-8.5 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyNebývalá vedra ohrožují i miliony lidí v uprchlických táborech

Nebývalá vedra ohrožují i miliony lidí v uprchlických táborech

Rekordní vlny veder, s nimiž se letos potýká řada zemí a které přinesly nejteplejší měsíc v historii měření, ještě více zhoršují životní podmínky milionů lidí, kteří utekli před ozbrojenými konflikty a žijí v uprchlických táborech na Blízkém východě. V teplotách šplhajících někde až k 50 stupňům jsou matky často nuceny se rozhodovat, zda pro ně tolik vzácnou vodu použijí na pití, vaření či mytí svých dětí. Nedostatek vody a používání vody kontaminované způsobuje těmto lidem zdravotní problémy a v táborech se kvůli tomu šíří infekční nemoci, včetně cholery, napsal server televize Al-Arabíja.

„Celosvětově se z 25 států považovaných za nejzranitelnější vůči změnám klimatu 14 potýká s konflikty. A důsledky změn klimatu, zejména vlny veder, zesilují humanitární potřeby v těchto oblastech,“ řekla Ímán Trabalsíová z blízkovýchodní pobočky Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK). Konflikty zároveň ničí infrastrukturu a omezují přístup obyvatel k základním službám, včetně zdravotní péče, dodala.

Vedra mají dopad zejména na země, jako je například Írán. S populací přesahující 85 milionů se Írán potýká s důsledky změn klimatu a nárůstu globálních teplot. Tamní vláda letos v létě kvůli spalujícímu vedru vyhlásila dvoudenní dovolenou pro vládní úředníky a banky, protože teploty v mnoha městech přesáhly 40 stupňů Celsia a v některých regionech se vyšplhaly na téměř 50 stupňů.

Trabalsíová uvedla, že podle MVČK byly letos naměřeny bezprecedentní teploty například v jemenském Adenu či irácké Basře a v Sýrii přispěla vedra k nárůstu počtu a intenzity lesních požárů. Extrémní povětrnostní podmínky zhoršily zranitelnost už tak ohrožených komunit, které se potýkají s ničivými konflikty.

Akutně pociťují souběh důsledků konfliktů a veder v syrských uprchlických táborech. Ponurý obrázek popsal pracovník Červeného kříže Džamál abú Hamad z tábora syrských uprchlíků u města Arsál na severovýchodě Libanonu. „Když jsme přijeli do jednoho z táborů u Arsálu, byly dvě hodiny odpoledne a teploty přesahovaly 40 stupňů, uličky v táboře byly téměř prázdné, protože bylo příliš horko na to, aby se dalo vystoupit ze stanu,“ popsal Hamad.

Jediným zaplněným místem venku bylo stanoviště, kde se rozdávala voda. Čekali tam muži, ženy a děti, aby naplnili lahve a kanystry tím malým množstvím vody, které v nádobách zbylo. Jedním z čekajících byl Muhammad, který řekl, že pro svou rodinu potřebuje v létě minimálně 15 litrů vody denně. „Tohle je nejhorší léto od našeho příjezdu do tábora v roce 2014. Takové vedro jsme ještě nezažili,“ uvedl.

Obzvlášť těžké je léto pro obyvatele tábora, kteří mají speciální potřeby. Například Ahmad Muhammad Abdal Fattáh utrpěl před deseti let v Sýrii vážné zranění a je ochrnutý na dolní část těla. Je sice zařazen do rehabilitačního programu, ale zatím udělal jen malý pokrok, potřeboval by totiž i chirurgický zákrok, který pracovníci Červeného kříže v tamních podmínkách zařídit nemohou. „Pro Ahmada je život v táboře v létě peklo: Nemůže se hýbat, celý den trčí v přehřátém stanu, kde má jen několik hodin denně elektřinu na zapnutí ventilátoru,“ popsal humanitární pracovník abú Hamad.

Libanon je zemí, která v současnosti hostí největší počet uprchlíků ze Sýrie. Podle vládních odhadů jich tam je na 1,5 milionu. Devět z deseti rodin syrských uprchlíků v Libanonu přitom žije v extrémní chudobě.

S nedostatkem vody se potýkají také v jižním Iráku, kde rovněž dlouhodobé konflikty oslabily schopnost státu udržovat infrastrukturu nebo podporovat zemědělství. Velmi vysoké teploty, sucho a intenzivní prašné bouře změnily mnohým způsob života. Lidé, kteří se dříve živili zemědělstvím, nyní bojují o přežití. Desertifikace se týká 39 procent iráckého území.

Špatný přístup k vodě a nedostatečné sanitární systémy jsou ve většině uprchlických táborů v regionu. „Kvůli nedostatku vody a používání vody kontaminované se mohou v táborech šířit infekční nemoci,“ připomněla Trabalsíová.

V uprchlickém táboře v Jemenu dosáhly v pouštní oblasti Maríb během léta teploty téměř 50 stupňů Celsia. V jednom ze stanů žije i dvanáctiletá Fátima se svou matkou, která má rakovinu v konečném stadiu. „Když dívka odhrnula starou deku, která slouží jako dveře, viděli jsme uvnitř ženu tak hubenou, že vypadala jako dítě,“ popsal humanitární pracovník. „Ve stanu bylo tak nesnesitelné vedro, že žena si pak musela lehnout na matraci ven, aby měla trochu čerstvého vzduchu,“ dodal.

„Potřebuji jen klimatizaci, dokud si mě Bůh nevezme. Přidělili mě do onkologického centra v Mukalle, ale je to stovky kilometrů daleko. Takovou cestu si nemůžu dovolit, navíc v tomto horku. Tak jen sedím ve stanu a čekám na smrt, která mě vysvobodí z této agónie,“ řekla žena v táboře Jemenu.

Z asi 4,2 milionu lidí vysídlených v Jemenu od začátku války v roce 2014 tvoří 73 procent ženy a děti, které mají omezený přístup ke všem základním službám, včetně zdravotní péče. Téměř polovina zdravotnických zařízení v Jemenu a Sýrii buď není v provozu, nebo funguje jen částečně.

Špatné klimatické podmínky snižují výnos sklizně plodin i produktivitu hospodářských zvířat. To způsobuje migraci do jiných oblastí, nejčastěji do měst, a žádá si to také větší humanitární pomoc. Rovněž logistika je za veder jiná a nákladnější, mimo jiné kvůli udržování chladicích řetězců například u zdravotnického materiálu.

Nyní je na Blízkém východě a v severní Africe podle údajů OSN na 15,7 milionu uprchlíků a jejich počet se pravděpodobně bude zvyšovat, mimo jiné kvůli ozbrojenému konfliktu v Súdánu. Počty vnitřně vysídlených lidí v některých zemích raketově rostou. Na 6,9 milionu lidí zůstává vnitřně vysídleno v Sýrii a 4,5 milionu v Jemenu. Vlny veder dále zhorší jejich sociální a ekonomickou zranitelnosti a možnosti obživy.

Reklama

Doporučujeme

Tři američtí kardinálové zpochybnili morální základ americké zahraniční politiky

Tři nejvyšší představitelé katolické církve v čele amerických arcidiecézí vydali v pondělí ostré prohlášení, ve kterém varují, že „morální role“ Spojených států ve světě je poprvé za několik desetiletí vážně zpochybňována.

Sydney hlásí tři útoky žraloka během 24 hodin. Nejméně dva lidé zraněni

Sydney se během necelých 24 hodin potýkalo se třemi incidenty se žraloky, při nichž byli nejméně dva lidé vážně zraněni. Úřady v reakci na události uzavřely některé pláže a vyzvaly veřejnost k maximální opatrnosti.

Británie vsadila na rekordní rozvoj větrné energie na moři

Velká Británie udělala zásadní krok směrem k čistší energetice. Vláda schválila rekordní objem nových offshore větrných projektů, které mají výrazně změnit podobu výroby elektřiny. Rozhodnutí ale vyvolává nejen naděje, ale i pochybnosti.

Zemřel herec a moderátor Mojmír Maděrič

Herecký svět přišel o výraznou osobnost. Ve věku 70 let zemřel Mojmír Maděrič, herec, dabér a moderátor, kterého diváci znali z divadla, televizních seriálů i oblíbených pořadů o vaření. Za sebou zanechal pestrou kariéru i silnou stopu v české kultuře.

Česko letouny L-159 Ukrajině neprodá. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině. Novinářům to po jednání lídrů stran vládní koalice řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama