ZprávyNa Kubě propustili 553 lidí podle dohody s USA, nešlo jen o...

Na Kubě propustili 553 lidí podle dohody s USA, nešlo jen o politické vězně

Kuba dokončila propuštění 553 vězňů na základě lednové dohody s USA zprostředkované Vatikánem, oznámil v pondělí kubánský soud. Lidskoprávní organizace ale dnes podle agentury EFE tento proces označily za „neprůhledný a neúplný“, jelikož jen dvě stovky propuštěných byli političtí vězni. Za mřížemi tak podle nich zůstává ještě nejméně 760 lidí uvězněných kvůli kritice kubánské komunistické vlády.

Dohodu o propuštění vězňů oznámenou v lednu kubánská vláda tehdy označila za vstřícné gesto papeži Františkovi v souvislosti se svatým rokem, který katolická církev letos slaví. Oznámení ale přišlo ve stejný den, kdy vláda tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena uvedla, že Kubu odstranila ze svého seznamu zemí sponzorujících terorismus.

Podle americké strany měli být propuštěni „političtí vězni“, Havana ale tehdy pouze uvedla, že postupně pustí na svobodu „553 lidí potrestaných za různé trestné činy“ a žádný seznam nezveřejnila. Kubánská vláda dlouhodobě popírá, že by v zemi nějací političtí vězni vůbec byli. Španělská nevládní organizace Prisioners Defenders jich ale ke konci letošního ledna evidovala 1150.

Kubánský režim proces propouštění na základně dohody s USA dokončil navzdory tomu, že nový americký prezident Donald Trump po nástupu do funkce 20. ledna Kubu na seznam zemí sponzorujících terorismus vrátil a uvalil na ni nové sankce.

Místopředsedkyně nejvyššího soudu Maricela Sozaová v pondělí uvedla, že „proces byl úspěšně dokončen“. Dodala nicméně, že propuštění budou muset „během zkušební doby dodržovat zákonem stanovené povinnosti“ a že do vězení se mohou vrátit.

„Upřednostnili propuštění lidí uvězněných za běžné delikty, zatímco za mřížemi zůstávají ještě stovky politických vězňů, zejména těch, kteří byli zatčeni při masových protestech v roce 2021 a 2022,“ uvedla podle EFE nevládní organizace OCDH, která na Kubě dlouhodobě monitoruje porušování lidských práv.

Server stanice Martí, která vysílá z floridského Miami, dnes napsal, že ve vězení dál zůstává i několik lidí, které označila za „vězně svědomí“ mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International. Jsou mezi nimi například i umělec a disident Luis Otero Alcántara a raper Maykel Castillo, který dostal latinskoamerickou ceny Grammy za píseň Patria y Vida (Vlast a Život). Ta odkazuje na heslo někdejších kubánských revolucionářů a propagandy současné vlády Vlast nebo smrt a v roce 2021 se stala symbolem demonstrací, které byly největšími protesty na Kubě proti vládě od roku 1994.

Kubánci v červenci 2021 demonstrovali kvůli dlouhodobým represím vůči kritikům režimu i zoufalé životní úrovni velké části Kubánců, kterou ještě zhoršila pandemie covidu-19 a související omezení cestovního ruchu. Kvůli těmto manifestacím bylo zatčeno na 1500 lidí. Někteří z nich byli odsouzeni až ke 30 letům vězení za vzpouru, dalším místní soudy přičetly například vandalismus, krádeže či narušování veřejného pořádku.

Reklama

Doporučujeme

V Bulharsku se konají osmé parlamentní volby za posledních pět let

V Bulharsku se dnes ráno otevřely hlasovací místnosti a začaly již osmé parlamentní volby za posledních pět let. Podle agentury AFP je hlavním favoritem strana bývalého prezidenta Rumena Radeva, který je považován za prorusky orientovaného a který mimo jiné slibuje sestavení nové vlády a boj proti korupci. Volební místnosti se uzavřou ve 20:00 místního času (19:00 SELČ). První odhady výsledků se čekají hned poté, jasno o vítězi by mohlo být v noci či v pondělí ráno.

Ztracená krajina pod Severním mořem byla plná stromů

Doggerland, dnes zatopená pevnina pod Severním mořem, byl zřejmě mnohem zelenější a živější, než se dosud předpokládalo. Nová analýza staré DNA ukazuje, že tam už před více než 16 tisíci lety rostly duby, jilmy a lísky. Krajina tak mohla nabízet zázemí pro zvířata i první lidské skupiny dlouho předtím, než se lesy běžně rozšířily v Británii a severní Evropě.

Předseda íránského parlamentu: Jednání s USA pokročila, k dohodě je však daleko

V jednáních se Spojenými státy nastal pokrok, uvedl v sobotu v noci předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Od dosažení závěrečné dohody jsou však obě země podle jeho vyjádření daleko. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Stavba tanečního sálu v Bílém domě může pokračovat, rozhodl odvolací soud

Americký odvolací soud umožnil pokračování kontroverzní přestavby Bílého domu, kterou prosazuje prezident Donald Trump. Projekt zahrnuje výstavbu nového tanečního sálu i rozsáhlého podzemního komplexu.

Výbuch na jihu Libanonu zabil izraelského vojáka, dalších devět je zraněno

Výbuch v jižním Libanonu si vyžádal život jednoho izraelského vojáka, dalších devět je zraněno, z toho jeden vážně. S odkazem na izraelskou armádu o tom dnes informovala agentura Reuters.

KLDR odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země

Severní Korea v noci na dnešek odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že střely dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama