EkonomikaMezinárodní měnový fond snížil ekonomický výhled pro rok 2023. To nejhorší ještě...

Mezinárodní měnový fond snížil ekonomický výhled pro rok 2023. To nejhorší ještě přijde, vzkazuje

Světové ekonomice se bude příští rok dařit ještě o něco méně, než se čekalo. Podle upraveného výhledu Mezinárodního měnového fondu by se měla více než třetina světových ekonomik propadnout. Důvodem je kombinace nepříznivých faktorů, jako je válka na Ukrajině, rostoucí ceny energií a potravin i vysoké úrokové sazby. Globální růst hrubého domácího produktu pak v roce 2023 klesne na 2,7 procenta. Informoval o tom server Reuters a Al Jazeera.

Pozměněný ekonomický výhled publikovaný v úterý Mezinárodním měnovým fondem (MMF) zasáhne také tři největší ekonomiky světa. Tedy Spojené státy americké, Čínu i euro zónu. Každá z nich se totiž musí vypořádávat s vlastními problémy. V USA trápí ekonomy vysoké úrokové sazby, v Evropě si zase politici neví rady s rostoucími cenami energií. Čína pak i nadále bojuje s dopady přísných uzávěr zavedených kvůli světové pandemii. Informoval o tom server Reuters.

„To nejhorší ještě přijde. Rok 2023 bude navíc pro spoustu lidí představovat recesi,“ okomentoval nově vydaný výhled hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas. Změnit odhady ekonomického vývoje pro rok 2023 pak MMF donutila především kombinace tří nepříznivých faktorů. Patří mezi ně válka na Ukrajině, zvyšující se ceny energií i potravin a vysoké úrokové sazby. Ty totiž banky zavádějí ve snaze oslabit sílící inflaci. Donutí tím lidi méně utrácet a více šetřit. Zároveň ale riskují, že své ekonomiky popostrčí do recese.

V roce 2023 se podle odhadů MMF více než třetina světových ekonomik propadne. Ekonomové MMF rovněž odhadují, že růst světového hrubého domácího produktu zpomalí na 2,7 procenta. Ještě v červenci ho přitom určili na 2,9 procenta. V letošním roce by pak měla světová ekonomika i nadále posílit o 3,2 procenta. Vyvrcholení světové inflace odhadují ekonomové na 9,5 procenta. Takové hodnoty by měla dosáhnout koncem letošního roku. Ve svém výhledu pak MMF očekává, že značně poklesne až v roce 2024, a to na 4,1 procenta.

Stabilita ekonomik rozvíjejících se států závisí i na vývoji síly amerického dolaru

Upravený výhled vydali ekonomové MMF ve chvíli, kdy se chystají na setkání se zástupci Světové banky. Potkat se mají ve Washingtonu poprvé za poslední tři roky. Diskutovat plánují podle serveru Al Jazeera především o dluhové úlevě pro státy s rozvíjejícími se trhy. Podle nově publikovaného výhledu pak budoucnost světové ekonomiky „kriticky záleží“ na několika faktorech. Mezi ně patří například vývoj války na Ukrajině, stav světových dodavatelských řetězců a stabilita monetárních politik jednotlivých centrálních bank světa.

Důležitá bude pro vývoj světové ekonomiky také síla amerického dolaru. V současnosti má být totiž nejsilnější od roku 2000. Podle ekonomů z MMF však takové postavení dolaru na světových trzích vyvíjí přílišný tlak na teprve se rozvíjející ekonomiky. Mohlo by se proto zvýšit riziko jejich dluhových krizí. Výhled MMF pak určil růst americké ekonomiky v roce 2023 na jedno procento. „Naše ekonomika zůstává i nadále poměrně odolná, a to tváří v tvář zásadním světovým překážkám,“ vyjádřili se k předpovědi zástupci amerického ministerstva financí.

Doporučujeme

Požár na lodi v čínském přístavu si vyžádal nejméně 20 obětí

Minimálně 20 lidí zahynulo při požáru nákladní lodi v čínském přístavu Čching-tao, uvádí místní státní média. Po dalších pěti lidech záchranáři pátrají. Z celkem 42 lidí na palubě se 12 podařilo evakuovat a pět dalších bylo se zraněními převezeno do nemocnice. Jejich stav je stabilizovaný, píše agentura AFP.

Trump nařídil přezkoumat ochranu vlků v USA

Federální ochrana vlků ve Spojených státech se může znovu oslabit. Americké ministerstvo vnitra dostalo tři měsíce na posouzení, zda se jejich populace zotavily natolik, aby mohly být vyřazeny ze seznamu ohrožených druhů.

Zvýšení sazeb ECB je téměř jisté. Investoři se ale rozcházejí v názorech, co bude pak

Mezi investory panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.

Trump slibuje Američanům 5000 dolarů, pokud republikáni vyhrají volby

Americký prezident Donald Trump slíbil každému dospělému Američanovi vyplatit 5000 dolarů, pokud republikáni v listopadových volbách získají většinu v obou komorách Kongresu. Plán, který Trump označil za „Trumpovu dividendu“, by podle odhadů stál více než bilion dolarů. Není zatím jasné, z čeho by vláda peníze financovala ani zda by takový krok byl legální.

Kdy skončí válka s Íránem podle Trumpa? Prezident naznačil termín

Válka s Íránem neskončí dříve než po listopadových volbách v Kongresu, prohlásil americký prezident Donald Trump na stranickém sjezdu v Texasu. Také obvinil Teherán, že se snaží ovlivnit volby ve prospěch demokratů. Toto tvrzení však nepodpořil důkazy.

Zelenskyj je na návštěvě Kanady, má jednat s premiérem Carneyem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Kanady. Po příletu uvedl, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany a příprava na další válečnou zimu bude hlavními tématy jeho návštěvy, během které bude jednat s premiérem Markem Carneyem. Letoun s ukrajinským prezidentem v noci přistál v Calgary, napsal kanadský list The Globe and Mail na svém webu.

Údery na Ukrajině a v Rusku si podle úřadů vyžádaly nejméně pět obětí

Ukrajinské a ruské úřady informují o nejméně pěti obětech vzájemných úderů, napsala dnes agentura Reuters. V jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv jsou po ruském útoku hlášeni čtyři mrtví, zatímco v ruské Voroněžské oblasti na jihozápadě země zahynul při úderu ukrajinského dronu jeden člověk.

Putin si podle Trumpa přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci s šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích.

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.

Ozbrojený muž ve východním Thajsku zastřelil učitelku mateřské školy

Ozbrojený muž dnes zastřelil učitelku mateřské školy v provincii Chonburi ve východním Thajsku, informovaly agentury. Z budovy bylo bezpečně evakuováno 44 dětí, tři učitelé a tři další pracovníci zařízení, uvedly úřady. Střelec, který byl podle prvotních informací manželem oběti, z místa činu uprchl. Motiv útoku zatím není znám.

Klimatická změna vstupuje do geopolitiky. Může rozdmýchat konflikty o potraviny a zdroje

Sucha, extrémní počasí, války i narušené dodavatelské řetězce zvyšují tlak na světový potravinový systém. Nové výzkumy ukazují, že změny v zemědělské produkci mohou posilovat sociální napětí – nejen tam, kde úroda klesá, ale i v oblastech, kde se půda stává cennější.

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama