Bývalá zaměstnankyně americké armády Courtney Williams čelí obvinění, že předávala utajované informace novináři. Americké úřady tvrdí, že šlo o materiály spojené s elitní jednotkou na základně Fort Bragg v Severní Karolíně. Případ se týká komunikace z let 2022 až 2025 a znovu otevírá debatu o hranici mezi whistleblowingem a ohrožením národní bezpečnosti.
Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že FBI Williams zatkla v úterý a ve středu ji obvinila z předávání „utajovaných informací týkajících se národní obrany osobám, které k nim neměly oprávnění, včetně novináře“. Podle úřadů měla v minulosti prověrku na stupeň top secret a pro armádu pracovala v letech 2010 až 2016.
Vyšetřovatelé tvrdí, že Williams od roku 2022 do roku 2025 komunikovala s novinářem, který se zajímal o její někdejší vojenskou jednotku kvůli připravovanému článku a knize. Soudní dokumenty uvádějí více než deset hodin telefonátů a přes 180 zpráv. Novinář v obžalobě jmenovaný není, okolnosti ale ukazují na investigativního reportéra Setha Harpa, autora knihy The Fort Bragg Cartel: Drug Trafficking and Murder in the Special Forces a článku pro Politico Magazine, obojí zveřejněného 12. srpna 2025.
Williams je v publikacích uvedena. V den jejich vydání si s novinářem psala o tom, že má obavy z rozsahu zveřejněných utajovaných informací. Podle vyšetřovatelů také své matce napsala, že „možná budu opravdu zatčena za vyzrazení utajovaných informací“, a poznamenala, že ani nedostane výtisk knihy zdarma.
V textu v Politico Magazine Williams popisovala své působení na Fort Bragg, kde pracovala jako podpora misí u utajované jednotky Delta Force. Mluvila o sexuálním obtěžování, zlehčování a následných odvetných krocích poté, co podala stížnosti k armádní inspekci a k úřadu pro rovné pracovní příležitosti. Tvrdila také, že nakonec s armádou spor urovnala.
Harp po jejím zatčení uvedl, že Williams je „odvážná whistleblowerka, která odhalila rozsáhlou genderovou diskriminaci a sexuální obtěžování v Delta Force americké armády“. Dodal, že vystupovala pod svým jménem dobrovolně a nic neskrývala. Obvinění podle něj neslouží k ochraně utajovaných informací, ale jako odveta vůči ženě, která chtěla zlepšit podmínky pro vojačky a civilní zaměstnankyně armády.
Případ přichází jen několik dní poté, co prezident Donald Trump veřejně hrozil vězením novinářům médií, která informovala o zmizelém letci po sestřelení americké stíhačky v Íránu. Prohlásil, že chce zjistit, kdo informace vynesl, a že na média zatlačí. „Z důvodu národní bezpečnosti to vydejte, nebo půjdete do vězení,“ řekl.
