Ve fabrice v provincii Zhejiang na východním pobřeží Číny se na podlaze dílny hromadí dvě kopy odhozeného bavlněného oblečení a ložního prádla, volně oddělené na tmavé a světlé barvy. Z hromad vyčnívají rukávy bund, límce a značkové štítky, zatímco pracovníci vkládají oděvy do drticích strojů.
Je to první fáze nového života textilu, součást recyklačního úsilí společnosti Wenzhou Tiancheng Textile Company, jednoho z největších závodů na recyklaci bavlny v Číně.
26 million tons of clothing end up in China’s landfills each year, propelled by fast fashion https://t.co/AOJntlqj8p
— O.C. Register (@ocregister) July 10, 2024
Textilní odpad je naléhavým globálním problémem, přičemž podle nadace Ellen MacArthur Foundation, neziskové organizace zaměřené na udržitelnost módy, se celosvětově recykluje pouze 12 %. Ještě méně – pouze 1 % – vyřazeného oblečení se recykluje na nové oděvy; většina se používá pro méně hodnotné předměty, jako je izolace nebo náplň do matrací, informuje agentura AP.
Nikde není tento problém naléhavější než v Číně, největším světovém producentovi a spotřebiteli textilu, kde se podle vládních statistik každý rok vyhodí více než 26 milionů tun oblečení. Většina z toho končí na skládkách.
A továrny jako tato sotva zmírňují problém v zemi, jejíž oděvní průmysl je ovládán „rychlou módou“ — levným oblečením vyrobeným z nerecyklovatelných syntetik, nikoliv z bavlny. Syntetické materiály, vyráběné z petrochemikálií, které přispívají ke změně klimatu, znečištění ovzduší a vody, tvoří 70 % domácího prodeje oblečení v Číně.
Čína má celosvětový dosah: díky internetovým obchodům jako Shein a Temu je země jedním z největších světových výrobců levné módy, která se prodává ve více než 150 zemích
Aby bylo možné dosáhnout zásadní změny, je podle módní expertky Shaway Yeh potřeba mezi hlavními čínskými oděvními značkami zavést koncept „cirkulární udržitelnosti“, díky kterému by se odpad úplně eliminoval. „Musíte začít s recyklovatelnými vlákny a pak budou všechny tyto odpadní textilie znovu využity,“ řekla.
Ale to je obtížný cíl: Podle čínské vlády se recykluje jen asi 20 % čínských textilií — a téměř vše je bavlna.
Kontroverze kolem čínské bavlny
Čínská bavlna není bez vlastní kontroverze, uvedla Claudia Bennett z neziskové organizace Human Rights Foundation. Velká část pochází z nucené práce v provincii Sin-ťiang, kde pracuje etnická menšina Ujgurů. „Každé páté bavlněné oblečení na světě je spojeno s nucenou prací Ujgurů,“ řekla Bennett.
V květnu USA zablokovaly dovoz od 26 čínských obchodníků a skladů bavlny, aby se vyhnuly zboží vyrobenému nucenou prací Ujgurů. Protože je však dodavatelský řetězec tak netransparentní, ujgurská bavlna se používá v oděvech vyrobených v jiných zemích, které nenesou označení „made in China“, dodala Bennett.
Výzvy udržitelné módy v Číně
Přestože je Čína světovým lídrem ve výrobě elektrických vozidel a elektricky poháněné veřejné dopravy, stanovila si za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Její úsilí v oblasti propagace udržitelné módy a recyklace textilu však zaostává.
Mezi mladými Číňany však roste povědomí o udržitelnosti, což přispělo ke vzniku nových podniků zaměřených na „remake“ oblečení. Třicetiletý designér Da Bao založil v roce 2019 v Šanghaji značku Times Remake, která přetváří oblečení z druhé ruky na nové oděvy.
Další designérka, Zhang Na, má módní značku Reclothing Bank, která prodává oblečení, tašky a další doplňky vyrobené z materiálů, jako jsou plastové lahve, rybářské sítě a pytle od mouky.
Profesor módy a oděvních studií na University of Delaware, Sheng Lu, tvrdí, že pro skutečnou změnu je potřeba jasnější signály od vlády. Pokud čínští komunističtí lídři uvidí ekonomický potenciál, mohlo by to vyvolat politický posun, který by podpořil nové investice do udržitelné módy.
Zatím však plastem zabalené balíky pevně stočené bavlny naložené na kamiony před továrnou Wenzhou Tiancheng míří na zámořské trhy, daleko od místa, kde jejich recyklační cesta začala.
