Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) je oficiálně podezřelá z extremismu, rozhodl německý soud. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.
Tento krok potvrzuje rozhodnutí soudu nižší instance, které strana napadla. Znamená mimo jiné, že zpravodajské služby mohou nadále sledovat aktivity a komunikaci AfD.
The far-right AfD party faces a setback after losing a legal battle and being deprived of ‘suspected extremist’ status while, consequently, permitting Germany’s domestic intelligence service to carry out inquiries. #AfD #Germany #Extremism #LegalBattle #PoliticalNews pic.twitter.com/0F4MFWlkOs
— Abdulla Alrashid (@AbdullaAlr58193) May 13, 2024
Strana byla založena v roce 2013 jako euroskeptické uskupení, které se staví proti záchranným programům EU pro jižní Evropu, které podporuje Německo. S nárůstem počtu uprchlíků po roce 2015 se však AfD proměnila v ostrou a stále radikálnější protiimigrační sílu.
Dnes vlivná vnitrostranická křídla v AfD zastávají etnonacionalistické názory, píše BBC. Zy definují každého, kdo má migrantský původ, jako „nesprávného Němce“. A to i když má německé občanství.
V pondělí soud v Münsteru rozhodl, že existuje důvodné podezření, že „přinejmenším významná část AfD“ usiluje o to, aby „německým občanům s migračním původem přiznala nižší právní postavení“. Jinými slovy, soud podezírá velkou část AfD z toho, že chce vytvořit občany dvou kategorií. Lidé, kteří jsou hodnoceni jako „etničtí Němci“, by ěli více práv než lidé, jejichž rodiny původně pocházely ze zahraničí. A to by podle německé ústavy byla nezákonná diskriminace.
Strana je proti demokracii, řekl soud
„Soud shledal, že existuje dostatek důkazů o tom, že AfD sleduje cíle, které jsou v rozporu s lidskou důstojností určitých skupin a s demokracií,“ konstatoval podle Reuters soud.
Pondělní rozhodnutí soudu je pro AfD ranou. Německá vláda ho však vnímá jako vítězství. „Dnešní rozhodnutí ukazuje, že jsme demokracií, kterou lze bránit,“ uvedla ministryně vnitra Nancy Faeser.
Právníci AfD uvedli, že se proti tomuto rozhodnutí odvolají. Případné další napadení se však může zaměřit pouze na procesní problémy, nikoli na právní obsah dnešního rozhodnutí. Vedení strany rozhodnutí odmítá a obviňuje soudce, že pro své rozhodnutí neposkytli dostatek důkazů.
AfD se v poslední době propadá v průzkumech veřejného mínění z dvaceti procent na začátku letošního roku na přibližně šestnáct. Částečně je to možná způsobeno masovými protesty proti AfD po celé zemi. Odehrály se poté, co vyšlo najevo, že se představitelé strany zúčastnili tajného setkání, na kterém se diskutovalo o deportaci lidí s neněmeckým původem.
Podporu snížila také řada skandálů týkajících se údajné špionáže pro Čínu a podezření z napojení na Kreml.
Zákaz by stranu jen posílil
Pravděpodobně větším problémem pro AfD je to, že její volební čísla nahlodávají jiné pravicové strany. Ty šíří podobné protiimigrantské poselství. Někteří konzervativci hlavního proudu znějí stále radikálněji, pokud jde o žadatele o azyl.
Rozsudek by podle některých analytiků zvýšit podporu AfD u extremistů. To by se mohli domnívat, že systém se snaží AfD zničit, a přidat se na její stranu. To by ale zároveň nevyhovovalo samotným stranickým představitelům. Strana se sice v průběhu let stala radikálnější, ale její lídři se zároveň snaží značku detoxikovat, aby oslovila nerozhodnuté voliče.
Ve venkovských částech východního Německa je AfD v některých zastupitelstvech již dominantní silou a někdy dokonce spolupracuje s jinými stranami na místních otázkách. Na regionální a celostátní úrovni však s AfD žádná jiná strana nechce spolupracovat na vytváření koalic. Znamená to, že dosud byla odstavena od skutečné politické moci.
Již několik let se pravidelně objevují diskuse o zákazu AfD. Kritici této myšlenky tvrdí, že by to straně ve skutečnosti jen nahrálo, protože by to posílilo její narativ mučednictví. Z právního hlediska by to navíc bylo obtížné, časově náročné a možná by to odmítl ústavní soud.
S každým novým skandálem, do něhož je AfD zapletena, však sílí volání všech mainstreamových stran po prošetření, zda existují alespoň dostatečné důvody k pokusu tuto stranu zakázat.
