Myrhovník královny Hatšepsut, panovnice úspěšnější než mnoho faraonů

Tento uschlý pařez v egyptském Luxoru má údajně kořeny v době vlády slavné královny faraonů Hatšepsut. Je důkazem jejího vlivu, který zanechal nesmazatelnou stopu v historii Egypta.

Přes snahy zničit důkazy o její vládě se stopa faraonky Hatšepsut v historii ukázala jako nesmazatelná. Dokonce i nyní uctíváme faraonskou královnu Nové říše jako jednu z nejlepších vládkyň nejen ve starověkém Egyptě, ale v historii světa. V zádušním chrámu Hatšepsut na Nilu vzdoruje neúprosnému egyptskému slunci uschlý prastarý pařez, který zde stále stojí jako svědectví o vlivu a politické zdatnosti této neuvěřitelné ženy.

Odkud se strom vzal?

Tento myrhovník pravděpodobně pochází z doby jedné z mnoha expedic pověřených Hatšepsut před cca 3 500 lety. Podle vyprávění byl strom přivezen z jedné z námořních delegací do Puntu (země u Rudého moře, s největší pravděpodobností dnešní Somálsko a další části Afrického rohu). Myrha byla poté zasazena vedle velkého zádušního chrámu Hatšepsut, nazývaného také Djeser-Djeseru, což v překladu znamená „Svatý svatých“.

I když je obtížné ověřit toto konkrétní tvrzení bez poškození křehkého suchého pahýlu, není pochyb o tom, že Hatšepsut nařídila mnoho expedic, jednu z nich do Puntu. Reliéfní řezby stále zdobené stopami kdysi zářivých barev, které je pokrývaly, zobrazují cestu do této exotické země, včetně stromů a dalšího zboží přepraveného zpět do Egypta.

Vliv královny Hatšepsut

Djeser-Djeseru, postavený jako zádušní komplex pro velkou královnu, byl pokryt obrazy připomínajícími Hatšepsut a její úspěchy. Občas se rozhodla být zobrazena jako muž, možná proto, aby zdůraznila skutečnost, že vládla silou a autoritou, kterou dříve měli pouze muži. V mnoha ohledech byla Hatšepsut úspěšnější než většina jejích mužských předchůdců. Postavila více staveb než kterýkoli mužský vládce Egypta před ní. Pod jejím prozíravým vedením se Egypt těšil obrovské prosperitě díky úspěšným nájezdům na Núbii.

Syn se pokusil zničit důkazy o její vládě

Bohužel bylo mnoho záznamů o úspěších této panovnice zničeno, jakmile se po její smrti dostal k moci její nevlastní syn a synovec Thutmose III. Zpočátku učenci předpokládali, že Thutmose III se snažil pomstít. Byl to on, kdo měl zdědit trůn po svém otci, ale Hatšepsut se chopila šance vládnout místo něj jako regentka. Své tvrzení podpořila argumentem, že faraon byl v době smrti svého otce příliš mladý na to, aby řídil impérium. Mnozí předpokládali, že Thutmose III. byl tímto uzurpováním moci rozhněván, a tak se snažil vymazat Hatšepsut z historie jako odplatu.

Některé nedávné studie však naznačují, že Thutmose III. možná neměl vůči své nevlastní matce-tetě žádnou špatnou vůli, zejména s ohledem na skutečnost, že s ní nějakou dobu vládl. Jeho motivace pro vymazání důkazů o její vládě mohla být pouze pragmatická. Doufal, že upevní svůj nárok na trůn tím, že bude působit dojmem přímého přenosu moci z otce na něj. Ať už byl důvod jakýkoli, i přes jeho úsilí se nakonec objevily záznamy o Hatšepsut a jejích velkých činech.

Djeser-Djeseru nebyl nikdy zničen. Škody ovšem napáchalo působení času. V severní části horní terasy se nachází Sluneční komplex. Součástí chrámu jsou také kaple Amun-Re a Anubis. Části chrámu byly nakonec přepracovány. Počínaje proselytizací svatého Marka začali Egypťané konvertovat od svého faraonského náboženství ke křesťanství.

Stejně jako u mnoha starověkých egyptských míst byl Hatšepsutin chrám znovu využíván místními obyvateli a v 6. století byl na zbytcích horní terasy chrámu postaven koptský klášter z pálených cihel. Celý komplex byl nakonec s pomocí Polské akademie věd odkryt a přestavěn. Chrám byl obnoven do své bývalé slávy.