0.2 C
Czech
Čtvrtek 15. ledna 2026
ZprávyNejmladší oběť barmských protestů. Policie zastřelila sedmiletou dívku

Nejmladší oběť barmských protestů. Policie zastřelila sedmiletou dívku

Bezpečnostní složky se při potlačování demonstrací v Myanmaru nezdráhají střílet do dětí. Sedmiletou Khin Myo Chit zastřelili při razii v jednom z domů, když si chtěla tátovi sednout na klín, informuje BBC.

Kromě dívenky, která se tak stala nejmladší obětí policejního násilí v asijské zemi, zemřeli při razii ve městě Mandalay ještě další dva lidé. Demonstrace proti nadvládě vojenské junty, která se 1. února Myanmaru zmocnila, nepřestávají, a vojenský režim proto stupňuje násilí.

Její starší sestra vypověděla, že policisté prohledávali všechny domy v jejich ulici. Potom dorazili i do domu její rodiny s tím, že hledají ukryté zbraně. „Vykopli nám dveře,“ řekla pětadvacetiletá dívka. „Zeptali se, jestli jsou v domě ještě další lidé. Táta odpověděl, že ne a oni na to řekli, že lže a začali dům prohledávat.“ V tu chvíli přiběhla vyděšená nejmladší dcera a chtěla si otci sednout na klín. Ozbrojenci na ni zamířili a vystřelili.

„Strašně mě to bolí, tati“

Její otec U Maung Ko Hashin Bai posléze pro noviny Myanmar Muslim Media řekl, že dcera zemřela asi půl hodiny poté v nemocnici. „Strašně mě to bolí, tati,“ byla její poslední slova. Policie také zmlátila a zatkla jeho devatenáctiletého syna.

Nezisková organizace Save The Children upozornila, že mezi oficiálně 164 zabitými pořádkovými silami při demonstracích a raziích je už dvacet dětí. Barmská organizace Assistance Association For Political Prisoners (AAPP) nicméně tvrdí, že zemřelých je ještě zhruba o sto více, než se uvádí.

Organizace Save The Children uvedla, že je smrtí malé dívky „naprosto zděšena“. Stalo se tak zhruba den poté, co policisté při protestech zastřelili čtrnáctiletého chlapce.

Smrt těchto dětí je obzvlášť znepokojující z toho důvodu, že byly zabity doma, kde by měly být v bezpečí. Děti umírají v Myanmaru skoro denně a je to důkaz, že pro bezpečnostní složky nemá lidský život absolutně žádnou cenu,“ uvedla organizace. Vojenská junta se k případu doposud nevyjádřila.

Mezitím vládnoucí režim propustil zhruba 600 uvězněných lidí, většinou jde o univerzitní studenty. Podle AAPP bylo zatím při protestech uvězněno zhruba dva tisíce lidí. Demonstranti v největším městě Rangúnu naplánovali tzv. tichou stávku a požádali lidi, aby všichni zůstali doma.

Vojenská junta provedla převrat v zemi 1. února, údajně kvůli zmanipulování listopadových parlamentních voleb. Zatkla demokraticky zvolenou premiérku Su Ťij a obvinila ji z korupce, premiérku čeká soud.

Reklama

Doporučujeme

Prezident Pavel zahájil ve Lvově návštěvu Ukrajiny

Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macháč v Adelaide prošel do semifinále, Siniaková si zahraje finále čtyřhry

Tomáš Macháč zvládl v Adelaide čtvrtfinále generálky na Australian Open a postoupil do semifinále. Osmý nasazený porazil Španěla Jaumeho Munara 6:4, 6:4 a čeká ho turnajová dvojka Tommy Paul. Američan v dalším zápase přehrál domácího kvalifikanta Aleksandara Vukice 6:3, 6:2.

Boeing věděl o vadě dílu spojené s pádem nákladního letadla UPS

Nákladní letadlo UPS se v listopadu v Kentucky zřítilo po dramatickém selhání u křídla a zahynulo při tom 15 lidí. Vyšetřovatelé teď popisují, že problém souvisel se strukturální vadou části uchycení motoru, kterou Boeing zaznamenal už před lety u podobných strojů.

Americký zásah v Grónsku by byl katastrofa, konec světa, varoval Tusk

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.

Kreml souhlasí s Trumpem, že uzavření míru brzdí Kyjev, a ne Moskva

Rusko souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v názoru, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a ne ruský vůdce Vladimir Putin zdržuje dosažení potenciální mírové dohody. Uvedl to dnes podle agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Současně varoval, že se Kyjevu "každým dnem" zužuje prostor pro rozhodování o ukončení války.

Rusko vyhošťuje britského diplomata, obviněného ze špionáže

Rusko vyhošťuje britského diplomata, o kterém ruská tajná služba FSB tvrdí, že jej kontrarozvědka odhalila jako pracovníka britské zpravodajské služby. Ruské ministerstvo zahraničí předalo protest britské chargé d´affaires v Moskvě a pohrozilo zrcadlovou odvetou, pokud by britská strana reagovala podobným krokem, uvedly tiskové agentury. Britská vláda nyní podle agentury Reuters uvedla, že svou reakci pečlivě zvažuje.

Posádka mise Crew-11 se kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila na Zemi

Zpět na Zemi se dnes z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli zdravotnímu problému astronauta vrátila čtyřčlenná posádka mise Crew-11. Přistání na vodní hladinu u kalifornských břehů živě na svém webu přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Trump zavádí 25procentní clo na některé čipy, umožní poplatky za prodej v Číně

Americký prezident Donald Trump zavedl 25procentní poplatek na prodej pokročilých čipů Nvidia H200 a AMD MI325X v zahraničí. Exekutivní příkaz souvisí s povolením prodávat tyto čipy na čínském trhu. Poplatek se bude vybírat formou cla za dovoz čipů, pokud jsou tyto čipy následně znovu vyvezeny do zahraničí, napsal Bílý dům ve středečním doprovodném dokumentu.

Americký útok na Venezuelu způsobil Rusku ekonomický bolehlav

Krátkodobé náklady a dlouhodobý přínos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak lze popsat dopad amerického útoku na Venezuely na Rusko. Moskva měla s Caracasem dlouhodobé obchodní vazby, které teď prezident Donald Trump zpřetrhal. Přijde tak o velké množství peněz. Z dlouhodobého hlediska si ale nemohla přát nic lepšího.

Zabíjení v Íránu podle Trumpa skončilo. Americký úder je blízko, spekulují experti

Zabíjení v Íránu skončilo a nejsou plánovány žádné popravy, oznámil americký prezident Donald Trump, který získal tuto informaci od důvěryhodného zdroje. Také naznačil, že k vojenskému úderu vůbec dojít nemusí. Násilné protesty přitom pokračují a experti naopak spekulují, že USA udeří už brzy.

Dvě tragédie během dvou dnů, v Thajsku znovu spadl jeřáb

Ještě ani neuplynul den od tragédie na severovýchodě Thajska a země řeší další smrtelnou nehodu spojenou se stavební technikou. U Bangkoku se zřítil jeřáb na silnici, zničil dvě auta a dva lidé přišli o život. Další zranění skončili v péči záchranářů.

Klimatické změny dopadají na zimní olympijské hry

Zimy jsou kratší, sněhu ubývá a organizátoři zimních olympijských her se čím dál víc spoléhají na umělé zasněžování. Klimatická změna výrazně ovlivňuje podmínky pro zimní sporty a bez zásadních změn budou budoucí olympiády v ohrožení.

Zoe Saldaña je nejvýdělečnější herečkou všech dob

Scarlett Johansson byla sesazena z trůnu. Zoe Saldaña se díky tržbám z třetího dílu Avataru stala nejvýdělečnější herečkou všech dob. Na vrchol ji vynesly role v největších filmových franšízách posledních let.

Grónská vláda uvedla, že Dánsko a spojenci zvýší vojenskou přítomnost u ostrova

Grónská vláda oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády na arktický ostrov už přicestovali.

Oteplování zrychluje. Rok 2025 byl toho dalším důkazem

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) třetím nejteplejším v historii měření. Klimatičtí vědci očekávají, že tempo oteplování může překročit hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou ještě před koncem desetiletí. To znamená o deset let dříve, než světoví lídři před 30 lety v Paříži při podpisu revolučního dokumentu předpokládali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama