Protext ČTKMladé hlasy 2024: České děti škola baví, ale chtějí změny

Mladé hlasy 2024: České děti škola baví, ale chtějí změny

Praha 28. srpna 2024 (PROTEXT) – Každé dítě ve škole stráví podstatnou část svého života, sbírá zkušenosti a vědomosti, navazuje vztahy. A jsou to právě děti, kdo má jasno o tom, jaká by škola měla, a hlavně neměla být. Podle průzkumu Mladé hlasy 2024 je vidět, že děti v Česku škola baví. Rádo do ní chodí dvě třetiny dětí a vůbec nejradši pak gymnazisté. Děti rády chodí do školy hlavně kvůli kamarádům i novým znalostem. Vztahy ve třídě mezi spolužáky i k učitelům bývají dobré. Škola je pro děti také místem, kde mohou mluvit o svých problémech a více než polovina z dotázaných této možnosti využila.

Český výbor pro UNICEF dnes zveřejnil první část unikátního sociologického výzkumu Mladé hlasy, který je vzhledem k nadcházejícímu počátku školního roku zaměřený právě na děti a školu. Výzkum je ve spolupráci s agenturou STEM/MARK prováděn v rozmezí několika let již od roku 2001 a letos proběhl již posedmé. Studie mapuje názory, postoje a očekávání dětí. Škola má velký podíl na štěstí dětí, 36 procent dětí uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, a 59 procent dětí pak, že se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří. Současně s českým průzkumem probíhal poprvé tento průzkum i na Slovensku.

  • Dvě třetiny dětí v Česku chodí do školy rády, třetinu dětí (31 procent) ale škola nebaví.
  • Učitelům důvěřuje 66 procent dětí (nejlepší výsledek po rodičích a lékařích).
  • 30 procent dětí využívá možnosti mluvit s učiteli o svých problémech a potřebách.
  • Přibližně polovina dětí zažívá nudu, 18 procent dětí však má pocit, že nemá dostatek času na odpočinek.

„Odezva dětí je v čase poměrně stabilní. Letošní výsledky výzkumu Mladé hlasy znovu potvrzují, jak zásadní je škola pro kvalitu života a pocit štěstí u dětí. Z větší části převažuje spokojenost a důvěra, ty však klesají zejména v závislosti na finanční situaci rodiny. Hlasy dětí vyjádřené ve výzkumu jsou apelem na to, abychom ve školách systematicky vytvářeli nejlepší možné prostředí pro jejich rozvoj,“ uvedla k výzkumu ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.

„Opakování průzkumu Mladé hlasy umožňuje Českému výboru pro UNICEF dlouhodobě sledovat vývoj postojů dětí a dospívajících v důležitých otázkách, které se jich týkají, a pružně tak reagovat na případné změny, které se mohou objevit. Výsledky napovídají, že škola je pro děti důležitá a v řadě případů výrazně přispívá k jejich obecnému pocitu štěstí či nepohody,“ shrnula Jana Špolcová z agentury STEM/MARK.

Byť se většina dětí v Česku vyjádřila, že do školy chodí ráda, nejraději ji navštěvují gymnazisté a děti z rodin s vyššími příjmy – 83 procent dotazovaných dětí uvedlo, že je škola baví, oproti tomu pouze 48 procent dětí z příjmově slabších rodin rádo chodí do školy.

Děti, škola a pocit (ne)štěstí

Velkou spojitost s pocitem štěstí má pro děti rovněž úspěch, případně neúspěch. Na otázku: Kdy se cítíš nešťastný? Na 33 procent dětí jako první odpověď zvolilo: Když se mi nedaří ve škole. Tato otázka měla zajímavé výsledky i z hlediska věku a pohlaví. Nejvíce nešťastné z nezdaru ve škole jsou děti ze starší věkové kategorie 14-17 let, jde o 38 procent, u dětí z mladší kategorie 9-13 let šlo o 28 procent. Špatné výsledky více trápí dívky a gymnazisty.

V otevřených odpovědích pak děti uváděly například kladné reakce jako: Škola mě baví, ale chce to méně úkolů. Do školy chodím moc rád. Je to můj druhý domov.

Některé děti byly však i kritičtější: Může to být dost únavné. Škola je důležitá, chce to zmírnit požadavky na studenty. Méně na nás tlačte. Některé předměty jsou pro život zbytečné. Chce to více her a spravedlivé známkování.

Vztahy ve škole

Pro děti jsou velmi důležité vztahy ve škole – jak s učiteli, tak se spolužáky. 46 procent dětí označilo svůj vztah s vyučujícím za dobrý, 26 procent dětí jej dokonce považuje za velmi dobrý. Jednalo se zejména o dívky, gymnazisty a mladší věkovou skupinu.

Důvěra

Škola by pro děti měla být také místem, kde beze strachu mohou mluvit o svých problémech a potřebách, ať už se svými přáteli nebo s pedagogy. 65 procent dotázaných odpovědělo, že tuto možnost ve škole má. Z těch dětí, které ve škole možnost mají, 59 procent uvedlo, že o svých problémech mluví se spolužáky/kamarády, 30 procent dětí se pak svěřilo učiteli.

Nesmírně důležitá je i důvěra mezi dětmi a učiteli. Po matce, otci a lékaři je učitel čtvrtým člověkem, ke kterému mají děti největší důvěru. Úplně nebo docela učitelům důvěřuje 66 procent dětí.

A jak to vypadá na Slovensku?

Letos vůbec poprvé souběžně tento výzkum probíhal také na Slovensku, jeho výsledky jsou velmi podobné. Škola děti na Slovenku baví, rádo do ní chodí 67 procent dětí. Nejradši školu mají dívky – 75 procent, oproti 59 procent u chlapců. Stejně jako v Česku děti nejradši chodí na gymnázia, na rozdíl od Česka nejsou na Slovenku tak markantní rozdíly mezi dětmi z rodin s vyšším či nižším příjmem v otázce oblíbenosti školy.

Sběr dat pro studii proběhl v období 3. až 30. června 2024. Na otázky odpovídalo 411 dětí mezi 9–17 lety, vzorek byl rovnoměrně rozdělen podle pohlaví a věku i s proporčním zastoupením kraje a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Šetření proběhlo formou osobního rozhovoru v přirozeném prostředí dítěte.

„To, jaký život naše děti žijí, není záležitostí jedné organizace či úřadu. Závěry tohoto výzkumu jsou určeny co nejširší veřejnosti – jsou výzvou pro rodiny, učitele, zdravotníky, obce, pro nás pro všechny, abychom dětem naslouchali a brali je vážně. Ochrana dětí a naplňování jejich potřeb by mělo být naším prvořadým zájmem,“ shrnula ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017, 2020, 2021 a 2022 najdete zde.

 

Český výbor pro UNICEF je nevládní nezisková organizace, která působí v České republice od roku 1991. Posláním Českého výboru pro UNICEF je podpora Dětského fondu OSN – UNICEF, prosazování Úmluvy o právech dítěte, osvětová a vzdělávací činnost a získávání finančních prostředků pro zajištění dlouhodobých programů pomoci dětem v nejchudších zemích světa a humanitární pomoci v situacích přírodních katastrof a válečných konfliktů.

 

Pro více informací o výzkumu kontaktujte: 

Darina Jíchová, Communication Officer, djichova@unicef.cz

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Doporučujeme

Plán útoku na základnu využívanou USA téměř jistě řídil Írán, řekl Burnham

Plánovaný zářijový útok na britskou leteckou základnu Fairford využívanou Spojenými státy téměř určitě řídily íránské revoluční gardy, prohlásil dnes podle agentur britský premiér Andy Burnham. Britská diplomacie si dnes kvůli tomu předvolala íránského velvyslance v zemi.

AI podléhá méně bezpečnostním pravidlům než mléko, tvrdí prezident Microsoftu

Umělá inteligence podle prezidenta Microsoftu Brada Smithe podléhá slabší bezpečnostní kontrole než běžné domácí spotřebiče nebo potraviny. Vyzval proto k zavedení celosvětových pravidel, nezávislému posuzování nových systémů a vytvoření mechanismů, které umožní zastavit AI, pokud se vymkne kontrole.

Trump se obrací na ruskou naftu, experti však výrazný pokles cen neočekávají

Americký prezident Donald Trump chce před listopadovými volbami do Kongresu snížit rekordní ceny motorové nafty. Dohodl proto s Ruskem obnovení dodávek paliva na světové trhy a oznámil také energetické příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Ekonomové však pochybují, že jeho kroky přinesou řidičům výraznou úlevu.

Tygr rozsápal muže v britském národním parku. Svědci popisují děsivé chvíle

Návštěva zoologického parku Yorkshire Wildlife Park nedaleko britského Doncasteru skončila tragédií. Muž, který se za dosud nevyjasněných okolností dostal do výběhu tygrů, byl jednou ze šelem napaden a na místě zemřel. Policie nyní vyšetřuje okolnosti neštěstí.

KOMENTÁŘ: Akciím už se daří čtyři roky v kuse. Mají se investoři bát blízkého pádu?

V pondělí 12. října 2026 uplynuly čtyři roky od začátku takzvaného býčího trhu na amerických akciích. Třebaže historické statistiky ukazují, že by se období růstu a lámání rekordů mělo chýlit ke konci, na trzích tomu nic nenasvědčuje. Jak dlouho vůbec takový tradiční býčí trh trvá?

Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Robert Hall a Michael Woodford

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Klimatické změny ohrožují přirozené prostředí vorvaňů

Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.

Ovce jako nástroj zastrašování. Izraelští osadníci útočí na Palestince a vyhánějí je z domovů

Násilí izraelských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu stále častěji zasahuje palestinské pastevce a zemědělce. Podle Organizace spojených národů (OSN) letos došlo k více než 1600 incidentům. Rozšiřování osadnických farem připravuje místní rodiny o pastviny, stáda i domovy.

Moskva i Kyjev hlásí desítky sestřelených dronů, kterými v noci útočil nepřítel

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo noční sestřelení 151 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem. O škodách nebo obětech se nezmiňuje. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Moskva v noci na dnešek na Ukrajinu vyslala 121 útočných dronů, z nichž 89 se podle předběžných údajů podařilo zneškodnit. Varovalo, že nálety pokračují.

Severní Korea opět provokuje. Odpálila několik balistických střel

Severní Korea v pondělí odpálila několik balistických raket, přičemž nejméně dvě z nich dopadly do Japonského moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. Japonsko, USA i Jižní Korea úzce spolupracují na analýze startu a trajektorie letu. Pchjongjang totiž začátkem října uvedl, že otestoval nový typ balistické střely schopné měnit dráhu letu.

Trumpova dohoda s Ruskem o dodávkách nafty vyvolala odpor i mezi republikány

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice kvůli dohodě s Ruskem o dodávkách nafty. Proti jeho rozhodnutí se postavili nejen demokraté, ale také někteří republikáni. Podle nich dohoda porušuje americké zákony a pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. Trump naopak tvrdí, že chce především snížit ceny pohonných hmot.

Húsíové znovu zaútočili na letiště v Rijádu. Během dvou dnů zemřelo 14 lidí

Mezinárodní letiště v saúdskoarabském Rijádu se během víkendu stalo terčem dvou smrtících útoků jemenských Húsíů. Při sobotním úderu zahynulo 13 lidí a více než 300 dalších utrpělo zranění. V neděli následoval další zásah, který si vyžádal jednu oběť a 11 zraněných. Húsíové varovali, že budou v útocích pokračovat, a vyzvali letecké společnosti i cestující, aby se vyhýbali saúdskoarabským letištím.

Akcie mobilních operátorů se propadly. Za výprodejem stojí plány SpaceX

Společnost SpaceX Elona Muska oznámila další významný krok k vytvoření vlastní mobilní sítě ve Spojených státech. Od investiční firmy Grain Management kupuje licence k využívání rádiových frekvencí, které mají umožnit kombinovat satelitní a pozemní mobilní připojení. Investoři na zprávu reagovali prudkým výprodejem akcií tradičních operátorů. Verizon, AT&T a T-Mobile přišly během jediného dne dohromady o přibližně 62 miliard dolarů tržní hodnoty.

Mezi Ukrajinou a Ruskem podle Trumpa začíná platit energetické příměří

Ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby toto příměří nikdo neporušil. Trump žádné bližší podrobnosti neuvedl, a není tak zřejmé, co přesně má být součástí příměří. Brzy po jeho dnešním oznámení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval o ruských útocích na energetická zařízení v Kyjevě a v Charkovské oblasti.

Projektily zasáhly v Hormuzském průlivu nejméně dva tankery za 24 hodin

Nejméně dva tankery v Hormuzském průlivu za posledních 24 hodin zasáhly neznámé projektily. Obě posádky jsou v bezpečí, informovala podle agentury Reuters britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama