-9.9 C
Czech
Úterý 20. ledna 2026
Protext ČTKNa Univerzitě Palackého v Olomouci hrozí likvidace elitního vědeckého centra, odbory žádají...

Na Univerzitě Palackého v Olomouci hrozí likvidace elitního vědeckého centra, odbory žádají rezignaci rektora

Olomouc 5. prosince 2024 (PROTEXT) – Českému institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého, kde působí špičkoví vědci z přibližně 20 zemí a řešitelé ERC grantů, hrozí likvidace. Rektor UP Martin Procházka navrhuje Akademickému senátu UP odebrat CATRIN významnou část prostor včetně laboratoří i přístrojů. Pokud senát návrh schválí, hrozí propouštění desítek zaměstnanců a zastavení projektů s celkovou dotací téměř 900 milionů korun. Podle vedení CATRIN i odborů by tento krok mohl vést k podezření z nehospodárnosti a dotačního podvodu s možnými sankcemi ve stovkách milionů korun. CATRIN řeší přibližně dvě třetiny všech mezinárodních grantů na UP a jejich ohrožení by poškodilo reputaci celé české vědy. Odbory proto vyzývají rektora UP k rezignaci.

„CATRIN se během krátké doby etablovala jako mezinárodně uznávané vědecké pracoviště a dosáhla řady úspěchů. Z našeho výzkumu vznikají nové spin-out firmy, spolupracujeme s průmyslem a institucemi z celého světa, řešíme prestižní evropské granty, publikujeme v nejlepších světových časopisech. Skrze interdisciplinární výzkum propojujeme týmy napříč fakultami a přinášíme tak naší univerzitě významné finanční prostředky. Je proto naprosto frustrující, že namísto podpory jsme opakovaně vystaveni snahám vedení univerzity o naši likvidaci,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Pokud by Akademický senát UP rektorův návrh schválil, znamenalo by to od roku 2025 propuštění minimálně čtvrtiny z přibližně 200 zaměstnanců CATRIN. Do roku 2028 by ústav přišel o více než polovinu kanceláří a laboratoří bez smysluplné alternativy, což by vedlo k dalšímu odlivu vědců a ukončení výzkumu.

„Rektorův návrh na odebrání výzkumných prostor bez jasné koncepce, jak a kde mají zaměstnanci CATRIN pokračovat ve své práci, znamená faktickou likvidaci CATRIN. Rektor tím obchází povinnost prosadit organizační změnu přes hlasy dvou třetin senátorů AS UP a stanovený proces včetně analýzy dopadů. Podle našeho názoru jde o zcela neúčelné a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Dotčené přístroje a prostory byly pořízeny z grantů, řešených zaměstnanci CATRIN, pro jasně definovaný výzkumný účel, ke kterému slouží v rámci návazných výzkumných projektů i dnes. Změna rozsahu a účelu jejich užívání může být považována za dotační podvod a může univerzitu vystavit vážným legislativním i finančním důsledkům. Tento návrh považujeme za vyvrcholení rektorova čtyřletého manažerského i lidského selhání a vyzýváme jej k rezignaci,“ řekl předseda základní odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

CATRIN vznikla před čtyřmi lety na základě návrhu vedení univerzity integrací částí výzkumných center lékařské a přírodovědecké fakulty se souhlasem akademického senátu. Jak připomněl Navařík, přírodovědecká fakulta již obdržela více než 100 milionů korun jako kompenzaci, avšak využití těchto prostředků zůstává stále nejasné, ačkoliv odbory opakovaně žádaly o vysvětlení. Nyní má CATRIN dle návrhu rektora přenechat fakultě nejen většinu prostor, ale zaplatit jí dalších 26 milionů korun. Současně vedení UP plánuje podpořit výstavbu nové budovy PřF částkou 300 milionů korun, zatímco CATRIN by při schválení rektorova návrhu nebyla schopna naplnit ani hygienické limity pro práci. Podle odborů je to další důkaz dlouhodobého nerovného přístupu vedení UP k zaměstnancům CATRIN.

„Po čtvrtstoletí služby pro tuto univerzitu mi rektor vystavil účet. Stojí na něm, že mám opustit kancelář i laboratoře, kde s mým týmem pracujeme. Ano, i takto v praxi může vypadat deklarovaná podpora projektů ERC,“ uvedl prof. Michal Otyepka, vedoucí výzkumných týmů CATRIN-RCPTM a čtyřnásobný laureát prestižních projektů Evropské výzkumné rady.

Rektor Martin Procházka při nástupu slíbil vyřešit vztahy mezi PřF a CATRIN do půl roku, ale jeho dosavadní návrhy opakovaně selhaly a čelily kritice za nepřipravenost a nedostatečné podložení daty. Po více než třech letech přichází s nejkontroverznějším návrhem, který vyvolává řadu otázek, především zda české univerzity skutečně chtějí podporovat špičkový výzkum a usilují o světovou úroveň nebo zda v uzavřeném akademickém prostředí univerzit vítězí klientelismus umožňující ovlivňovat toky veřejných prostředků.

„Jsme v situaci, kdy statutární zástupce veřejné vysoké školy opakovaně předkládá návrh na drastické změny v užívání majetku bez analýzy ekonomických dopadů na jednotlivé součásti a vysokou školu samotnou. To je věc nepředstavitelná v jakékoliv firmě, natož na univerzitě, která nakládá s veřejnými prostředky,“ uzavřel Navařík.

CATRIN je vědecké centrum zaměřené na nanotechnologie, biotechnologie a biomedicínu. Zaměřuje svůj výzkum na řešení globálních problémů společnosti jako je zdraví a kvalita života, udržitelné zemědělství, zelená energetika a ochrana životního prostředí. Jejich úspěchy zahrnují například první pozorování subatomární struktury atomů publikované v časopise Science, licencovanou technologii výroby nové generace zařízení pro ukládání energie nebo nedávný objev atomárních antibiotik účinných vůči nejodolnějším bakteriím.

 

Zdroj: ZO VOS CATRIN

 

 

Reklama

Doporučujeme

Tři američtí kardinálové zpochybnili morální základ americké zahraniční politiky

Tři nejvyšší představitelé katolické církve v čele amerických arcidiecézí vydali v pondělí ostré prohlášení, ve kterém varují, že „morální role“ Spojených států ve světě je poprvé za několik desetiletí vážně zpochybňována.

Sydney hlásí tři útoky žraloka během 24 hodin. Nejméně dva lidé zraněni

Sydney se během necelých 24 hodin potýkalo se třemi incidenty se žraloky, při nichž byli nejméně dva lidé vážně zraněni. Úřady v reakci na události uzavřely některé pláže a vyzvaly veřejnost k maximální opatrnosti.

Británie vsadila na rekordní rozvoj větrné energie na moři

Velká Británie udělala zásadní krok směrem k čistší energetice. Vláda schválila rekordní objem nových offshore větrných projektů, které mají výrazně změnit podobu výroby elektřiny. Rozhodnutí ale vyvolává nejen naděje, ale i pochybnosti.

Zemřel herec a moderátor Mojmír Maděrič

Herecký svět přišel o výraznou osobnost. Ve věku 70 let zemřel Mojmír Maděrič, herec, dabér a moderátor, kterého diváci znali z divadla, televizních seriálů i oblíbených pořadů o vaření. Za sebou zanechal pestrou kariéru i silnou stopu v české kultuře.

Česko letouny L-159 Ukrajině neprodá. Armáda je potřebuje, uvedl Babiš

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině. Novinářům to po jednání lídrů stran vládní koalice řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama