7.6 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
EkonomikaMezinárodní měnový fond snížil ekonomický výhled pro rok 2023. To nejhorší ještě...

Mezinárodní měnový fond snížil ekonomický výhled pro rok 2023. To nejhorší ještě přijde, vzkazuje

Světové ekonomice se bude příští rok dařit ještě o něco méně, než se čekalo. Podle upraveného výhledu Mezinárodního měnového fondu by se měla více než třetina světových ekonomik propadnout. Důvodem je kombinace nepříznivých faktorů, jako je válka na Ukrajině, rostoucí ceny energií a potravin i vysoké úrokové sazby. Globální růst hrubého domácího produktu pak v roce 2023 klesne na 2,7 procenta. Informoval o tom server Reuters a Al Jazeera.

Pozměněný ekonomický výhled publikovaný v úterý Mezinárodním měnovým fondem (MMF) zasáhne také tři největší ekonomiky světa. Tedy Spojené státy americké, Čínu i euro zónu. Každá z nich se totiž musí vypořádávat s vlastními problémy. V USA trápí ekonomy vysoké úrokové sazby, v Evropě si zase politici neví rady s rostoucími cenami energií. Čína pak i nadále bojuje s dopady přísných uzávěr zavedených kvůli světové pandemii. Informoval o tom server Reuters.

„To nejhorší ještě přijde. Rok 2023 bude navíc pro spoustu lidí představovat recesi,“ okomentoval nově vydaný výhled hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas. Změnit odhady ekonomického vývoje pro rok 2023 pak MMF donutila především kombinace tří nepříznivých faktorů. Patří mezi ně válka na Ukrajině, zvyšující se ceny energií i potravin a vysoké úrokové sazby. Ty totiž banky zavádějí ve snaze oslabit sílící inflaci. Donutí tím lidi méně utrácet a více šetřit. Zároveň ale riskují, že své ekonomiky popostrčí do recese.

V roce 2023 se podle odhadů MMF více než třetina světových ekonomik propadne. Ekonomové MMF rovněž odhadují, že růst světového hrubého domácího produktu zpomalí na 2,7 procenta. Ještě v červenci ho přitom určili na 2,9 procenta. V letošním roce by pak měla světová ekonomika i nadále posílit o 3,2 procenta. Vyvrcholení světové inflace odhadují ekonomové na 9,5 procenta. Takové hodnoty by měla dosáhnout koncem letošního roku. Ve svém výhledu pak MMF očekává, že značně poklesne až v roce 2024, a to na 4,1 procenta.

Stabilita ekonomik rozvíjejících se států závisí i na vývoji síly amerického dolaru

Upravený výhled vydali ekonomové MMF ve chvíli, kdy se chystají na setkání se zástupci Světové banky. Potkat se mají ve Washingtonu poprvé za poslední tři roky. Diskutovat plánují podle serveru Al Jazeera především o dluhové úlevě pro státy s rozvíjejícími se trhy. Podle nově publikovaného výhledu pak budoucnost světové ekonomiky „kriticky záleží“ na několika faktorech. Mezi ně patří například vývoj války na Ukrajině, stav světových dodavatelských řetězců a stabilita monetárních politik jednotlivých centrálních bank světa.

Důležitá bude pro vývoj světové ekonomiky také síla amerického dolaru. V současnosti má být totiž nejsilnější od roku 2000. Podle ekonomů z MMF však takové postavení dolaru na světových trzích vyvíjí přílišný tlak na teprve se rozvíjející ekonomiky. Mohlo by se proto zvýšit riziko jejich dluhových krizí. Výhled MMF pak určil růst americké ekonomiky v roce 2023 na jedno procento. „Naše ekonomika zůstává i nadále poměrně odolná, a to tváří v tvář zásadním světovým překážkám,“ vyjádřili se k předpovědi zástupci amerického ministerstva financí.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Před deseti lety se Netflixu vysmáli. Teď stojí Warner před pokořujícím dealem

Netflix kupuje Warner Bros. Kdysi neskutečná věta se stává skutečností, protože streamovací gigant chce dotáhnout akvizici za 72 miliard dolarů. Pod jeho křídla se má dostat mimojiné i konkurenční služba HBO Max. Historický deal ale může narazit u regulátorů.

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama