Reklama
6.7 C
Czech
Čtvrtek 12. března 2026
Protext ČTKMladé hlasy 2024: České děti škola baví, ale chtějí změny

Mladé hlasy 2024: České děti škola baví, ale chtějí změny

Praha 28. srpna 2024 (PROTEXT) – Každé dítě ve škole stráví podstatnou část svého života, sbírá zkušenosti a vědomosti, navazuje vztahy. A jsou to právě děti, kdo má jasno o tom, jaká by škola měla, a hlavně neměla být. Podle průzkumu Mladé hlasy 2024 je vidět, že děti v Česku škola baví. Rádo do ní chodí dvě třetiny dětí a vůbec nejradši pak gymnazisté. Děti rády chodí do školy hlavně kvůli kamarádům i novým znalostem. Vztahy ve třídě mezi spolužáky i k učitelům bývají dobré. Škola je pro děti také místem, kde mohou mluvit o svých problémech a více než polovina z dotázaných této možnosti využila.

Český výbor pro UNICEF dnes zveřejnil první část unikátního sociologického výzkumu Mladé hlasy, který je vzhledem k nadcházejícímu počátku školního roku zaměřený právě na děti a školu. Výzkum je ve spolupráci s agenturou STEM/MARK prováděn v rozmezí několika let již od roku 2001 a letos proběhl již posedmé. Studie mapuje názory, postoje a očekávání dětí. Škola má velký podíl na štěstí dětí, 36 procent dětí uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, a 59 procent dětí pak, že se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří. Současně s českým průzkumem probíhal poprvé tento průzkum i na Slovensku.

  • Dvě třetiny dětí v Česku chodí do školy rády, třetinu dětí (31 procent) ale škola nebaví.
  • Učitelům důvěřuje 66 procent dětí (nejlepší výsledek po rodičích a lékařích).
  • 30 procent dětí využívá možnosti mluvit s učiteli o svých problémech a potřebách.
  • Přibližně polovina dětí zažívá nudu, 18 procent dětí však má pocit, že nemá dostatek času na odpočinek.

„Odezva dětí je v čase poměrně stabilní. Letošní výsledky výzkumu Mladé hlasy znovu potvrzují, jak zásadní je škola pro kvalitu života a pocit štěstí u dětí. Z větší části převažuje spokojenost a důvěra, ty však klesají zejména v závislosti na finanční situaci rodiny. Hlasy dětí vyjádřené ve výzkumu jsou apelem na to, abychom ve školách systematicky vytvářeli nejlepší možné prostředí pro jejich rozvoj,“ uvedla k výzkumu ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.

„Opakování průzkumu Mladé hlasy umožňuje Českému výboru pro UNICEF dlouhodobě sledovat vývoj postojů dětí a dospívajících v důležitých otázkách, které se jich týkají, a pružně tak reagovat na případné změny, které se mohou objevit. Výsledky napovídají, že škola je pro děti důležitá a v řadě případů výrazně přispívá k jejich obecnému pocitu štěstí či nepohody,“ shrnula Jana Špolcová z agentury STEM/MARK.

Byť se většina dětí v Česku vyjádřila, že do školy chodí ráda, nejraději ji navštěvují gymnazisté a děti z rodin s vyššími příjmy – 83 procent dotazovaných dětí uvedlo, že je škola baví, oproti tomu pouze 48 procent dětí z příjmově slabších rodin rádo chodí do školy.

Děti, škola a pocit (ne)štěstí

Velkou spojitost s pocitem štěstí má pro děti rovněž úspěch, případně neúspěch. Na otázku: Kdy se cítíš nešťastný? Na 33 procent dětí jako první odpověď zvolilo: Když se mi nedaří ve škole. Tato otázka měla zajímavé výsledky i z hlediska věku a pohlaví. Nejvíce nešťastné z nezdaru ve škole jsou děti ze starší věkové kategorie 14-17 let, jde o 38 procent, u dětí z mladší kategorie 9-13 let šlo o 28 procent. Špatné výsledky více trápí dívky a gymnazisty.

V otevřených odpovědích pak děti uváděly například kladné reakce jako: Škola mě baví, ale chce to méně úkolů. Do školy chodím moc rád. Je to můj druhý domov.

Některé děti byly však i kritičtější: Může to být dost únavné. Škola je důležitá, chce to zmírnit požadavky na studenty. Méně na nás tlačte. Některé předměty jsou pro život zbytečné. Chce to více her a spravedlivé známkování.

Vztahy ve škole

Pro děti jsou velmi důležité vztahy ve škole – jak s učiteli, tak se spolužáky. 46 procent dětí označilo svůj vztah s vyučujícím za dobrý, 26 procent dětí jej dokonce považuje za velmi dobrý. Jednalo se zejména o dívky, gymnazisty a mladší věkovou skupinu.

Důvěra

Škola by pro děti měla být také místem, kde beze strachu mohou mluvit o svých problémech a potřebách, ať už se svými přáteli nebo s pedagogy. 65 procent dotázaných odpovědělo, že tuto možnost ve škole má. Z těch dětí, které ve škole možnost mají, 59 procent uvedlo, že o svých problémech mluví se spolužáky/kamarády, 30 procent dětí se pak svěřilo učiteli.

Nesmírně důležitá je i důvěra mezi dětmi a učiteli. Po matce, otci a lékaři je učitel čtvrtým člověkem, ke kterému mají děti největší důvěru. Úplně nebo docela učitelům důvěřuje 66 procent dětí.

A jak to vypadá na Slovensku?

Letos vůbec poprvé souběžně tento výzkum probíhal také na Slovensku, jeho výsledky jsou velmi podobné. Škola děti na Slovenku baví, rádo do ní chodí 67 procent dětí. Nejradši školu mají dívky – 75 procent, oproti 59 procent u chlapců. Stejně jako v Česku děti nejradši chodí na gymnázia, na rozdíl od Česka nejsou na Slovenku tak markantní rozdíly mezi dětmi z rodin s vyšším či nižším příjmem v otázce oblíbenosti školy.

Sběr dat pro studii proběhl v období 3. až 30. června 2024. Na otázky odpovídalo 411 dětí mezi 9–17 lety, vzorek byl rovnoměrně rozdělen podle pohlaví a věku i s proporčním zastoupením kraje a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Šetření proběhlo formou osobního rozhovoru v přirozeném prostředí dítěte.

„To, jaký život naše děti žijí, není záležitostí jedné organizace či úřadu. Závěry tohoto výzkumu jsou určeny co nejširší veřejnosti – jsou výzvou pro rodiny, učitele, zdravotníky, obce, pro nás pro všechny, abychom dětem naslouchali a brali je vážně. Ochrana dětí a naplňování jejich potřeb by mělo být naším prvořadým zájmem,“ shrnula ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017, 2020, 2021 a 2022 najdete zde.

 

Český výbor pro UNICEF je nevládní nezisková organizace, která působí v České republice od roku 1991. Posláním Českého výboru pro UNICEF je podpora Dětského fondu OSN – UNICEF, prosazování Úmluvy o právech dítěte, osvětová a vzdělávací činnost a získávání finančních prostředků pro zajištění dlouhodobých programů pomoci dětem v nejchudších zemích světa a humanitární pomoci v situacích přírodních katastrof a válečných konfliktů.

 

Pro více informací o výzkumu kontaktujte: 

Darina Jíchová, Communication Officer, djichova@unicef.cz

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Ve Švýcarsku začal hořet autobus plný lidí. Nejméně šest pasažérů zemřelo, podle policie šlo o žhářství

Nejméně šest lidí zahynulo a další utrpěli zranění při tragickém požáru autobusu, který vypukl ve švýcarském městečku Kerzers v kantonu Fribourg. K incidentu došlo v úterý večer v centru města, ležícího přibližně 20 kilometrů od hlavního města Bern.

KOMENTÁŘ: Meta kupuje síť, kde AI pomlouvá lidi. Ale z jiného důvodu, než se zdá

Technologický gigant Meta se odhodlal k velmi netradiční akvizici. Převezme kontrolu nad platformou Moltbook, kde mezi sebou komunikují AI agenti. Mohlo by se zdát, že Meta si tím kupuje zábavnou značkou. Ve skutečnosti je ale motivace nákupu spíše spojená se zkoumáním nebezpečných chyb, kterými se Moltbook jenom hemží.

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU, uvedla šéfka EK

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

EU se připravuje na katastrofální oteplování. Rozpočty s ním musí počítat, varuje nová zpráva

Klimatické změny a s nimi související přírodní katastrofy ohrožují lidské životy. Mají však jeden plíživý negativní efekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatěžují ekonomiku. Nejsou jen dlouhodobým environmentálním rizikem, ale i bezprostřední ekonomickou hrozbou. Klimatické škody už nejsou výjimečnými událostmi, ale strukturální zátěží evropské ekonomiky, vyplývá z nové zprávy European Scientific Advisory Board on Climate Change.

Ukrajina a Rusko se vzájemně napadly drony, úřady hlásí oběti a raněné

Dva lidé přišli o život při ruském útoku na Charkov na východě Ukrajiny, jeden člověk utrpěl zranění při ukrajinském úderu na Soči na jihu Ruska, uvádějí úřady obou zemí. Ukrajinské drony podle zpráv na sociálních sítích zasáhly chemičku KujbyševAzot ve městě Togliatti, které leží asi 800 kilometrů na východ od Moskvy.

U letiště v Dubaji dopadly dva drony, čtyři lidé utrpěli zranění

Ve středu ráno v blízkosti mezinárodního letiště v Dubaji (DXB) dopadly dva drony. Incident si vyžádal čtyři zraněné. Útoky na infrastrukturu v Perském zálivu tak pokračují i dvanáctý den od zahájení izraelsko-amerického úderu na Írán, konflikt přitom narušuje leteckou dopravu v regionu i mimo něj.

Kvůli bombě z války se muselo v Drážďanech evakuovat nejméně 18.000 lidí

Nejméně 18.000 lidí dnes muselo opustit centrum Drážďan kvůli nálezu bomby z druhé světové války. Policisté nyní kontrolují evakuační zónu, aby zajistili, že se v ní nikdo nenachází. Teprve poté budou moci pyrotechnici začít s likvidací pumy o váze 250 kilogramů. Kvůli vadné roznětce to bude trvat déle, než je zvykem, informoval web Säschische Zeitung. Podle policie je dnešní akce dosud největší evakuací v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Írán exportuje do Číny přes Hormuzský průliv miliony barelů ropy denně

Írán stále exportuje přes Hormuzský průliv obrovské objemy ropy do Číny, přestože v něm zuří válka a sám ho zablokoval. Množství ropy dopravované do komunistické země je sice menší než před vypuknutím konfliktu, Peking je však na případné výpadky v dodávkách dobře připraven.

Íránský nejvyšší vůdce utrpěl zranění, jeho život ale údajně není ohrožen

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl dnes podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) dnes s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Modžtaba Chameneí v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.

Írán už začal v Hormuzském průlivu pokládat miny, naznačují američtí zpravodajci

Zničili jsme íránské lodě určené k pokládání min v Hormuzském průlivu, informoval na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Írán skutečně začal v této klíčové dopravní trase pro export ropy klást miny.

U amerického konzulátu v Torontu se střílelo, incident se obešel bez zranění

Kanadská policie vyšetřuje střelbu u amerického konzulátu v Torontu. Na místě byly nalezeny důkazy o výstřelu, přičemž nebyla hlášena žádná zranění. K incidentu došlo v úterý v brzkých ranních hodinách, policie zatím neidentifikovala žádného podezřelého.

Ruské dronové útoky na Charkov a Dnipro zranily přes 20 lidí

Rusko v noci na dnešek podniklo další sérii dronových útoků na Ukrajinu. V Charkově a Dnipru při nich utrpělo zranění více než 20 lidí, uvedly místní úřady. Naopak Moskva tradičně bez podrobností informuje o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Sestra Kim Čong-una kritizovala USA a Jižní Koreu za společné vojenské cvičení

Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong v dnešním prohlášení kritizovala USA a Jižní Koreu za uspořádání společného vojenského cvičení a varovala, že jakékoli ohrožení bezpečnosti KLDR bude mít vážné následky. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Spojenci zahájili jedenáctidenní cvičení Freedom Shield (Štít svobody) v pondělí.

Írán je podle ministra zahraničí připraven pokračovat v raketových úderech

Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama