EkonomikaMezinárodní měnový fond zablokoval Afghánistánu přístup k jeho půjčkám

Mezinárodní měnový fond zablokoval Afghánistánu přístup k jeho půjčkám

Kvůli nejasnostem ohledně legitimity nové vlády v Afghánistánu mu Mezinárodní měnový fond (MMF) odepřel přístup ke svým půjčkám a rezervám. Přes 370 milionů dolarů totiž mělo do země dorazit příští týden 23. srpna. Jednalo se o pomoc na boj s ekonomickou krizí. Ve středu ale MMF po tlaku ze strany Spojených států amerických (USA) otočil a prohlásil, že peníze stát pod kontrolou Tálibánu nedostane.

Mezinárodní měnový fond se ve středu rozhodl následovat příkladu USA. Bidenova administrativa totiž prohlásila, že zablokuje peníze afghánské centrální banky uložené na americké půdě. Kongres a ministerstvo financí totiž vznesli apel, aby MMF zablokoval půjčku mířící do Afghánistánu. Uvedl to server BBC.

Peníze v hodnotě 370 milionů dolarů měli původně Afghánci přijmout 23. srpna. Po pádu Kábulu a nástupu vlády Talibánu však nebylo jisté, co se s nimi stane. „Rozhodli jsme se půjčku zablokovat z důvodů nejasností uvnitř mezinárodní komunity ohledně uznání nové afghánské vlády,“ vysvětlil novinářům mluvčí fondu.

„Jak už je zvykem, MMF se vždy řídí pohledem mezinárodní komunity,“ dodal ještě mluvčí. Fond tedy Afghánistánu zakázal přístup k jeho rezervám zvaným Special Drawing Rights (SDR). Jedná se o speciální rezervní měnu, která se dá směnit za americké dolary, eura, japonské jeny, čínské jüany nebo sterlingy. Hodnota SDR se pak mění každý den podle speciálního výpočtu vzhledem k hodnotě ostatních měn.

Ještě je příliš brzy na závěry ohledně uznávání nové afghánské vlády, míní USA

Podle Al Jazeera je však nepravděpodobné, že by případná půjčka v SDR Talibánu nějakým způsobem pomohla. Měnu by si totiž musel směnit s jinou zemí, jejíž vláda by ale k obchodu musela svolit. Vzhledem k současnému postoji většiny vlád je však takový scénář téměř vyloučený. V úterý pak americký národní poradce pro bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že je ještě příliš brzo na to dělat závěry, zda USA Talibán uzná, či nikoli.

https://youtu.be/MhrC2_Hak08

I bez fondů má však nová afghánská vláda ztížený přístup k financím. Většina peněz centrální banky dosahujících hodnoty téměř 10 miliard dolarů je totiž uschována mimo zemi. MMF pak už v minulosti podobně jako k Afghánistánu přistoupilo k jiným kontroverzním vládám. Například v dubnu roku 2019 se po shodě více něž 50 států rozhodlo zablokovat půjčky Venezuele. Moci se totiž tehdy za nejasných podmínek chopil Nicolas Maduro. Podobně fond také pozastavil půjčky po převratu a převzetí moci vojenskou juntou v Myanmaru.

Reklama

Doporučujeme

Evropě hrozí nedostatek leteckého paliva

Evropa může během několika týdnů narazit na vážný problém v letecké dopravě. Pokud se neobnoví dodávky přes Hormuzský průliv, hrozí podle zástupců letišť systémový nedostatek leteckého paliva právě před začátkem hlavní letní sezony. To by mohlo znamenat rušení spojů napříč kontinentem, vyšší ceny letenek i komplikace pro miliony cestujících.

Rozhovory mezi Íránem a USA v Islámábádu skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory Spojených států s Íránem skončily dnes ráno v Islámábádu po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to podle agentury AP americký viceprezident J. D. Vance, který stál v čele americké delegace při jednáních v pákistánské metropoli o urovnání vzájemného konfliktu. Podle AFP řekl, že se vrací do USA poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Írán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Vance už Islámábád opustil, podle webu BBC tak učinila i íránská delegace.

Izrael zasáhl raketomet v Libanonu, útok v Kaně zabil pět lidí

Izraelská armáda oznámila zásah raketometu na jihu Libanonu, který byl podle ní připravený k odpalu směrem na izraelské území. Úder přišel v době pokračujícího napětí mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se do konfliktu zapojilo na začátku března.

Královská rodina připravuje oslavy 100. narozenin Alžběty II.

Britská královská rodina si připomene významné výročí. Sto let od narození královny Alžběty II. uctí sérií akcí, které nabídnou pohled na její život, styl i odkaz.

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.

Macron poprvé jednal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, mluvili o konfliktech

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes poprvé jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV., píší agentura AFP a italská média. Vatikán k schůzi uvedl, že francouzský prezident jednal s papežem a vatikánskými představiteli o konfliktech ve světě. Macron k jednání řekl, že s papežem mají totožné přesvědčení, že usilovat o mír je povinností. Očekávalo se, že jednání se budou týkat mezinárodních krizí, války na Blízkém východě a situace v Libanonu.

Meloni varuje před poplatky v Hormuzském průlivu

Plán Íránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem může zasáhnout světový obchod i dodávky energií. Italská premiérka Giorgia Meloni proto varovala, že podobný krok by mohl změnit obchodní toky a přinést citelné ekonomické dopady.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama