Teroristická organizace Strana kurdských pracujících (PKK) se po více než 40 letech boje proti Turecku rozhodla ukončit svůj odpor a rozpustit se. S odkazem na prokurdská média o tom informují servery The Hindu a DW. Stalo se tak poté, co letos zakladatel organizace Abdullah Öcalan vyzval ke složení zbraní a jejímu rozpuštění.
Více než čtyřicetiletý odboj PKK skončil, vedení organizace si už nepřeje nadále prolévat krev a šířit teror. Její představitelé se rozhodli složit zbraně na posledním summitu pořádaném v Iráku. Brzy ukončí své operace a pak se rozpustí.
Kurdish PKK disbands and ends Turkey insurgency, PKK-linked agency says
— The Kathmandu Post (@kathmandupost) May 12, 2025
The PKK decision is set to have far-reaching political and security consequences for the region, including in neighbouring Syria where Kurdish forces are allied with US forces.https://t.co/mDVcIhjYRu
„Dvanáctý sjezd PKK se rozhodl rozpustit organizační strukturu PKK a ukončit ozbrojený odboj,“ uvedla strana v prohlášení zveřejněném v pondělí ráno prokurdskou tiskovou agenturou ANF. Dále strana uvedla, že dovedla kurdskou otázku k řešení demokratickou politikou, čímž naplnila své historické poslání.
Je otázkou, zda sjezd reagoval na výzvu uvězněného zakladatele organizace ke složení zbraní a ukončení násilí. Öcalan tak učinil koncem letošního února. Také není jasné, jestli budou všechny skupiny v PKK rozhodnutí respektovat.
Turecko bez teroru
Rozhodnutí strany bude mít dalekosáhlé politické a bezpečností důsledky v regionu, a to i v sousední Sýrii, kde kurdské síly spolupracují s Američany. PKK se zapojila do boje proti Islámskému státu (IS).
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se k tomu zatím nevyjádřil. O víkendu však před novináři naznačil, že rozhodnutí je na dosah. Uvedl, že „rozhodnými kroky postupujeme na cestě k cíli Turecka bez teroru“.
Vznik PKK se datuje do roku 1978. Jejím cílem bylo odtržení oblastí obývaných Kurdy nebo alespoň jejich autonomie. Kurdský boj za samostatnost se odehrával na území rozloženém mezi Tureckem, Sýrií, Irákem, Íránem a Arménií. V 90 letech ale organizace změnila kurz a usilovala jen o autonomii v rámci Turecka.
Ozbrojené střety s tureckými a protureckými silami si vyžádaly mnoho obětí – od roku 1984 jich je přes 40 tisíc. Mezi nimi nejsou jen vojáci, ale i policisté a civilisté. Právě kvůli útokům na civilisty považuje Turecko, USA a Evropská unie (EU) organizaci za teroristickou. Avšak Organizace spojených národů (OSN) ji za teroristickou neoznačila.
Turecko je zase obviňováno z vojenských úderů na kurdské vesnice a města a nuceného vysídlování.
