Reklama
0.6 C
Czech
Pátek 20. března 2026
EkonomikaMezinárodní měnový fond snížil ekonomický výhled pro rok 2023. To nejhorší ještě...

Mezinárodní měnový fond snížil ekonomický výhled pro rok 2023. To nejhorší ještě přijde, vzkazuje

Světové ekonomice se bude příští rok dařit ještě o něco méně, než se čekalo. Podle upraveného výhledu Mezinárodního měnového fondu by se měla více než třetina světových ekonomik propadnout. Důvodem je kombinace nepříznivých faktorů, jako je válka na Ukrajině, rostoucí ceny energií a potravin i vysoké úrokové sazby. Globální růst hrubého domácího produktu pak v roce 2023 klesne na 2,7 procenta. Informoval o tom server Reuters a Al Jazeera.

Pozměněný ekonomický výhled publikovaný v úterý Mezinárodním měnovým fondem (MMF) zasáhne také tři největší ekonomiky světa. Tedy Spojené státy americké, Čínu i euro zónu. Každá z nich se totiž musí vypořádávat s vlastními problémy. V USA trápí ekonomy vysoké úrokové sazby, v Evropě si zase politici neví rady s rostoucími cenami energií. Čína pak i nadále bojuje s dopady přísných uzávěr zavedených kvůli světové pandemii. Informoval o tom server Reuters.

„To nejhorší ještě přijde. Rok 2023 bude navíc pro spoustu lidí představovat recesi,“ okomentoval nově vydaný výhled hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas. Změnit odhady ekonomického vývoje pro rok 2023 pak MMF donutila především kombinace tří nepříznivých faktorů. Patří mezi ně válka na Ukrajině, zvyšující se ceny energií i potravin a vysoké úrokové sazby. Ty totiž banky zavádějí ve snaze oslabit sílící inflaci. Donutí tím lidi méně utrácet a více šetřit. Zároveň ale riskují, že své ekonomiky popostrčí do recese.

V roce 2023 se podle odhadů MMF více než třetina světových ekonomik propadne. Ekonomové MMF rovněž odhadují, že růst světového hrubého domácího produktu zpomalí na 2,7 procenta. Ještě v červenci ho přitom určili na 2,9 procenta. V letošním roce by pak měla světová ekonomika i nadále posílit o 3,2 procenta. Vyvrcholení světové inflace odhadují ekonomové na 9,5 procenta. Takové hodnoty by měla dosáhnout koncem letošního roku. Ve svém výhledu pak MMF očekává, že značně poklesne až v roce 2024, a to na 4,1 procenta.

Stabilita ekonomik rozvíjejících se států závisí i na vývoji síly amerického dolaru

Upravený výhled vydali ekonomové MMF ve chvíli, kdy se chystají na setkání se zástupci Světové banky. Potkat se mají ve Washingtonu poprvé za poslední tři roky. Diskutovat plánují podle serveru Al Jazeera především o dluhové úlevě pro státy s rozvíjejícími se trhy. Podle nově publikovaného výhledu pak budoucnost světové ekonomiky „kriticky záleží“ na několika faktorech. Mezi ně patří například vývoj války na Ukrajině, stav světových dodavatelských řetězců a stabilita monetárních politik jednotlivých centrálních bank světa.

Důležitá bude pro vývoj světové ekonomiky také síla amerického dolaru. V současnosti má být totiž nejsilnější od roku 2000. Podle ekonomů z MMF však takové postavení dolaru na světových trzích vyvíjí přílišný tlak na teprve se rozvíjející ekonomiky. Mohlo by se proto zvýšit riziko jejich dluhových krizí. Výhled MMF pak určil růst americké ekonomiky v roce 2023 na jedno procento. „Naše ekonomika zůstává i nadále poměrně odolná, a to tváří v tvář zásadním světovým překážkám,“ vyjádřili se k předpovědi zástupci amerického ministerstva financí.

Reklama

Doporučujeme

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama