13.4 C
Czech
Čtvrtek 6. listopadu 2025
EkonomikaNejvětší evropské banky dotují navzdory svým ekologickým závazkům produkci ropy a plynu

Největší evropské banky dotují navzdory svým ekologickým závazkům produkci ropy a plynu

Podle aktivistů z organizace ShareAction financují největší evropské banky navzdory svým ekologickým slibům novou produkci ropy a zemního plynu. I přes svůj závazek, že do roku 2050 nebudou zodpovědné za žádné nové emise vypouštěné do atmosféry. V pondělí o tom informoval server BBC a The Guardian.

Největší evropské banky pokračují ve financování nové produkce ropy a zemního plynu. Zavázaly se přitom k tomu, že do roku 2050 nebudou zodpovědné za žádné nové emise vypouštěné do atmosféry. Na chování bank upozornili aktivisté z organizace ShareAction.

Podle nich by měli investoři na banky apelovat, aby od svých klientů vyžadovaly plány popisující tranzici k více ekologickému podnikání předtím, než je zafinancují. Mezi největší banky pak patří například HSBC, Barclays nebo Deutsche Bank.

Zmíněné banky jsou od dubna loňského roku součástí skupiny spadající pod Organizaci spojených národů zvané the Net Zero Banking Alliance. Společně tak usilují o udržení globálního oteplování pod 1,5 stupňů. V pondělí o tom informoval server BBC.

https://twitter.com/rodjanssen/status/1493106331548635137

Banky by proto měly mít stanovené cíle usilující o snížení emisí oxidu uhličitého. Podle organizace ShareAction však navzdory svým slibům poskytlo 25 největších bank půjčky ve výši 33 miliard dolarů 50 společnostem s plány na rozšiřování produkce ropy a plynu.

Mezinárodní energetická agentura přitom upozornila, že pro zvládnutí klimatické změny by se neměly otevírat žádné nové těžiště ropy nebo plynu. Od roku 2016 pak podle serveru The Guardian půjčila banka HSBC zmíněným společnostem na 59 miliard dolarů. Barclays pak poskytla 48 miliard a BNP Paribas okolo 46 miliard dolarů.

Banky musí vyžadovat od svých klientů důkazy o „zeleném“ pokroku, míní aktivisté

„Banky sice slibují, že chtějí svým klientům pomoci ke tranzici od fosilních paliv, nemáme ale dostatečné důkazy o tom, že se tak skutečně děje,“ okomentovala report organizace ShareAction. Podle ní totiž většina bank nepožaduje po svých klientech plány na přechod k „zelenějším“ aktivitám.

Samotné financování společností těžících ropu a plyn by totiž problematické být nemuselo. Bez doložení důkazů o dodržování environmentálních závazků však vznikají otázky, zda banky zkrátka nadále nepodporují pro měnící se klima nebezpečné aktivity.

Podle mluvčího HSBC je však banka „zavázaná ke kooperaci se zákazníky, aby tak společně dosáhli tranzice k efektivní a ekologické ekonomice.“

Zástupci Barclays pak podle serveru BBC uvedli, že „pokračují ve spolupráci s mnoha zúčastněnými stranami ohledně klimatických a udržitelných témat.“

Mezi společnosti, které dostávají od bank nejvíce dotací pak patří například Exxon Mobil, Shell, BP nebo Saudi Aramco.

Doporučujeme

Královna deblu Siniaková slaví pátý titul světové jedničky

Kateřina Siniaková potvrdila pozici světové jedničky. Po dvou výhrách na Turnaji mistryň v Rijádu má jisté semifinále i trofej pro nejlepší deblistku sezony. WTA jí k tomu uspořádala slavnostní ceremoniál. „Tohle je pro mě úžasné. Jsem moc šťastná, že jsem to znovu dokázala,“ řekla česká hráčka.

Varování před COP30: Chudší země stále nemají dostatečný přístup k ochraně v oblasti klimatu

Do brazilského města Belém se sjíždějí světoví lídři, aby se zúčastnili klimatické konference COP30. Jedním z hlavních témat bude opět financování boje proti klimatické krizi. Problémem je zejména obtížný přístup rozvojových států k prostředkům.

Trump v nejistotě. Soudci jsou skeptičtí ohledně legitimity cel

Ve středu začal Nejvyšší soud projednávat jeden z největších právních sporů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Soudci se snaží vyložit znění zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), použitého k uvalení rozsáhlých tarifů na celý svět, a rozhodnout o jejich legitimitě.

Letiště v německém Hannoveru muselo kvůli dronu přerušit provoz

Letiště v Hannoveru na severozápadě Německa muselo ve středu pozdě večer přerušit provoz kvůli neznámému dronu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Letiště bylo uzavřeno tři čtvrtě hodiny, na jiných místech kvůli tomu musela přistát tři letadla.

Stažení amerických sil z Rumunska neoslabuje východní křídlo NATO, uklidňuje Rutte

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte se během návštěvy Bukurešti snažil zmírnit obavy z oznámeného stažení amerických vojáků z Rumunska. Trval na tom, že Washington nadále bude bránit zájmy východního křídla aliance. Odmítl také strach z toho, že tohle rozhodnutí vysílá Moskvě „nebezpečný signál“.

V ruském Volgogradu při dronovém útoku zemřel jeden člověk, uvedl gubernátor

Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.

Princ William předal cenu Earthshot Prize 2025. Ocenil projekty, které dávají planetě naději

Rio de Janeiro se na jeden večer proměnilo v hlavní město ekologie. Princ William zde vyhlásil pět vítězů prestižní ceny Earthshot Prize, kteří podle něj dokazují, že řešení klimatické krize je stále možné. Každý z oceněných projektů získal milion liber na rozvoj svých nápadů.

Tajfun na Filipínách připravil o život 114 lidí, prezident vyhlásil stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech na životě. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli této přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze.

Prezidentka Mexika Claudia Sheinbaum podala žalobu na muže, jenž ji na ulici osahával

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum chce trestní stíhání pro muže, který ji během krátké cesty mezi úřady v centru Ciudad de México osahával. Incident je zachycen na videu. Případ znovu otevřel debatu o bezpečí političek a o každodenním obtěžování žen v zemi.

Velký bariérový útes má šanci na přežití. Studie ukazuje, že korály se dokážou přizpůsobit

Budoucnost Velkého bariérového útesu nemusí být ztracená. Nový výzkum z Austrálie přináší naději, že pokud se globální oteplování podaří udržet pod dvěma stupni, korály dokážou přežít a přizpůsobit se. Nebudou stejné jako dřív, ale mohou dál tvořit živé a rozmanité ekosystémy.

Brusel schválil přísnější podobu Green Dealu

Evropští ministři životního prostředí se v Bruselu dohodli na nových pravidlech pro emisní povolenky a klimatické cíle. Navzdory tomu, že část politiků mluví o „zmírnění“, jde spíš o zpřísnění celého systému. Zavedení povolenek pro domácnosti v rámci ETS2 se sice odkládá o rok, ale cíl uhlíkové neutrality zůstává stejný, rok 2050.

KOMENTÁŘ: Americké firmy se předhánějí v tržbách. Výsledková sezóna má ale jeden paradox

Za Atlantikem vrcholí takzvaná výsledková sezóna, kdy americké akciové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za třetí kvartál. Většina velkých hráčů překvapila nadstandardními výkony, vybrané akciové tituly i přesto na burze zamířily dolů. Proč?

Trumpova cla u Nejvyššího soudu. Verdikt může otřást světovou ekonomikou

V USA začal jeden z nejdůležitějších soudních sporů současné americké obchodní politiky. Nejvyšší soud má prozkoumat, zda prezident Donald Trump může uplatňovat rozsáhlé dovozní tarify na základě zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Právě tento předpis Trump využil k vyhlášení ekonomických nouzových stavů a následnému uvalení cel na širokou škálu zemí a zboží.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama