Rychlý nárůst střední délky života ve 20. století se za posledních 30 let významně zpomalil. Ukazuje to analýza, která zkoumala údaje o úmrtnosti z celosvětově nejdéle žijících populací, napsal britský server The Guardian.
Závěry analýzy naznačují, že pokud se v budoucnu má stát standardem, že lidé se dožijí 100 let, jako to dnes platí u věku 80 let, je zapotřebí nových radikálních léků a lékařských postupů, které by zpomalily samotný proces stárnutí. Předcházet takovým nemocem, jako jsou rakovina, demence nebo srdeční choroby, už nestačí.
Rises in life expectancy have slowed dramatically, analysis finds https://t.co/u8Xweid6JP
— Guardian news (@guardiannews) October 7, 2024
Podle studie je tedy nepravděpodobné, že by se děti narozené v regionech s nejdéle žijícím obyvatelstvem staly stoletými. Vědci tvrdí, že maximálně 15 procent žen a pět procent mužů z těchto regionů se může dočkat stých narozenin v tomto století.
„Jestli plánujete odejít do důchodu, nečekejte, že se dožijete 100 let,“ řekl Jay Olshansky, profesor epidemiologie a biostatistiky na Illinoiské univerzitě v Chicagu. „Pravděpodobně budete muset pracovat o deset let více, než si myslíte,“ dodal.
Pokroky v medicíně a ve veřejném zdraví zažehly revoluci dlouhověkosti ve 20. století. V předchozích 2000 letech se střední délka života zvyšovala v průměru o jeden rok za jedno nebo dvě století. Ve 20. století se toto tempo ale závratně urychlilo. Naděje dožití činila s každým novým desetiletím o tři roky více.
To vedlo vědce k dedukcím, že lidé narozeni po roce 2000 se dožijí 100 let. Tomuto tvrzení ale oponoval Olshansky a jeho kolegové, kteří argumentovali tím, že lidé dosahují biologického stropu kolem 85 let.
Olshansky začal zkoumat národní statistiky nejvyspělejších států od roku 1990 až po začátek pandemie covidu-19. Data z Austrálie, Francie, Itálie, Japonska, Jižní Koreje, Hongkongu, Španělska, Švédska a Švýcarska ukázala, že nárůst střední délky života života razantně poklesl. V USA se tato hodnota dokonce snížila.
„V naší moderní době jsme díky medicíně a veřejnému zdravotnictví vytvořili desítky let života navíc, což předtím nebylo možné. Tyto výdobytky se ale musí zpomalit. Dlouhověkost, o kterou dnes usilujeme, není ta stejná, o kterou jsme bojovali v předešlém století. Tehdy jsme zachraňovali nemluvňata, děti, ženy v produktivním věku, a v tom jsme uspěli. Nyní jsou naše úspěchy menší, protože zachraňujeme lidi v 60, 70, 80, 90 letech,“ řekl o současném vývoji Olshansky.
Aby nastala nová revoluce a délka života se opět prodloužila, je podle Olshanského a dalších vědců zapotřebí úplně nového způsobu léčení. Výzkum v této oblasti je v plném proudu. Výsledky testování léků na dlouhověkost ukázaly, že skutečně umí prodloužit život. Zatím je ale vědci dávali pouze myším.
Podle profesora zdravého stárnutí Stevena Austada se musí medicína i věda zaměřit na přirozené procesy stárnutí, protože právě ty jsou příčinou většiny onemocnění, která omezují kvalitu našeho života nebo lidi zabíjí.
