ZprávyNa Kubě propustili 553 lidí podle dohody s USA, nešlo jen o...

Na Kubě propustili 553 lidí podle dohody s USA, nešlo jen o politické vězně

Kuba dokončila propuštění 553 vězňů na základě lednové dohody s USA zprostředkované Vatikánem, oznámil v pondělí kubánský soud. Lidskoprávní organizace ale dnes podle agentury EFE tento proces označily za „neprůhledný a neúplný“, jelikož jen dvě stovky propuštěných byli političtí vězni. Za mřížemi tak podle nich zůstává ještě nejméně 760 lidí uvězněných kvůli kritice kubánské komunistické vlády.

Dohodu o propuštění vězňů oznámenou v lednu kubánská vláda tehdy označila za vstřícné gesto papeži Františkovi v souvislosti se svatým rokem, který katolická církev letos slaví. Oznámení ale přišlo ve stejný den, kdy vláda tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena uvedla, že Kubu odstranila ze svého seznamu zemí sponzorujících terorismus.

Podle americké strany měli být propuštěni „političtí vězni“, Havana ale tehdy pouze uvedla, že postupně pustí na svobodu „553 lidí potrestaných za různé trestné činy“ a žádný seznam nezveřejnila. Kubánská vláda dlouhodobě popírá, že by v zemi nějací političtí vězni vůbec byli. Španělská nevládní organizace Prisioners Defenders jich ale ke konci letošního ledna evidovala 1150.

Kubánský režim proces propouštění na základně dohody s USA dokončil navzdory tomu, že nový americký prezident Donald Trump po nástupu do funkce 20. ledna Kubu na seznam zemí sponzorujících terorismus vrátil a uvalil na ni nové sankce.

Místopředsedkyně nejvyššího soudu Maricela Sozaová v pondělí uvedla, že „proces byl úspěšně dokončen“. Dodala nicméně, že propuštění budou muset „během zkušební doby dodržovat zákonem stanovené povinnosti“ a že do vězení se mohou vrátit.

„Upřednostnili propuštění lidí uvězněných za běžné delikty, zatímco za mřížemi zůstávají ještě stovky politických vězňů, zejména těch, kteří byli zatčeni při masových protestech v roce 2021 a 2022,“ uvedla podle EFE nevládní organizace OCDH, která na Kubě dlouhodobě monitoruje porušování lidských práv.

Server stanice Martí, která vysílá z floridského Miami, dnes napsal, že ve vězení dál zůstává i několik lidí, které označila za „vězně svědomí“ mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International. Jsou mezi nimi například i umělec a disident Luis Otero Alcántara a raper Maykel Castillo, který dostal latinskoamerickou ceny Grammy za píseň Patria y Vida (Vlast a Život). Ta odkazuje na heslo někdejších kubánských revolucionářů a propagandy současné vlády Vlast nebo smrt a v roce 2021 se stala symbolem demonstrací, které byly největšími protesty na Kubě proti vládě od roku 1994.

Kubánci v červenci 2021 demonstrovali kvůli dlouhodobým represím vůči kritikům režimu i zoufalé životní úrovni velké části Kubánců, kterou ještě zhoršila pandemie covidu-19 a související omezení cestovního ruchu. Kvůli těmto manifestacím bylo zatčeno na 1500 lidí. Někteří z nich byli odsouzeni až ke 30 letům vězení za vzpouru, dalším místní soudy přičetly například vandalismus, krádeže či narušování veřejného pořádku.

Doporučujeme

Ukrajinec podezřelý z účasti na výbuchu ropovodu Nord Stream byl zadržen v Chorvatsku

Chorvatské úřady zadržely ukrajinského občana podezřelého z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Němečtí vyšetřovatelé ho podezírají, že patřil k potápěčům, kteří v září 2022 umístili na potrubí výbušniny. Německo nyní usiluje o jeho vydání.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích na každé straně, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Navrácení ruští vojáci se podle něj nacházejí v Bělorusku, odkud zamíří do Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později výměnu potvrdil, když informoval o návratu 103 ukrajinských vojáků.

Ukrajinec dostal v Německu trest za špionáž pro Rusko

Německý soud uložil ukrajinskému občanovi rok a tři měsíce vězení za špionáž. Muž pomáhal odeslat zásilky s GPS vysílači, které mohly sloužit ke zmapování přepravních tras před plánovanými sabotážemi. Dva další obžalované soud osvobodil.

Zelenskyj po protikorupčním zátahu odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou. Učinil tak po zprávách o tom, že je předmětem vyšetřování protikorupčních úřadů.

USA zpřesňují pravidla pro stablecoiny. Bez licence bude jejich vydávání omezené

Spojené státy připravují další krok k zavedení regulace stablecoinů. Nový návrh má určit, kdy budou jejich emitenti potřebovat licenci a za jakých podmínek se budou moci zahraniční digitální měny nabízet americkým zákazníkům.

Ukrajinský parlament schválil Chmaru a Sybihu do čela resortu obrany a zahraničí

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhenije Chmary ministrem obrany a také opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Informoval o tom server RBK-Ukrajina, podle něhož pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312.

Britská inflace zrychlila na 2,9 procenta

Meziroční inflace ve Velké Británii v červenci vzrostla na 2,9 procenta. Ještě v červnu dosahovala 2,6 procenta. Hlavní příčinou byly vyšší účty domácností za energie, zejména prudké zdražení plynu.

Čína rozšiřuje využití bytového fondu. Chce podpořit realitní trh

Čína se snaží rozhýbat slábnoucí ekonomiku a sahá přitom do obřího fondu, který dosud sloužil hlavně k financování bydlení. Peking uvolní pravidla pro využívání prostředků v hodnotě 10,9 bilionu jüanů. Lidé budou moci své úspory použít například na rekonstrukce nebo snáze platit nájem.

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.

Ve Francii začíná platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii

Ve Francii začíná tento týden platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii. Ve francouzské sbírce zákonů bylo dnes vydáno znění zákona, který schválil francouzský parlament v polovině července. Zákon umožňuje využít asistované sebevraždy pacientům, kteří mají vážnou a neléčitelnou nemoc, jež jim způsobuje nesnesitelnou bolest.

Asijské duby čelí rostoucímu riziku vyhynutí

Asie má více ohrožených druhů dubů než kterýkoli jiný region na světě. V jihovýchodní a východní Asii přitom rostoucí lidský tlak ohrožuje více než polovinu jejich přirozeného areálu a řada vzácných druhů nemá žádnou záložní populaci v botanických zahradách.

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.

Americko-jihokorejské cvičení se na žádost Trumpa zkrátí o více než polovinu

Společné vojenské cvičení USA s Jižní Koreou bylo na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa zkráceno na více než polovinu. Došlo k tomu poté, co šéf Bílého domu vyzval k omezení těchto manévrů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama