Ohnivé víry jsou nebezpečné živly, které se během přírodních požárů mohou změnit na tornáda. Když je v roce 2016 zkoumal tým vědců, při pokusech je zaskočil nečekaný výsledek. Náhodou objevili malý tančící plamen. Na rozdíl od běžného ohně nevytvářel žádné saze ani jiné škodliviny. Nazvali ho „modrý vír„.
Jeho čistotu naznačovala právě jasná modrá barva plamene. Běžnou žlutou barvu v ohni způsobují uvolňující se částečky sazí. Ty vznikají, když v plameni není dostatek kyslíku. Modrá barva naopak značí, že plamen má dostatek kyslíku na úplné spalování. Po náhodném objevu se výzkumníci pokoušeli odhalit, jakou má modrý vír podstatu a tím pádem, jak by se dal přizpůsobit pro různé účely.
Podařilo se to až týmu z Marylandské univerzity, který simuloval různé parametry, jako například poměr paliva a vzduchu. Zjistili, že modrý vír tvoří až tři různé plameny.
První je ve spodní části pod prstencem, ve které je kyslík smíchán s větším množstvím paliva. Nad prstencem je druhý, ve kterém jsou kyslík i palivo odděleny. Nad tímto plamenem je třetí, ve kterém je s palivem smíchané větší množství kyslíku. Všechny plameny se spojují ve středním světlemodrém prstenci, ve kterém je perfektní množství paliva i kyslíku na kompletní spalování.
Vědci doufají, že jejich zjištění umožní využití tohoto typu plamene například na efektivní odstranění ropných skvrn po nehodách. „Pouze pokud známe strukturu víru, tak ho dokážeme zkrotit, přizpůsobit a vytvořit dle libosti.„
Pokusy s kontrolovaným ohněm již proběhly po havárii ropné plošiny Deepwater Horizon v roce 2010. Při použití běžného ohně se uvolňuje množství škodlivých látek. Modrý vír by mohl být v tomto směru bezpečnější, informuje server sciencemag.org
