Přihlášení do státních online služeb přes digitální identitu už není okrajová věc pro pár nadšenců. Lidé ji používají hlavně ve chvíli, kdy potřebují rychle vyřešit konkrétní úřední krok, od datových schránek až po eDoklady.
Od spuštění systému v roce 2018 se do státních služeb přes Identitu občana přihlásilo alespoň jednou 3 919 386 unikátních lidí a jen za rok 2024 proběhlo přes identitu 50 035 375 přihlášení. Nejvíc přihlášení v roce 2024 nasbíraly datové schránky, vysoko byly také Jenda MPSV, eDoklady a Portál občana, přičemž mezi často používanými službami se objevuje i DiPSy. Nejvyužívanějším způsobem přihlášení byl Mobilní klíč eGovernmentu.
Skokové špičky v počtu přihlášení ukazují, že lidé po identitě sahají hlavně tehdy, když je služba masově potřebná a praktická. V roce 2024 to bylo vidět například u eDokladů, které v lednu přitáhly statisíce přihlášení během jediného dne.
Digitální identita ale nestojí jen na státních prostředcích. V běžném životě často rozhoduje jednoduchost, proto se lidé přihlašují i přes banky, protože tento způsob mají už zavedený a znají ho z každodenního internetového bankovnictví.
V průzkumu ČSÚ uvedlo 26 % lidí starších 16 let, že v posledních 12 měsících použili některou z „identit občana“, přičemž bankovní identitu využilo 22 % respondentů. Nejčastěji ji používali lidé ve věku 25 až 44 let, naopak u seniorů je využívání výrazně nižší.
Pro uživatele to v praxi znamená jediné: vybrat si jednu cestu, která jim vyhovuje, a držet se jí. Kdo chce rychlé přihlášení bez další techniky, sáhne typicky po Mobilním klíči nebo bankovní identitě. Kdo preferuje fyzický doklad, může využít eObčanku, jen je potřeba počítat se čtečkou a softwarem.
