ZprávyNa Kubě propustili 553 lidí podle dohody s USA, nešlo jen o...

Na Kubě propustili 553 lidí podle dohody s USA, nešlo jen o politické vězně

Kuba dokončila propuštění 553 vězňů na základě lednové dohody s USA zprostředkované Vatikánem, oznámil v pondělí kubánský soud. Lidskoprávní organizace ale dnes podle agentury EFE tento proces označily za „neprůhledný a neúplný“, jelikož jen dvě stovky propuštěných byli političtí vězni. Za mřížemi tak podle nich zůstává ještě nejméně 760 lidí uvězněných kvůli kritice kubánské komunistické vlády.

Dohodu o propuštění vězňů oznámenou v lednu kubánská vláda tehdy označila za vstřícné gesto papeži Františkovi v souvislosti se svatým rokem, který katolická církev letos slaví. Oznámení ale přišlo ve stejný den, kdy vláda tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena uvedla, že Kubu odstranila ze svého seznamu zemí sponzorujících terorismus.

Podle americké strany měli být propuštěni „političtí vězni“, Havana ale tehdy pouze uvedla, že postupně pustí na svobodu „553 lidí potrestaných za různé trestné činy“ a žádný seznam nezveřejnila. Kubánská vláda dlouhodobě popírá, že by v zemi nějací političtí vězni vůbec byli. Španělská nevládní organizace Prisioners Defenders jich ale ke konci letošního ledna evidovala 1150.

Kubánský režim proces propouštění na základně dohody s USA dokončil navzdory tomu, že nový americký prezident Donald Trump po nástupu do funkce 20. ledna Kubu na seznam zemí sponzorujících terorismus vrátil a uvalil na ni nové sankce.

Místopředsedkyně nejvyššího soudu Maricela Sozaová v pondělí uvedla, že „proces byl úspěšně dokončen“. Dodala nicméně, že propuštění budou muset „během zkušební doby dodržovat zákonem stanovené povinnosti“ a že do vězení se mohou vrátit.

„Upřednostnili propuštění lidí uvězněných za běžné delikty, zatímco za mřížemi zůstávají ještě stovky politických vězňů, zejména těch, kteří byli zatčeni při masových protestech v roce 2021 a 2022,“ uvedla podle EFE nevládní organizace OCDH, která na Kubě dlouhodobě monitoruje porušování lidských práv.

Server stanice Martí, která vysílá z floridského Miami, dnes napsal, že ve vězení dál zůstává i několik lidí, které označila za „vězně svědomí“ mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International. Jsou mezi nimi například i umělec a disident Luis Otero Alcántara a raper Maykel Castillo, který dostal latinskoamerickou ceny Grammy za píseň Patria y Vida (Vlast a Život). Ta odkazuje na heslo někdejších kubánských revolucionářů a propagandy současné vlády Vlast nebo smrt a v roce 2021 se stala symbolem demonstrací, které byly největšími protesty na Kubě proti vládě od roku 1994.

Kubánci v červenci 2021 demonstrovali kvůli dlouhodobým represím vůči kritikům režimu i zoufalé životní úrovni velké části Kubánců, kterou ještě zhoršila pandemie covidu-19 a související omezení cestovního ruchu. Kvůli těmto manifestacím bylo zatčeno na 1500 lidí. Někteří z nich byli odsouzeni až ke 30 letům vězení za vzpouru, dalším místní soudy přičetly například vandalismus, krádeže či narušování veřejného pořádku.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama