Soud v Jižní Koreji uznal ženu a dva lékaře vinnými z vraždy novorozence po potratu v devátém měsíci těhotenství. Případ vyvolal silnou reakci veřejnosti a znovu otevřel spor o právní vakuum kolem interrupcí v zemi. Informovaly o něm BBC a Korea JoongAng Daily.
Případ začal potratem ve 36. týdnu těhotenství, který podstoupila žena ve věku kolem dvaceti let označovaná příjmením Kwon. Prokuratura tvrdí, že dítě přišlo na svět živé během císařského řezu. Následně ho podle vyšetřovatelů lékaři uložili do mrazicího boxu, kde zemřelo. Nemocniční personál pak údajně upravil zdravotní dokumentaci tak, aby vypovídala o porodu mrtvého dítěte.
Soud uznal vinným chirurga, který zákrok provedl, i ředitele nemocnice. Chirurg dostal čtyři roky vězení, ředitel nemocnice šest let. Kwon dostala tříletý podmíněný trest. Lékaři podle soudu přiznali, že novorozené dítě zabili, a policie je zadržela hned po vyhlášení rozsudku.
South Korea woman and doctors guilty of murder after killing newborn baby https://t.co/g05oQNdq69
— BBC News (World) (@BBCWorld) March 4, 2026
Potrat ve 36. týdnu vyvolal celostátní debatu
Celému případu se dostalo pozornosti veřejnosti poté, co Kwon v roce 2024 zveřejnila na YouTube video. V něm popsala, že podstoupila potrat v devátém měsíci těhotenství. Video vyvolalo silnou reakci na sociálních sítích a následně trestní oznámení od ministerstva zdravotnictví. Policie poté zahájila vyšetřování.
Kwon u soudu uvedla, že o těhotenství se dozvěděla až v sedmém měsíci. Tvrdila také, že se obávala zdravotních problémů dítěte, protože během těhotenství kouřila a pila alkohol. Důvodem k potratu byla podle ní také finanční nejistota a absence podpory.
Její právník tvrdil, že nevěděla, jakým způsobem bude zákrok proveden. Kwon podle obhajoby neměla tušit, že dítě bude po porodu zabito. Soud však dospěl k závěru, že lékaři ženu informovali o zdravotním stavu plodu. Podle soudce také slyšela srdeční ozvy dítěte při ultrazvukovém vyšetření a věděla, že císařský řez povede k živému porodu.
Zákony o potratech v Koreji zůstávají nejasné
V Jižní Koreji v současné době chybí jasná legislativa o interrupcích. Ústavní soud v roce 2019 zrušil dlouholetý zákaz potratů. Parlament měl do konce roku 2020 přijmout novou právní úpravu, která by mimo jiné stanovila časový limit pro zákrok.
K tomu ale nedošlo. Od roku 2021 tak v zemi potrat není trestným činem, zároveň však neexistují přesná pravidla, která by určovala, do jaké fáze těhotenství je zákrok legální. Tento právní prostor podle odborníků vytváří nejistotu pro ženy i lékaře.
Prokurátoři v případu Kwon argumentovali tím, že ukončení těhotenství ve 36. týdnu může být vraždou, pokud se dítě narodí živé. Podobné rozhodnutí už padlo v roce 2021, kdy Nejvyšší soud odsoudil lékaře za smrt dítěte narozeného při potratu ve 34. týdnu.
Aktivisté žádají změnu zákonů
Rozsudek vyvolal také protesty části občanské společnosti. Více než sto organizací a tisíce jednotlivců podepsaly petici, která žádala soud o zproštění viny pro Kwon. Aktivisté argumentovali tím, že žena neměla úmysl zabít novorozence a ocitla se bez podpory.
V petici stálo, že Kwon zjistila těhotenství pozdě a neměla finanční ani rodinné zázemí pro výchovu dítěte. Autoři také upozornili, že v zemi chybí systém, který by ženám poskytoval informace o bezpečných interrupcích nebo podporu během těhotenství.
Organizace zároveň kritizují i zdravotnický systém. Potraty totiž nehradí veřejné zdravotní pojištění a léky na interrupci nemají v Koreji oficiální registraci. Mnoho žen proto podle úřadů hledá neověřené přípravky na černém trhu.
Případ tak znovu otevřel širší debatu o tom, jak by Jižní Korea měla regulovat potraty. Kritici současného stavu tvrdí, že absence jasných pravidel může vést k podobným tragickým situacím i v budoucnu.
