-10.2 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
Protext ČTKNa Univerzitě Palackého v Olomouci hrozí likvidace elitního vědeckého centra, odbory žádají...

Na Univerzitě Palackého v Olomouci hrozí likvidace elitního vědeckého centra, odbory žádají rezignaci rektora

Olomouc 5. prosince 2024 (PROTEXT) – Českému institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého, kde působí špičkoví vědci z přibližně 20 zemí a řešitelé ERC grantů, hrozí likvidace. Rektor UP Martin Procházka navrhuje Akademickému senátu UP odebrat CATRIN významnou část prostor včetně laboratoří i přístrojů. Pokud senát návrh schválí, hrozí propouštění desítek zaměstnanců a zastavení projektů s celkovou dotací téměř 900 milionů korun. Podle vedení CATRIN i odborů by tento krok mohl vést k podezření z nehospodárnosti a dotačního podvodu s možnými sankcemi ve stovkách milionů korun. CATRIN řeší přibližně dvě třetiny všech mezinárodních grantů na UP a jejich ohrožení by poškodilo reputaci celé české vědy. Odbory proto vyzývají rektora UP k rezignaci.

„CATRIN se během krátké doby etablovala jako mezinárodně uznávané vědecké pracoviště a dosáhla řady úspěchů. Z našeho výzkumu vznikají nové spin-out firmy, spolupracujeme s průmyslem a institucemi z celého světa, řešíme prestižní evropské granty, publikujeme v nejlepších světových časopisech. Skrze interdisciplinární výzkum propojujeme týmy napříč fakultami a přinášíme tak naší univerzitě významné finanční prostředky. Je proto naprosto frustrující, že namísto podpory jsme opakovaně vystaveni snahám vedení univerzity o naši likvidaci,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Pokud by Akademický senát UP rektorův návrh schválil, znamenalo by to od roku 2025 propuštění minimálně čtvrtiny z přibližně 200 zaměstnanců CATRIN. Do roku 2028 by ústav přišel o více než polovinu kanceláří a laboratoří bez smysluplné alternativy, což by vedlo k dalšímu odlivu vědců a ukončení výzkumu.

„Rektorův návrh na odebrání výzkumných prostor bez jasné koncepce, jak a kde mají zaměstnanci CATRIN pokračovat ve své práci, znamená faktickou likvidaci CATRIN. Rektor tím obchází povinnost prosadit organizační změnu přes hlasy dvou třetin senátorů AS UP a stanovený proces včetně analýzy dopadů. Podle našeho názoru jde o zcela neúčelné a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Dotčené přístroje a prostory byly pořízeny z grantů, řešených zaměstnanci CATRIN, pro jasně definovaný výzkumný účel, ke kterému slouží v rámci návazných výzkumných projektů i dnes. Změna rozsahu a účelu jejich užívání může být považována za dotační podvod a může univerzitu vystavit vážným legislativním i finančním důsledkům. Tento návrh považujeme za vyvrcholení rektorova čtyřletého manažerského i lidského selhání a vyzýváme jej k rezignaci,“ řekl předseda základní odborové organizace CATRIN Jakub Navařík.

CATRIN vznikla před čtyřmi lety na základě návrhu vedení univerzity integrací částí výzkumných center lékařské a přírodovědecké fakulty se souhlasem akademického senátu. Jak připomněl Navařík, přírodovědecká fakulta již obdržela více než 100 milionů korun jako kompenzaci, avšak využití těchto prostředků zůstává stále nejasné, ačkoliv odbory opakovaně žádaly o vysvětlení. Nyní má CATRIN dle návrhu rektora přenechat fakultě nejen většinu prostor, ale zaplatit jí dalších 26 milionů korun. Současně vedení UP plánuje podpořit výstavbu nové budovy PřF částkou 300 milionů korun, zatímco CATRIN by při schválení rektorova návrhu nebyla schopna naplnit ani hygienické limity pro práci. Podle odborů je to další důkaz dlouhodobého nerovného přístupu vedení UP k zaměstnancům CATRIN.

„Po čtvrtstoletí služby pro tuto univerzitu mi rektor vystavil účet. Stojí na něm, že mám opustit kancelář i laboratoře, kde s mým týmem pracujeme. Ano, i takto v praxi může vypadat deklarovaná podpora projektů ERC,“ uvedl prof. Michal Otyepka, vedoucí výzkumných týmů CATRIN-RCPTM a čtyřnásobný laureát prestižních projektů Evropské výzkumné rady.

Rektor Martin Procházka při nástupu slíbil vyřešit vztahy mezi PřF a CATRIN do půl roku, ale jeho dosavadní návrhy opakovaně selhaly a čelily kritice za nepřipravenost a nedostatečné podložení daty. Po více než třech letech přichází s nejkontroverznějším návrhem, který vyvolává řadu otázek, především zda české univerzity skutečně chtějí podporovat špičkový výzkum a usilují o světovou úroveň nebo zda v uzavřeném akademickém prostředí univerzit vítězí klientelismus umožňující ovlivňovat toky veřejných prostředků.

„Jsme v situaci, kdy statutární zástupce veřejné vysoké školy opakovaně předkládá návrh na drastické změny v užívání majetku bez analýzy ekonomických dopadů na jednotlivé součásti a vysokou školu samotnou. To je věc nepředstavitelná v jakékoliv firmě, natož na univerzitě, která nakládá s veřejnými prostředky,“ uzavřel Navařík.

CATRIN je vědecké centrum zaměřené na nanotechnologie, biotechnologie a biomedicínu. Zaměřuje svůj výzkum na řešení globálních problémů společnosti jako je zdraví a kvalita života, udržitelné zemědělství, zelená energetika a ochrana životního prostředí. Jejich úspěchy zahrnují například první pozorování subatomární struktury atomů publikované v časopise Science, licencovanou technologii výroby nové generace zařízení pro ukládání energie nebo nedávný objev atomárních antibiotik účinných vůči nejodolnějším bakteriím.

 

Zdroj: ZO VOS CATRIN

 

 

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama