Různý vodní hmyz využívá povrchové napětí vody k tomu, aby se pohyboval po hladině jezer a rybníků. Hmyz, který pochází z čeledi Hydrophilidae, se dokáže pohybovat po spodní straně vodní hladiny, jako by byl přilepený na křišťálově čistém skle. Je to vůbec poprvé, kdy byl zdokumentován pohyb hmyzu tímto neobvyklým způsobem.
John Gould, behaviorální biolog z univerzity v Newcastlu v australském Callaghanu objevil brouka náhodou. Jednu noc šel hledal pulce v mělkých vodních tůních v australském pohoří Watagan. V jedné z těchto tůní spatřil černý předmět menší než nehet malíčku.
„Nejprve jsem se domníval, že to musí být brouk, který spadl do vody a plave po hladině,“ uvedl Gould. „Ale pak jsem si uvědomil, že brouk je vzhůru nohama a pod hladinou vody.“
Zatímco Gould scénu rychle natáčel, brouk – později identifikovaný jako mrchožrout vodní (Hydrophilidae) – se pohyboval pod vodní hladinou stejně jako na rovném, pevném povrchu, pravidelně odpočíval a měnil směr.
Gould uvedl, že obzvláště fascinující na této zvláštní superschopnosti je, že brouk dokázal nejen chodit, ale také odpočívat, zatímco byl zdánlivě přilepený ke spodní části vodní hladiny.
„To znamená, že může zůstat na vodní hladině, aniž by vydával jakoukoli energii,“ řekl. „To je v kontrastu s velkými živočichy, kteří se pohybují po vodní hladině, jako jsou například ještěrky, které musí neustále běhat, aby se nepotopily. Tato schopnost by také mohla znamenat, že může odvrátit predátora tím, že minimalizuje množství hluku, který vydává, zatímco zůstává v klidu.“
Brouk se dokáže pohybovat tímto způsobem nejspíš díky vzduchové bublině
Na Gouldově videu je vidět, jak brouk drží vzduchovou bublinu u svého břicha. Vědci předpokládají, že tato vzduchová bublina může být klíčem k tomu, jak se brouk pohybuje po spodní straně vodní hladiny.
Bublina by mohla broukovi poskytnout dostatek vztlaku, aby se mohl převrátit a přitisknout na spodní stranu vody. Poté může vyvíjet tlak na vodu, aniž by porušil povrchové napětí.
Šneci se také dokáží pohybovat po spodní straně vodní hladiny. Svůj sliz používají jako bariéru mezi vodou a sebou, aby vytvořili rozdíly v tlaku a poté se po hladině kloužou.
