-7.1 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Protext ČTKNa Univerzitě Palackého v Olomouci hrozí likvidace elitního vědeckého centra, odbory žádají...

Na Univerzitě Palackého v Olomouci hrozí likvidace elitního vědeckého centra, odbory žádají rezignaci rektora

Olomouc 5. prosince 2024 (PROTEXT) – Českému institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého, kde působí špičkoví vědci z přibližně 20 zemí a řešitelé ERC grantů, hrozí likvidace. Rektor UP Martin Procházka navrhuje Akademickému senátu UP odebrat CATRIN významnou část prostor včetně laboratoří i přístrojů. Pokud senát návrh schválí, hrozí propouštění desítek zaměstnanců a zastavení projektů s celkovou dotací téměř 900 milionů korun. Podle vedení CATRIN i odborů by tento krok mohl vést k podezření z nehospodárnosti a dotačního podvodu s možnými sankcemi ve stovkách milionů korun. CATRIN řeší přibližně dvě třetiny všech mezinárodních grantů na UP a jejich ohrožení by poškodilo reputaci celé české vědy. Odbory proto vyzývají rektora UP k rezignaci.

„CATRIN se během krátké doby etablovala jako mezinárodně uznávané vědecké pracoviště a dosáhla řady úspěchů. Z našeho výzkumu vznikají nové spin-out firmy, spolupracujeme s průmyslem a institucemi z celého světa, řešíme prestižní evropské granty, publikujeme v nejlepších světových časopisech. Skrze interdisciplinární výzkum propojujeme týmy napříč fakultami a přinášíme tak naší univerzitě významné finanční prostředky. Je proto naprosto frustrující, že namísto podpory jsme opakovaně vystaveni snahám vedení univerzity o naši likvidaci,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Pokud by Akademický senát UP rektorův návrh schválil, znamenalo by to od roku 2025 propuštění minimálně čtvrtiny z přibližně 200 zaměstnanců CATRIN. Do roku 2028 by ústav přišel o více než polovinu kanceláří a laboratoří bez smysluplné alternativy, což by vedlo k dalšímu odlivu vědců a ukončení výzkumu.

„Rektorův návrh na odebrání výzkumných prostor bez jasné koncepce, jak a kde mají zaměstnanci CATRIN pokračovat ve své práci, znamená faktickou likvidaci CATRIN. Rektor tím obchází povinnost prosadit organizační změnu přes hlasy dvou třetin senátorů AS UP a stanovený proces včetně analýzy dopadů. Podle našeho názoru jde o zcela neúčelné a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Dotčené přístroje a prostory byly pořízeny z grantů, řešených zaměstnanci CATRIN, pro jasně definovaný výzkumný účel, ke kterému slouží v rámci návazných výzkumných projektů i dnes. Změna rozsahu a účelu jejich užívání může být považována za dotační podvod a může univerzitu vystavit vážným legislativním i finančním důsledkům. Tento návrh považujeme za vyvrcholení rektorova čtyřletého manažerského i lidského selhání a vyzýváme jej k rezignaci,“ řekl předseda základní odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

CATRIN vznikla před čtyřmi lety na základě návrhu vedení univerzity integrací částí výzkumných center lékařské a přírodovědecké fakulty se souhlasem akademického senátu. Jak připomněl Navařík, přírodovědecká fakulta již obdržela více než 100 milionů korun jako kompenzaci, avšak využití těchto prostředků zůstává stále nejasné, ačkoliv odbory opakovaně žádaly o vysvětlení. Nyní má CATRIN dle návrhu rektora přenechat fakultě nejen většinu prostor, ale zaplatit jí dalších 26 milionů korun. Současně vedení UP plánuje podpořit výstavbu nové budovy PřF částkou 300 milionů korun, zatímco CATRIN by při schválení rektorova návrhu nebyla schopna naplnit ani hygienické limity pro práci. Podle odborů je to další důkaz dlouhodobého nerovného přístupu vedení UP k zaměstnancům CATRIN.

„Po čtvrtstoletí služby pro tuto univerzitu mi rektor vystavil účet. Stojí na něm, že mám opustit kancelář i laboratoře, kde s mým týmem pracujeme. Ano, i takto v praxi může vypadat deklarovaná podpora projektů ERC,“ uvedl prof. Michal Otyepka, vedoucí výzkumných týmů CATRIN-RCPTM a čtyřnásobný laureát prestižních projektů Evropské výzkumné rady.

Rektor Martin Procházka při nástupu slíbil vyřešit vztahy mezi PřF a CATRIN do půl roku, ale jeho dosavadní návrhy opakovaně selhaly a čelily kritice za nepřipravenost a nedostatečné podložení daty. Po více než třech letech přichází s nejkontroverznějším návrhem, který vyvolává řadu otázek, především zda české univerzity skutečně chtějí podporovat špičkový výzkum a usilují o světovou úroveň nebo zda v uzavřeném akademickém prostředí univerzit vítězí klientelismus umožňující ovlivňovat toky veřejných prostředků.

„Jsme v situaci, kdy statutární zástupce veřejné vysoké školy opakovaně předkládá návrh na drastické změny v užívání majetku bez analýzy ekonomických dopadů na jednotlivé součásti a vysokou školu samotnou. To je věc nepředstavitelná v jakékoliv firmě, natož na univerzitě, která nakládá s veřejnými prostředky,“ uzavřel Navařík.

CATRIN je vědecké centrum zaměřené na nanotechnologie, biotechnologie a biomedicínu. Zaměřuje svůj výzkum na řešení globálních problémů společnosti jako je zdraví a kvalita života, udržitelné zemědělství, zelená energetika a ochrana životního prostředí. Jejich úspěchy zahrnují například první pozorování subatomární struktury atomů publikované v časopise Science, licencovanou technologii výroby nové generace zařízení pro ukládání energie nebo nedávný objev atomárních antibiotik účinných vůči nejodolnějším bakteriím.

 

Zdroj: ZO VOS CATRIN

 

 

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama