Na Haiti zemřelo za tři měsíce přes 450 lidí na choleru, která se v tomto chudém karibském státě objevila loni v říjnu poprvé po třech letech. Tamní ministerstvo zdravotnictví v sobotu rovněž oznámilo, že na 18.360 lidí je v zemi s příznaky cholery hospitalizováno. Informovala o tom dnes agentura EFE.
Z nových údajů vyplývá, že na Haiti, který se potýká také s politickou nestabilitou a násilím gangů, umírá na choleru nyní v průměru pět lidí denně. Nejpostiženější věkovou kategorií jsou děti od jednoho roku do tří let.
Surto de cólera no Haiti fez 450 mortos em três meses https://t.co/YrH56NCRhR
— Diário de Notícias (@dntwit) January 8, 2023
Tato statistika podle EFE dokládá rychlé šíření cholery v nejchudší americké zemi, k němuž výrazně přispívá nedostatek čisté pitné vody a potravin, špatné hygienické podmínky a nedostatečná lékařská péče.
Podle organizace Světový potravinový program (WFP) asi 4,7 z 11 milionů obyvatel Haiti čelí hladu a přes 100.000 dětí mladších pěti let trpí akutní podvýživou.
V posledních letech se Haiti kromě ekonomické krize potýká opět i s politickou nestabilitou a intenzivnějším násilím gangů. Od vraždy prezidenta Jovenela Moïseho z července 2021 má země dočasnou vládu, jíž se zatím nepodařilo uspořádat volby, právě kvůli nepokojům i blokádám důležité infrastruktury ze strany gangů. Nejmocnější z nich požaduje odstoupení vlády Ariela Henryho.
Haitská vláda požádala loni OSN o pomoc a vyslání mezinárodních jednotek, které by pomohly v boji s gangy a vytvořily humanitární koridor. Mnozí Haiťané ale přítomnost zahraničních jednotek odmítají, v minulosti totiž země zažila několik intervencí i americkou okupaci (1915-1934).
RB OSN zatím jen loni v červenci schválila rezoluci, v níž vyzvala státy OSN, aby zakázaly vývoz zbraní a munice na Haiti, s výjimkou prodeje státním orgánům. Loni Rada a některé země zavedly sankce vůči šéfovi nejmocnějšího gangu a vůči politikům, které viní z korupce a vazeb na tamní ozbrojené skupiny.
