-4.5 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
ZprávyNa Kubě propustili 553 lidí podle dohody s USA, nešlo jen o...

Na Kubě propustili 553 lidí podle dohody s USA, nešlo jen o politické vězně

Kuba dokončila propuštění 553 vězňů na základě lednové dohody s USA zprostředkované Vatikánem, oznámil v pondělí kubánský soud. Lidskoprávní organizace ale dnes podle agentury EFE tento proces označily za „neprůhledný a neúplný“, jelikož jen dvě stovky propuštěných byli političtí vězni. Za mřížemi tak podle nich zůstává ještě nejméně 760 lidí uvězněných kvůli kritice kubánské komunistické vlády.

Dohodu o propuštění vězňů oznámenou v lednu kubánská vláda tehdy označila za vstřícné gesto papeži Františkovi v souvislosti se svatým rokem, který katolická církev letos slaví. Oznámení ale přišlo ve stejný den, kdy vláda tehdejšího amerického prezidenta Joea Bidena uvedla, že Kubu odstranila ze svého seznamu zemí sponzorujících terorismus.

Podle americké strany měli být propuštěni „političtí vězni“, Havana ale tehdy pouze uvedla, že postupně pustí na svobodu „553 lidí potrestaných za různé trestné činy“ a žádný seznam nezveřejnila. Kubánská vláda dlouhodobě popírá, že by v zemi nějací političtí vězni vůbec byli. Španělská nevládní organizace Prisioners Defenders jich ale ke konci letošního ledna evidovala 1150.

Kubánský režim proces propouštění na základně dohody s USA dokončil navzdory tomu, že nový americký prezident Donald Trump po nástupu do funkce 20. ledna Kubu na seznam zemí sponzorujících terorismus vrátil a uvalil na ni nové sankce.

Místopředsedkyně nejvyššího soudu Maricela Sozaová v pondělí uvedla, že „proces byl úspěšně dokončen“. Dodala nicméně, že propuštění budou muset „během zkušební doby dodržovat zákonem stanovené povinnosti“ a že do vězení se mohou vrátit.

„Upřednostnili propuštění lidí uvězněných za běžné delikty, zatímco za mřížemi zůstávají ještě stovky politických vězňů, zejména těch, kteří byli zatčeni při masových protestech v roce 2021 a 2022,“ uvedla podle EFE nevládní organizace OCDH, která na Kubě dlouhodobě monitoruje porušování lidských práv.

Server stanice Martí, která vysílá z floridského Miami, dnes napsal, že ve vězení dál zůstává i několik lidí, které označila za „vězně svědomí“ mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International. Jsou mezi nimi například i umělec a disident Luis Otero Alcántara a raper Maykel Castillo, který dostal latinskoamerickou ceny Grammy za píseň Patria y Vida (Vlast a Život). Ta odkazuje na heslo někdejších kubánských revolucionářů a propagandy současné vlády Vlast nebo smrt a v roce 2021 se stala symbolem demonstrací, které byly největšími protesty na Kubě proti vládě od roku 1994.

Kubánci v červenci 2021 demonstrovali kvůli dlouhodobým represím vůči kritikům režimu i zoufalé životní úrovni velké části Kubánců, kterou ještě zhoršila pandemie covidu-19 a související omezení cestovního ruchu. Kvůli těmto manifestacím bylo zatčeno na 1500 lidí. Někteří z nich byli odsouzeni až ke 30 letům vězení za vzpouru, dalším místní soudy přičetly například vandalismus, krádeže či narušování veřejného pořádku.

Reklama

Doporučujeme

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy do Maďarska

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes jadranský ropovod do Maďarska. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v neděli uvedl, že chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Zapomeňte na staré kariérní rady. V éře AI poroste význam literatury, tvrdí šéfka Anthropic

Prezidentka a spoluzakladatelka americké společnosti Anthropic Daniela Amodei v rozhovoru pro televizi ABC uvedla, že humanitární obory budou v době nástupu umělé inteligence (AI) mnohem důležitější než předtím. Lidský faktor podle ní zůstane klíčový. Sama si ho cení.

AfD čelí kritice kvůli termínu konání sjezdu – přesně sto let po sjezdu NSDAP

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli delegáti strany, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, sejít 4. a 5. července. Je to přesně 100 let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků, AfD ji odmítá.

Kim Čong-un otevřel bytovou čtvrť pro rodiny vojáků KLDR padlých v cizině

Severokorejský vůdce Kim Čong-un otevřel v Pchjongjangu novou bytovou čtvrť pro rodiny vojáků, kteří padli při vojenských operacích v zahraničí. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters.

Zelenskyj pod tlakem, Galuščenko se pokusil uprchnout z Ukrajiny

Bývalý ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko byl v neděli na žádost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a Speciální protikorupční prokuratury (SAPO) zadržen během pokusu o útěk z Ukrajiny. Galuščenko je podezřelý ze zapojení do korupčního skandálu, který loni otřásl vládou Volodymyra Zelenského.

Ruská Brjanská oblast zažila největší dronový ukrajinský útok, uvedl gubernátor

Ukrajinská armáda na západoruskou Brjanskou oblast v neděli podnikla nejrozsáhlejší dronový útok, jaký některý z ruských regionů zažil během jediného dne od začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022. Gubernátor Alexandr Bogomaz to dnes ráno napsal na telegramu. Několik obcí a část města Brjansk po nedělních útocích zůstalo několik hodin bez elektřiny a tepla. Rusko podle ukrajinského letectva k nočnímu útoku použilo kromě desítek dronů hypersonické protilodní střely.

Ukrajinské civilní ztráty loni vzrostly o 26 procent

Civilní ztráty na Ukrajině způsobené bombardováním a dalšími výbuchy v roce 2025 výrazně narostly. Zasahované byla zejména ukrajinské města a infrastruktura a průměrný počet zabitých nebo zraněných na jeden útok se oproti předchozímu roku zvýšil.

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama