EkonomikaMezinárodní měnový fond snížil ekonomický výhled pro rok 2023. To nejhorší ještě...

Mezinárodní měnový fond snížil ekonomický výhled pro rok 2023. To nejhorší ještě přijde, vzkazuje

Světové ekonomice se bude příští rok dařit ještě o něco méně, než se čekalo. Podle upraveného výhledu Mezinárodního měnového fondu by se měla více než třetina světových ekonomik propadnout. Důvodem je kombinace nepříznivých faktorů, jako je válka na Ukrajině, rostoucí ceny energií a potravin i vysoké úrokové sazby. Globální růst hrubého domácího produktu pak v roce 2023 klesne na 2,7 procenta. Informoval o tom server Reuters a Al Jazeera.

Pozměněný ekonomický výhled publikovaný v úterý Mezinárodním měnovým fondem (MMF) zasáhne také tři největší ekonomiky světa. Tedy Spojené státy americké, Čínu i euro zónu. Každá z nich se totiž musí vypořádávat s vlastními problémy. V USA trápí ekonomy vysoké úrokové sazby, v Evropě si zase politici neví rady s rostoucími cenami energií. Čína pak i nadále bojuje s dopady přísných uzávěr zavedených kvůli světové pandemii. Informoval o tom server Reuters.

„To nejhorší ještě přijde. Rok 2023 bude navíc pro spoustu lidí představovat recesi,“ okomentoval nově vydaný výhled hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas. Změnit odhady ekonomického vývoje pro rok 2023 pak MMF donutila především kombinace tří nepříznivých faktorů. Patří mezi ně válka na Ukrajině, zvyšující se ceny energií i potravin a vysoké úrokové sazby. Ty totiž banky zavádějí ve snaze oslabit sílící inflaci. Donutí tím lidi méně utrácet a více šetřit. Zároveň ale riskují, že své ekonomiky popostrčí do recese.

V roce 2023 se podle odhadů MMF více než třetina světových ekonomik propadne. Ekonomové MMF rovněž odhadují, že růst světového hrubého domácího produktu zpomalí na 2,7 procenta. Ještě v červenci ho přitom určili na 2,9 procenta. V letošním roce by pak měla světová ekonomika i nadále posílit o 3,2 procenta. Vyvrcholení světové inflace odhadují ekonomové na 9,5 procenta. Takové hodnoty by měla dosáhnout koncem letošního roku. Ve svém výhledu pak MMF očekává, že značně poklesne až v roce 2024, a to na 4,1 procenta.

Stabilita ekonomik rozvíjejících se států závisí i na vývoji síly amerického dolaru

Upravený výhled vydali ekonomové MMF ve chvíli, kdy se chystají na setkání se zástupci Světové banky. Potkat se mají ve Washingtonu poprvé za poslední tři roky. Diskutovat plánují podle serveru Al Jazeera především o dluhové úlevě pro státy s rozvíjejícími se trhy. Podle nově publikovaného výhledu pak budoucnost světové ekonomiky „kriticky záleží“ na několika faktorech. Mezi ně patří například vývoj války na Ukrajině, stav světových dodavatelských řetězců a stabilita monetárních politik jednotlivých centrálních bank světa.

Důležitá bude pro vývoj světové ekonomiky také síla amerického dolaru. V současnosti má být totiž nejsilnější od roku 2000. Podle ekonomů z MMF však takové postavení dolaru na světových trzích vyvíjí přílišný tlak na teprve se rozvíjející ekonomiky. Mohlo by se proto zvýšit riziko jejich dluhových krizí. Výhled MMF pak určil růst americké ekonomiky v roce 2023 na jedno procento. „Naše ekonomika zůstává i nadále poměrně odolná, a to tváří v tvář zásadním světovým překážkám,“ vyjádřili se k předpovědi zástupci amerického ministerstva financí.

Doporučujeme

USA chtějí odstřihnout egyptskou banku od dolarů kvůli vazbám na Írán

Spojené státy navrhly omezit přístup poboček egyptské banky Banque Misr ve Spojených arabských emirátech k americkému finančnímu systému. Washington je podezírá, že zprostředkovaly miliardové platby pro firmy napojené na íránské finanční sítě.

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to dnes americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila. Dodala, že dohoda umožní výrazné zvýšení těžby ropy a přinese Venezuele rozsáhlé investice a daňové příjmy.

Zemřel ugandský král Oyo, nejmladší vládnoucí monarcha světa

Tradiční ugandský panovník Oyo Nyimba Kabamba Iguru Rukidi IV., který se ve světě proslavil jako nejmladší vládnoucí monarcha, zemřel ve věku 34 let. O jeho úmrtí informoval předseda vlády království Tooro v západní Ugandě.

Trump místo vojenských operací sází na sankce. Írán to podle expertů zlomit nemusí

Šest měsíců po zahájení americko-izraelských úderů proti Íránu je rychlé ukončení konfliktu v nedohlednu. Americký prezident Donald Trump omezil přímé vojenské eskalace a vsadil na sankce, blokádu a tlak na obchodní partnery Teheránu. Analytici však pochybují, že ekonomická válka Írán přiměje ke kapitulaci.

USA omezí odběr vody z vysychající řeky Colorado

Kalifornie, Nevada a Arizona budou muset v příštích dvou letech výrazně omezit odběr vody z řeky Colorado. Zásoby klíčové vodní tepny amerického západu dál klesají kvůli dlouhodobému suchu, rostoucím teplotám a nadměrné spotřebě.

Trump odmítá návrat k dohodě s Íránem. Sází na sankce a tlak na Teherán

Americký prezident Donald Trump podle zdrojů obeznámených se situací ztratil zájem obnovit červnovou prozatímní dohodu s Íránem. Washington chce místo toho dál utahovat ekonomické šrouby a přimět Teherán k ústupkům v otázce jaderného programu i znovuotevření Hormuzského průlivu.

Zemřel norský král Harald V., bylo mu 89 let

Po vleklých zdravotních problémech zemřel nejstarší evropský panovník, norský král Harald V., který byl od minulého pondělí v nemocnici v Oslu. Bylo mu 89 let. Oznámil to dnes podle agentur královský palác. Po jeho smrti se jeho syn Haakon VIII. stává novým norským králem.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po nočních útocích

Noční ruské útoky zabily nejméně dva lidi v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Chersonu ruský dron zabil 61letého muže, oznámil náčelník městské správy Jaroslav Šaňko. Ve městě Sumy ruské letecké bomby zabily stejně starého muže a zranily sedm lidí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Hryhorov. Ruský dron ve městě Zmijiv u Charkova zabil ženu a zranil její dceru a další ženu, informovala prokuratura. Ruskem dosazená správa zase hlásí čtyři zraněné po dronovém útoku na obytný dům v Sevastopolu na okupovaném Krymu.

Katastrofa v Nepálu a Číně má už 472 obětí. Hrozí další ničivá povodeň

Jezero, které se vytvořilo po středečním sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, dnes začalo přetékat. Hrozí další povodeň, která může zasáhnout oblasti, jež už před dvěma dny poničil příval vody, varovala čínská stanice CCTV. Čínské úřady přerušily záchranné práce v postižené oblasti. Stoupající hladiny řek už potvrdily také nepálské úřady, které rovněž přerušily záchranné práce, napsala agentura Reuters.

Trump nařídil přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos nařizující přejmenování Ontarijského jezera na Americké jezero, informují agentury AP a Reuters. Se změnou názvu jezera na hranici s Kanadou přišel v době vyhrocující se obchodní války se sousední zemí. Nový název bude závazný pro americké úřady, nikoli pro Kanadu, uvedla AP.

Írán a Katar jednaly o obnovení diplomatických vztahů s USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí se včera v Teheránu setkal s katarským premiérem a ministrem zahraničí Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním ve snaze oživit diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy, v nichž Katar dlouhodobě působí jako klíčový zprostředkovatel. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na katarské ministerstvo zahraničí. Klíčovým tématem rozhovorů byla také otázka Hormuzského průlivu.

V Petrohradu vybuchl automobil, na místě zahynul ruský důstojník

V Petrohradu dnes zahynul při výbuchu auta vysoce postavený ruský důstojník, jeho manželka byla těžce raněna, oznámil místní server Fontanka. Totožnost oběti úřady neupřesnily. Podle očitých svědků kolem desáté hodiny ráno explodovala ve voze nastražená nálož, když za volantem seděl podplukovník. Výbuch utrhl obětem nohy; voják zahynul na místě, jeho ženu převezli do nemocnice, kde bojují o její život, napsal portál. Podle Fontanky šlo o důstojníka letectva a protivzdušné obrany. Telegramový kanál 112 píše, že obětí se stal vojenský pilot.

Rusko zasáhlo nákupní středisko v Charkově, úřady hlásí jednu oběť a raněné

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných si vyžádal ruský útok na nákupní středisko v Charkově na východě Ukrajiny, oznámil náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. Raněné po ruských útocích hlásí úřady dalších ukrajinských regionů, včetně hlavního města.

Světová zdravotnická organizace oznámila konec výskytu eboly v Ugandě

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes oznámila konec výskytu eboly v Ugandě. V zemi se nový případ nákazy neobjevil už 42 dní, což je mezinárodně uznávaná lhůta pro potvrzení konce přenosu viru. Ugandské úřady podle WHO zároveň pokračují v dohledu nad nemocí.

Zdravotní stav norského krále se zhoršil a je velmi vážný, oznámil palác

Zdravotní stav devětaosmdesátiletého norského krále Haralda V. se v nemocnici nadále zhoršil a jeho stav je nyní velmi vážný, oznámil podle agentur královský palác. Nejstarší evropský panovník je v péči lékařů už od minulého pondělí. Norský premiér Jonas Gahr Störe kvůli špatnému zdravotnímu stavu monarchy zrušil dnešní cestu do Německa, kde se měl setkat s kancléřem Friedrichem Merzem, oznámila později jeho kancelář.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama