Tallin – Politika je hlavním dějištěm změny, a proto by o ni měli mít zájem i mladí lidé, řekla v rozhovoru s ČTK Hanah Laheová, nejmladší estonská poslankyně a kandidátka estonské vládní Reformní strany do Evropského parlamentu. Čtyřiadvacetiletá politička, která se už za svého působení na jedné z tallinských radnic věnovala zejména klimatické změně, za jedno z nejdůležitějších celoevropských témat považuje kromě zapojení mladých lidí do politiky i vztah Evropské unie a Ukrajiny.
„Chci, aby mladí lidé pochopili, jaký vliv na jejich životy politika má, a to na všech úrovních – evropské, národní i komunitní,“ řekla Laheová, podle které je to jeden z důvodů, proč se ona sama angažuje v politice.
Evropské hlasování dlouhodobě bojuje s nízkou volební účastí. Zatím posledních voleb se v roce 2019 zúčastnilo 50,66 procenta voličů, což bylo zhruba o osm procent více než v roce 2014. Evropská unie nárůst z velké části přičítá účasti mladých lidí, kteří podle ní mají v rozporu s všeobecným přesvědčením touhou se politicky angažovat.
„Mladí lidé se z politiky nestáhli a ani se nestali neaktivními, jejich zapojení má jen různé formy,“ píše se ve studii Evropského parlamentu z roku 2023. Kromě sledování obsahu na sociálních sítích se jedná například o politický aktivismus.
„Mladí lidé si čím dál tím víc uvědomují, jaké problémy jsou v naší společnosti – globální záležitosti, lidská práva, klimatická krize – a chtějí s nimi něco dělat. Je ale pravděpodobnější, že se obrátí k aktivismu než k politice, kde se ale o těch věcech rozhoduje,“ uvedla Laheová.
Zastoupení mladých lidí v Evropském parlamentu ani zdaleka neodpovídá jejich poměru v Evropském parlamentu, podotýká Evropské fórum mládeže. Zatímco do věkové kategorie 18 až 35 let spadá každý pátý Evropan, v Evropském parlamentu je to jeden z 15, tedy šest procent ze 705 europoslanců. Nejmladší poslankyní je v tomto volebním období Kira Marie Peterová-Hansenová z Dánska, která se v roce 2019 ve 21 letech stala nejmladší zvolenou europoslankyní vůbec.
Zatím není jasné, zda se k ní v následujícím volebním období připojí i Laheová, která do voleb startuje z druhé poloviny desetimístné kandidátní listiny Reformní strany.
Překážkou pro evropské volby může být vzdálenost tamních zastupitelů a určitá neuchopitelnost „Bruselu“, jak podle Laheové někteří Estonci souhrnně unijním institucím přezdívají. „Myslím si, že se pověst Evropské unie zhoršila,“ dodala politička, podle které je pro tak malou zemi, jako je se svými zhruba 1,3 miliony obyvatel Estonsko, participace v rámci sedmadvacítky nelehká.
Laheová jako svou prioritu na evropské úrovni kromě zapojení mladých lidí vnímá například Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), důležitá je pro ni ale zejména ruská invaze na Ukrajinu a související podpora Kyjeva.
„Větší země jako Německo nebo Francie mají tolik vlastních problémů, že pro ně Ukrajina není prioritou, i když by měla být,“ řekla poslankyně země, která s Ruskem sdílí asi 300 kilometrů dlouhou hranici. „V Evropské unii jsme všichni navzájem provázáni ekonomicky, společensky i kulturně. Takže pokud by Rusko nějakým způsobem vyhrálo, tak válka bude hrozit nám všem,“ řekla Laheová.
