Závažné výpadky proudu ovlivnily chod čínských domácností a donutily některé továrny, aby ukončily svůj provoz. Nedostatek energie způsobily jak malé zásoby uhlí, tak rostoucí ceny. Na vině je ale také snaha dodržet kvůli globálnímu oteplování postupné snižování emisí. Uvedl to server BBC. Po uvolnění pandemických restrikcích se však zvyšuje světová poptávka po čínském zboží, kterou musí země uspokojit a vynaložit na ni potřebnou energii.
Snaha snižovat emise, rostoucí světové ceny zboží a nedostatek uhlí způsobily jedny z nejrozsáhlejších výpadků proudu v čínské historii. Provoz musely zastavit mnohé továrny, jiné firmy se rozhodly pracovat jen dva nebo tři dny v týdnu. Lidé na ulicích v severovýchodní části Číny pak bojují s nefungujícími semafory nebo zastavenými výtahy. Mnozí také nemají přístup k topení a teplé vodě.
Zasažený je rovněž největší přístav v severní Číně Tianjin. Pozastavení čínského průmyslu pak může ještě více prohloubit globální krizi dodavatelských řetězců. Po uvolnění pandemických restrikcí totiž svět znovu objednává výrobky z Číny, které ale druhá největší ekonomika na světě nestíhá uspokojit. Ovlivněné mohou být například i dodávky součástek firmy Apple nebo Tesla. Uvedl to server BBC.
Podle serveru Al Jazeera nebyly výpadky proudu předem ohlášeny. Například továrna v Liaoningu proto musela poslat 23 svých pracovníků do nemocnice. Přestaly totiž fungovat ventilátory a zaměstnancům hrozila otrava kysličníkem uhelnatým.
Na některých místech také nefungovala 3G mobilní síť. Podle čínského státního tabloidu Global Times pak výpadky v provinciích Heilongjang, Jilin a Liaoning „vyústily v zásadní narušení každodenních životů lidí i chodu firem“.
Čína v posledním čtvrtletí zamíří kvůli výpadkům energie do značné nejistoty
Kvůli výpadkům proudu pak v úterý Goldman Sachs změnil svou předpověď ekonomického růstu Číny. Dříve si banka stála za odhadem 8,2 procent, kvůli současnému dění ho však snížila na 7,8 procent. Podle ní rovněž výpadky ovlivnily 44 procent čínského průmyslu. Další společnosti se podle CNN shodly na tom, že Čína míří v posledním čtvrtletí letošního roku do „značné nejistoty“.
Výpadky zásadně ovlivnily také environmentální závazky Číny. Země se totiž jednak snaží snížit své emise před rokem 2030, do roku 2060 chce být ale také uhlíkově neutrálním státem. Druhá největší ekonomika na světě je však dosud silně závislá na uhlí, které je jedním z hlavních zdrojů emisí. Snižování jeho využívání proto rovněž vyústilo v nedostatek energie pro nejlidnatější stát světa.
