-1.2 C
Czech
Pátek 6. března 2026
ZajímavostiNejhlubší vrt na světě, který může vyřešit energetickou krizi vzniklou v době...

Nejhlubší vrt na světě, který může vyřešit energetickou krizi vzniklou v době pandemie a války na Ukrajině

Společnost Quaise se chystá do povrchu Země s pomocí pokročilé technologie, která je součástí fúzních projektů, vyvrtat nejhlubší vrt v historii lidstva, aby získala přístup k téměř neomezenému zdroji geotermální energie. Tento zdroj může vyřešit energetickou krizi vzniklou v době pandemie a války na Ukrajině. Informoval o tom deník Express. 

V posledních letech svět vzhlíží k zelené energii. Do této kategorie spadá solární, větrná a jaderná energie. Společnost Quaise, spin-off Massachusettského technologického institutu (MIT) se sídlem v americkém městě Cambridge, však upozorňuje, že pod nohama máme jiný, téměř neomezený zdroj. 

Geotermální energie je tepelná energie uvnitř naší planety. Vysoká teplota jádra přiživuje rozpad radioaktivních prvků. Tam, kde je dostupné horko, je možné získat energii. Pokud bychom využili 0,1 procenta geotermální energie, pokryli bychom potřebu celého světa na 20 milionů let. 

Kvůli technologickému omezení však nebylo možné se k tomuto zdroji provrtat. V blízkosti zemského povrchu je k dispozici malé množství této energie. Jsou zapotřebí mnohem hlubší vrty. 

Lidstvu se podařilo vyhloubit vrt do maximální hloubky 12 289 metrů. Projekt ze 70. let Kola Superdeep Borehole však nebyl úspěšný. Práce zastavily příliš vysoké teploty v těchto hloubkách a nedostatek financí. 

Společnost Quaise založená v roce 2020 spustila ambiciózní projekt, v němž chce vrtat do hloubky 20 kilometrů. Podle informací deníku Express pro tyto účely získala celkem 63 milionů dolarů. 

Nejhlubší vrt k největšímu energetickému bohatství 

Řešení nabízí vrtání pomocí směrované energie, konkrétně gyrotronu, technologie odvozené z fúzního výzkumu. 

Gyrotron je druh maseru, tedy zařízení zesilujícího v tomto případě milimetrové elektromagnetické vlny s pomocí simulované emise záření. Jedná se o vynález z 60. let, který se od 70. let používá k zahřívání plazmatu pro fúzní reaktory. 

Dnes už ale existují gyrotrony generující megawattové paprsky, s nimiž se dá vrtat do Země efektivněji než s lasery. 

Firma může hloubky 20 kilometrů dosáhnout do několika měsíců. Očekává, že tam budou panovat teploty až 500 stupňů Celsia. V takových podmínkách se odpařuje veškerá kapalná napumpovaná voda. Vzniká takzvaná superkritická voda, z níž geotermální elektrárny získají energii. 

Quaise v současné době vyrábějí prototypy zařízení schopné nasazení v terénu. V provozu mají být do roku 2024. Pouze o dva roky později chtějí spustit zvětšenou verzi o 100 megawattech. Cílem je kompletně přejít na tento typ energie do roku 2050.

K těžbě společnost chce využít vysloužilé uhelné elektrárny. První předělanou elektrárnu spustí v roce 2028. Následně tento proces bude možný po celém světě.

Reklama

Doporučujeme

USA a Izrael dále útočí na íránské cíle, Teherán vyslal rakety na Tel Aviv

Spojené státy a Izrael dnes pokračují sedmým dnem v útocích proti Íránu. Oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů. Izraelské vojsko (IDF) zase uvedlo, že zahájilo další širokou vlnu útoků na infrastrukturu režimu v Teheránu. Írán krátce nato uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izrael znovu zaútočil i na jih Libanonu.

Americký krypto zákon narazil na další překážku

Snaha prosadit v USA klíčový krypto zákon znovu narazila. Jednání se zadrhla na sporu mezi bankami, kryptofirmami a Bílým domem a roste nejistota, zda se návrh podaří schválit ještě letos. Pro kryptosektor by to byla citelná komplikace, protože firmy dál fungují v nejasném regulatorním prostředí.

USA požádaly Ukrajinu o pomoc proti íránským dronům

Spojené státy požádaly Ukrajinu o pomoc při obraně svých spojenců na Blízkém východě před íránskými drony. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že Kyjev může nabídnout odborníky i technologie získané během války s Ruskem. Pomoc však podmínil tím, že neoslabí obranu Ukrajiny.

Británie vyšle do Kataru letouny Typhoon, NATO posílilo ochranu před raketami

Británie se chystá vyslat do Kataru čtyři bojové letouny Typhoon k posílení obranných operací v Kataru i celém regionu, oznámil dnes britský premiér Keir Starmer. Na tiskové konferenci také řekl, že speciální vztah Londýna a Washingtonu funguje normálně. Severoatlantická aliance oznámila, že posílila ochranu před balistickými raketami po středečním incidentu, kdy byla u Turecka zničena jedna taková raketa vypálená z Íránu.

Hyský po dalším krachu neskrýval zklamání

Fotbalisté Plzně prožívají mimořádně nepříjemný týden. Po ligové porážce 0:3 ve Zlíně schytali stejný výsledek i ve čtvrtfinále domácího poháru v Karviné a ze soutěže vypadli. Pro tým, který se na pohárový úspěch výrazně upínal, jde o tvrdou ránu.

USA chystají nové podmínky pro vývoz čipů Nvidia a AMD

Spojené státy zvažují nové podmínky pro vývoz pokročilých čipů Nvidia a AMD do zahraničí. Země, jejichž firmy budou chtít nakupovat velké objemy čipů pro datová centra zaměřená na umělou inteligenci, by podle návrhu musely slíbit investice přímo v USA. Informoval o tom deník Financial Times.

USA a Venezuela po letech obnoví diplomatické vztahy

Spojené státy a Venezuela se po sedmi letech vracejí k diplomatickým vazbám. Jde o výrazný obrat ve vztazích dvou zemí, které proti sobě dlouhodobě stály. Dohoda přichází jen krátce po sesazení Nicoláse Madura a ukazuje, že Washington chce v zemi rychle získat větší vliv.

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Noem ve funkci skončí, oznámil Trump

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí, oznámil dnes na své sociální síti Truth Social prezident Donald Trump. Novým ministrem vnitřní bezpečnosti by se podle něj měl stát republikánský senátor z Oklahomy Markwayne Mullin.

Arakčí věří, že Írán dokáže odrazit možnou pozemní invazi. Jednání s USA odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes v rozhovoru s televizí NBC uvedl, že jeho země je připravena na možnou americkou pozemní invazi. Spojené státy společně s Izraelem začaly v sobotu ostřelovat cíle v Íránu, na což Teherán odpověděl raketovými útoky i na země, které se náletů přímo nezúčastnily, ale na jejichž území jsou americké základny použité k útokům. Arakčí odmítl jednání s USA a prohlásil, že Írán v konfliktu nepožádal o příměří.

Zelenskyj: Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu ropovodu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje tím, že oprava ropovodu je časově náročná.

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil za nepřijatelnou volbu syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Šéf Bílého domu to řekl v osmiminutovém telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.

Bývalý princ Andrew se vzdává další královské rezidence

Bývalý princ Andrew přichází o další královskou nemovitost. Po odchodu z Royal Lodge nyní končí i jeho dlouholetý nájem historické chaty East Lodge nedaleko Windsoru. Celá situace přichází v době, kdy se kolem někdejšího člena královské rodiny znovu rozvířily otázky ohledně jeho financí i minulosti.

Pumpaři zvedli ceny rychleji než jim zdražila ropa

Ceny pohonných hmot v Česku v posledních dnech vyskočily výrazně rychleji než obvykle. Benzín i nafta zdražily během týdne o víc než dvě koruny za litr, zatímco část čerpacích stanic ještě prodávala zásoby nakoupené za starší ceny.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 200 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily dalších 200 válečných zajatců na každé straně, informovalo dnes podle státní agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Kyjev se zatím nevyjádřil. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij na telegramu uvedl, že Moskva si Kyjevem dnes a v pátek vymění celkem 500 zajatců na každé straně v rámci dohody, které dosáhly válčící strany v Ženevě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama