otázka, kterou automobilový průmysl bedlivě sleduje. Dohoda umožní provoz některých spalovacích motorů i po roce 2035. Informovala o tom agentura Reuters a server CNN.

Blok a jeho největší ekonomika byly v otázce plánovaného ukončení používání automobilů s emisemi CO2 v roce 2035 v rozporu. Vedoucí představitelé v posledních dnech ale signalizovali, že jsou blízko řešení.

Německo chtělo podle agentury Reuters záruky, že nové automobily se spalovacími motory bude možné prodávat i po tomto termínu, pokud budou poháněny e-palivy. Tento požadavek podpořila část vlivného německého automobilového průmyslu.

„Našli jsme s Německem dohodu o budoucím používání e-paliv v automobilech,“ uvedl na Twitteru Frans Timmermans, šéf politiky EU v oblasti klimatu.

Německý ministr dopravy Volker Wissing uvedl, že „cesta je volná“ díky dohodě dosažené v pátek pozdě večer.

„Vozidla se spalovacími motory mohou být nově registrována i po roce 2035, pokud budou tankovat výhradně CO2 neutrální paliva,“ uvedl v příspěvku na Twitteru.

Zákon o zákazu spalovacích motorů

Zákaz automobilů se spalovacími motory je jedním z ústředních bodů ambiciózního plánu Evropské unie snížit do roku 2050 emise na čistou nulu. To znamená odstranit z ovzduší alespoň tolik znečištění, které ohřívá planetu, kolik blok vypouští. Zákon předpokládá úplný zákaz prodeje nových automobilů s dieselovými a benzinovými motory do roku 2035.

Německo je nyní proti tomu, aby byly zakázány všechny spalovací motory. Místo toho tvrdí, že by měly být povoleny motory poháněné „zelenými“ palivy.

K Německu se připojily další evropské země včetně Itálie, Polska a České republiky, které požadují výjimku.

Zákon měla začátkem tohoto měsíce formálně schválit Evropská rada, nejvyšší politický orgán Evropské unie. Hlasování ale bylo podle CNN odloženo kvůli rostoucímu odporu.

Co jsou to e-paliva?

Syntetická paliva neboli e-paliva se vyrábějí z vodíku a oxidu uhličitého zachyceného z atmosféry.

Jejich zastánci je často prezentují jako „čistá“, ale skutečnost není jednoznačná. Při spalování těchto uměle vyrobených paliv se uvolňuje podobné množství emisí ohřívajících planetu a znečišťujících látek do ovzduší jako při používání klasických fosilních paliv.

„Zelené“ označení se týká výrobního procesu: E-paliva se vyrábějí z uhlíku, který byl odebrán z atmosféry, čímž se kompenzují emise, které produkují.

Reklama

Doporučujeme

Obranný sektor trpí nedostatkem lidí, EU přišla s plánem na rekvalifikaci 600 tisíc zaměstnanců

Rusko je trvalá hrozba. Státy Evropské unie (EU) se proto snaží rychle přezbrojit a připravit se na možnou válku. Problém? Chybí kvalifikování zaměstnanci v obranném sektoru, kteří navrhnou nebo vyrobí zbraně a materiál. Řešením má být plán na rekvalifikaci 600 tisíců zaměstnanců do roku 2030.

Ruské útoky si vyžádaly další zraněné, informují ukrajinské úřady

Nejméně tři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast, oznámil šéf regionu Vladyslav Hajvanenko. Další dva lidé, sedmnáctiletá dívka a muž ve věku 85 let, byli zranění při ruském ostřelování sousední Chersonské oblasti na jihovýchodě země, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Ternopilu, kde ruský útok ve středu zabil 26 lidí, je dál pohřešováno 22 osob. Tisíce obyvatel ruského pohraničí se ocitly bez proudu po ukrajinských útocích na elektrárny, uvedl gubernátor Kurské oblasti, sousedící s Ukrajinou.

Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podle Kallas podpořit i Evropa

Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla dnes ráno v Bruselu před jednáním ministrů zahraničí zemí EU šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Americká i světová média v minulých dnech zmiňovala detaily nového plánu na zastavení války na Ukrajině, o kterém USA jednají s Ruskem, napadená země se na jeho vzniku nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Podle amerických médií schválil plán prezident Donald Trump. Snahy o dosažení míru dnes v Bruselu při příchodu na jednání ocenil také šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski, i podle něj je ale do jednání potřeba zahrnout také Evropu.

Izraelské údery v Gaze zabily nejméně 28 Palestinců, příměří opět pod tlakem

Izraelské obranné síly (IDF) ve středu provedly údery v Pásmu Gazy a zabily nejméně 28 Palestinců během nejnovější eskalace, která testuje křehké příměří. Armáda židovského státu uvedla, že odpověděla na útoky palestinského teroristického hnutí Hamás, které to odmítlo jako lež.

V Severní Karolíně zadrželi přes 250 lidí při imigrační razii

V Severní Karolíně se během několika dnů rozjela rozsáhlá imigrační razie, která zasáhla hlavně oblast kolem Charlotte. Zásahy vyvolaly strach v komunitách i protesty před obchody a v ulicích. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti mezitím oznamuje další fáze operací a připravuje přesuny agentů do dalších států.

Zveřejnění Epsteinových spisů čeká po schválení Kongresem na Trumpův podpis

Americký Kongres téměř jednomyslně rozhodl, že ministerstvo spravedlnosti musí zveřejnit veškeré neklasifikované dokumenty o Jeffreym Epsteinovi. Zákon dorazí na stůl prezidenta Donalda Trumpa, který po měsících odporu náhle změnil názor.

Target snižuje výhled, nový šéf sází na obchody a technologie

Target čeká náročný konec roku. Firma upravila celoroční výhled, protože bojuje s ochlazující poptávkou a zlevňováním, které má rozhýbat prodeje. Investoři tak dostali další signál, že obrat v jedné z největších amerických maloobchodních sítí potrvá déle.

KOMENTÁŘ: Bitcoin padá, akcie v nejistotě. Co stojí za podzimní panikou?

Po měsících prosperity se na trzích začal šířit strach. Akcie amerických společností klopýtají, stejně tak padá i bitcoin, který už odepsal veškeré letošní zisky. Za chmurnou atmosférou stojí obavy ze splasknutí AI bubliny i dalších kroků americké centrální banky.

Izraelský úder na tábor v Libanonu podle místních zasáhl sportoviště

Úterní izraelský úder na palestinský tábor Ajn Hilva v Libanonu, který zabil 13 lidí, podle místních obyvatel zasáhl sportoviště. Píše to dnes agentura AFP. Izrael tvrdí, že cílem úderů bylo výcvikové středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které to však odmítlo. Mezi mrtvými byla podle místních obyvatel řada dětí, které v době úderu hrály fotbal.

Polsko odpoví na sabotáž na železnici, prohlásil ministr Sikorski

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil za akt státního terorismu víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Zároveň slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická.

Válečná sekyra zakopána? Musk se účastnil večeře v Bílém domě

Miliardář Elon Musk se zúčastnil večeře se saúdskoarabským princem v Bílém domě. Jde o první veřejnou návštěvu nejbohatšího člověka světa po roztržce s prezidentem Donaldem Trumpem. Musk byl podle médií spatřen ve Východní místnosti spolu s Jeffem Bezosem nebo fotbalistou Christianem Ronaldem. Jeho přítomnost v Bílém domě dokládají i videa na sociálních sítích. Trump dosáhl s arabským královstvím klíčové dohody.

Rusko potvrdilo úterní útok střelami ATACMS, podle Moskvy ale nebyl úspěšný

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb přitom v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla polská armáda. Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) krátce na to oznámil, že byla dočasně uzavřena letiště v Lublinu a v Řešově (Rzeszów) na jihovýchodě Polska, provoz na letištích byl obnoven po necelé hodině. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach, informovala agentura Reuters.

Brazílie odsoudila vojenské důstojníky a policistu za pokus o převrat, plánovali atentát na Lulu

Nejvyšší soud Brazílie v úterý vynesl rozsudek nad vojáky a policistou, kteří plánovali převrat a atentát na prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před jeho inaugurací. Poslal je do vězení až na 24 let. Celkem bylo odsouzeno deset lidí, mezi nimi i bývalý prezident Jair Bolsonaro.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama