Kolem Antarktidy je rekordně nízké množství mořského ledu. Jeho tání urychlily letošní vysoké teploty vody a vzduchu v regionu. V případě zamrzlé vody nelze úbytek svádět pouze na klimatické změny, i když v tom roli zejména v posledních letech hrají, upozorňuje stanice BBC News a web ScienceAlert.
Zatímco s nadějí vyhlížíme první jarní sluneční paprsky uprostřed chmurného února, na jižní polokouli panuje léto. Kolem Antarktidy tou dobou kvůli vyšším teplotám ubývá mořský led. Letos je však tento úbytek neobvyklý.
Podle nejnovějších satelitních údajů zveřejněných National Snow and Ice Data Center, na něž upozornila stanice BBC, pokrýval mořský led 13. února pouze 1,91 milionu čtverečních kilometrů vodní plochy kolem ledového kontinentu.
Antarctica sea-ice hits new record low https://t.co/p3ZcZIUe5Z
— BBC News (UK) (@BBCNews) February 17, 2023
Situace je horší než minulý rok, kdy pokrýval plochu o 1,92 milionu čtverečních kilometrů až 25. února. První rekord v úbytku mořského ledu přitom satelity naměřily už v roce 2017. Jedná se tedy o třetí rekordní rok v řadě, v němž mořský led taje rychleji a dříve.
Léto v regionu zdaleka nekončí a výletní, rybářské a výzkumné lodě proplouvající vodami u Antarktidy už nyní pozorují, že jsou temní vody prakticky bez ledu. Zamrzlých ker má dostatek už jenom Weddellovo moře.
Tání mořského ledu urychlují neobvykle vysoké teploty vody a vzduchu na západě a východě Antarktického poloostrova. Z dlouhodobého hlediska to souvisí s ozónovou dírou nad kontinentem a nárůstem skleníkových plynů v atmosféře.
Mořský štít proti slunci mizí
Vědci však chování mořského ledu popisují jako komplikovaný jev, jehož nelze přičítat pouze změně klimatu. Satelitní data z posledních 40 let ukázala jeho nestálost v už minulosti. K jeho viditelnému úbytku přitom dochází až v několika posledních letech.
Mořský led se na Antarktidě chová jinak než v případě Arktidy, kde v důsledku globálního oteplování ubývá o 12 až 13 procent za dekádu. Počítačové modely původně předpovídaly podobný scénář i pro Antarktidu. Mylně.
Podle ostatních dat nezahrnující ta satelitní sahajících až do roku 1900 počátkem minulého století mořský led kolem Antarktidy prudce ubýval, ale poté začal naopak přibývat.
V poslední době vykazuje antarktický mořský led s rekordními zimními maximy a v posledních letech letními minimy velkou variabilitu. Kolem Antarktidy navíc dochází ke změnám tlaku, které ovlivňují zdejší západní větry. Proudy vzduchu směřují směrem k pólům a vznikají bouře. Ty odnášejí ledové kry do teplejších vod, v nichž tají. Tento proces je podle vědců v silné pozitivní fázi.
Na zvyšování mořské hladiny naštěstí tání mořského ledu vliv nemá, protože je už její součástí. Mořský led je ale důležitý. Obklopuje masivní ledové šelfy, v nichž je uloženo obrovské množství vody. Když mořského ledu ubývá, vlny narážejí do nechráněných a kvůli oteplování nestabilních ledovců a hrozí jejich zřícení do vody. A to už mořské hladiny zvedne.
Web ScienceAlert navíc upozorňuje, že tání mořského ledu urychluje globální oteplování. Bílý mořský led odráží až 90 procent slunečního záření zpět do kosmu. Tmavé, nezamrzlé vodní plochy ale naopak 90 procent záření absorbují.
