-5.1 C
Czech
Úterý 20. ledna 2026
ZajímavostiNejhlubší vrt na světě, který může vyřešit energetickou krizi vzniklou v době...

Nejhlubší vrt na světě, který může vyřešit energetickou krizi vzniklou v době pandemie a války na Ukrajině

Společnost Quaise se chystá do povrchu Země s pomocí pokročilé technologie, která je součástí fúzních projektů, vyvrtat nejhlubší vrt v historii lidstva, aby získala přístup k téměř neomezenému zdroji geotermální energie. Tento zdroj může vyřešit energetickou krizi vzniklou v době pandemie a války na Ukrajině. Informoval o tom deník Express. 

V posledních letech svět vzhlíží k zelené energii. Do této kategorie spadá solární, větrná a jaderná energie. Společnost Quaise, spin-off Massachusettského technologického institutu (MIT) se sídlem v americkém městě Cambridge, však upozorňuje, že pod nohama máme jiný, téměř neomezený zdroj. 

Geotermální energie je tepelná energie uvnitř naší planety. Vysoká teplota jádra přiživuje rozpad radioaktivních prvků. Tam, kde je dostupné horko, je možné získat energii. Pokud bychom využili 0,1 procenta geotermální energie, pokryli bychom potřebu celého světa na 20 milionů let. 

Kvůli technologickému omezení však nebylo možné se k tomuto zdroji provrtat. V blízkosti zemského povrchu je k dispozici malé množství této energie. Jsou zapotřebí mnohem hlubší vrty. 

Lidstvu se podařilo vyhloubit vrt do maximální hloubky 12 289 metrů. Projekt ze 70. let Kola Superdeep Borehole však nebyl úspěšný. Práce zastavily příliš vysoké teploty v těchto hloubkách a nedostatek financí. 

Společnost Quaise založená v roce 2020 spustila ambiciózní projekt, v němž chce vrtat do hloubky 20 kilometrů. Podle informací deníku Express pro tyto účely získala celkem 63 milionů dolarů. 

Nejhlubší vrt k největšímu energetickému bohatství 

Řešení nabízí vrtání pomocí směrované energie, konkrétně gyrotronu, technologie odvozené z fúzního výzkumu. 

Gyrotron je druh maseru, tedy zařízení zesilujícího v tomto případě milimetrové elektromagnetické vlny s pomocí simulované emise záření. Jedná se o vynález z 60. let, který se od 70. let používá k zahřívání plazmatu pro fúzní reaktory. 

Dnes už ale existují gyrotrony generující megawattové paprsky, s nimiž se dá vrtat do Země efektivněji než s lasery. 

Firma může hloubky 20 kilometrů dosáhnout do několika měsíců. Očekává, že tam budou panovat teploty až 500 stupňů Celsia. V takových podmínkách se odpařuje veškerá kapalná napumpovaná voda. Vzniká takzvaná superkritická voda, z níž geotermální elektrárny získají energii. 

Quaise v současné době vyrábějí prototypy zařízení schopné nasazení v terénu. V provozu mají být do roku 2024. Pouze o dva roky později chtějí spustit zvětšenou verzi o 100 megawattech. Cílem je kompletně přejít na tento typ energie do roku 2050.

K těžbě společnost chce využít vysloužilé uhelné elektrárny. První předělanou elektrárnu spustí v roce 2028. Následně tento proces bude možný po celém světě.

Reklama

Doporučujeme

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, uvedla MAAE

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, oznámil dnes ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zmínil v této souvislosti rozsáhlou vojenskou aktivitu, která se podle něj dotkla několika ukrajinských elektrických rozvoden, jež jsou životně důležité pro jadernou bezpečnost. Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku.

Lavrov: Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle státní agentury TASS. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.

Trump sliboval v USA levnější energii, realita je mix nižšího benzinu a vyšší elektřiny

Donald Trump uzavřel první rok svého druhého prezidentského období s výraznými změnami v ekonomice i energetice. Zatímco benzin v průměru zlevnil, elektřina zdražuje a slib „snížit účty na polovinu“ zůstává jen napůl splněný. Do toho se zpomalil pracovní trh, vyskočila celní zátěž a inflace se drží nad cílem Fedu.

Žraloci děsí Austrálii. Už čtvrtý útok na člověka během dvou dnů

Pobřeží australského Nového Jižního Walesu zaznamenalo během posledních 48 hodin již čtvrtý útok žraloka. Obávaný predátor tentokrát zaútočil na středním severním pobřeží státu na surfaře (39), který setkání s parybou přežil s pokousaným hrudníkem. Austrálie tak zavírá desítky pláží.

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu, řekl Lavrov

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Oznámenou dohodu o prodeji ruského podílu v srbském ropném podniku NIS do maďarských rukou označil za výhodnou.

Kopřiva vyhrál pětisetovou bitvu a Macháč prošel do druhého kola Australian Open

Vít Kopřiva v Melbourne otočil tříhodinový maraton s Janem Lennardem Struffem a poprvé v kariéře postoupil do druhého kola Australian Open. Tomáš Macháč naopak zvítězil hladce nad Grigorem Dimitrovem ve třech setech. V ženské části turnaje se při návratu po dlouhé pauze prosadila i Karolína Plíšková.

Trump označil za projev slabosti plán Británie předat Mauriciu Čagoské ostrovy

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social označil za projev totální slabosti plán Británie předat Mauriciu suverenitu nad ostrovem Diego García, který je součástí Čagoských ostrovů. Podle šéfa Bílého domu se jedná o další důvod, proč USA musejí získat Grónsko pro svou národní bezpečnost. Na ostrově Diego García se nachází vojenská základna, kterou využívají britské a americké síly. Británie loni v květnu podepsala dohodu o předání suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu, s níž USA v té době souhlasily.

Trump pohrozil Francii 200procentním clem na víno

Buď vstoupíte do Rady míru, nebo uvalím na francouzská vína a šampaňské clo ve výši 200 procent, pohrozil americký prezident Donald Trump svému protějšku Emmanuelu Macronovi. A to je krátce po oznámení desetiprocentní sazby na dovoz osmi zemí, které poslaly do Grónska vojáky.

Ukrajina podle Kyjeva potřebuje pomoc, po ruském útoku nemají tisíce domů teplo

Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl dnes ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském leteckém útoku, který podle ukrajinských úřadů opět na řadě míst způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla 5635 výškových budov a část města ležící na východním břehu řeky Dněpr nemá dodávky vody.

Grónsko zůstane Grónskem, řekl Trumpův bývalý poradce

Donald Trump nepřiměje Grónsko ke změně vlastnictví. Sdělil to jeho bývalý vysoce postavený poradce Gary Cohn. Kongres podle něj počítá s tím, že „Grónsko zůstane Grónskem" a možnost vojenské intervence označil za „přehnanou". Lidé z Trumpova okolí přistupují k otázce Grónska opatrně.

Bulharský prezident Radev rezignoval. Chce se stát předsedou vlády

Bulharský prezident Rumen Radev oznámil, že odchází z funkce hlavy státu. Rezignaci chce formálně podat v úterý, jen dva měsíce před předčasnými parlamentními volbami, které mají zemi vyvést z dlouhé politické krize.

Tennessee vyhlásilo Den Dolly Parton k jejím 80. narozeninám

Americká zpěvačka Dolly Parton se dočkala pocty, která přesahuje běžné oslavy narozenin. Její domovský stát Tennessee jí věnoval vlastní sváteční den. Symbolické gesto připomíná nejen hudební kariéru jedné z největších ikon country, ale i její hluboký vliv na kulturu, vzdělávání a charitu.

Kongres zastavil škrty v klimatickém výzkumu ve Spojených státech

Americký Kongres se postavil proti plánům Bílého domu na výrazné omezení financování klimatického a meteorologického výzkumu. Rozpočtové hlasování ukázalo nečekaně silnou podporu vědě i institucím, které hrají klíčovou roli v ochraně klimatu a předpovědi extrémního počasí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama