EkonomikaMezinárodní měnový fond snížil ekonomický výhled pro rok 2023. To nejhorší ještě...

Mezinárodní měnový fond snížil ekonomický výhled pro rok 2023. To nejhorší ještě přijde, vzkazuje

Světové ekonomice se bude příští rok dařit ještě o něco méně, než se čekalo. Podle upraveného výhledu Mezinárodního měnového fondu by se měla více než třetina světových ekonomik propadnout. Důvodem je kombinace nepříznivých faktorů, jako je válka na Ukrajině, rostoucí ceny energií a potravin i vysoké úrokové sazby. Globální růst hrubého domácího produktu pak v roce 2023 klesne na 2,7 procenta. Informoval o tom server Reuters a Al Jazeera.

Pozměněný ekonomický výhled publikovaný v úterý Mezinárodním měnovým fondem (MMF) zasáhne také tři největší ekonomiky světa. Tedy Spojené státy americké, Čínu i euro zónu. Každá z nich se totiž musí vypořádávat s vlastními problémy. V USA trápí ekonomy vysoké úrokové sazby, v Evropě si zase politici neví rady s rostoucími cenami energií. Čína pak i nadále bojuje s dopady přísných uzávěr zavedených kvůli světové pandemii. Informoval o tom server Reuters.

„To nejhorší ještě přijde. Rok 2023 bude navíc pro spoustu lidí představovat recesi,“ okomentoval nově vydaný výhled hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas. Změnit odhady ekonomického vývoje pro rok 2023 pak MMF donutila především kombinace tří nepříznivých faktorů. Patří mezi ně válka na Ukrajině, zvyšující se ceny energií i potravin a vysoké úrokové sazby. Ty totiž banky zavádějí ve snaze oslabit sílící inflaci. Donutí tím lidi méně utrácet a více šetřit. Zároveň ale riskují, že své ekonomiky popostrčí do recese.

V roce 2023 se podle odhadů MMF více než třetina světových ekonomik propadne. Ekonomové MMF rovněž odhadují, že růst světového hrubého domácího produktu zpomalí na 2,7 procenta. Ještě v červenci ho přitom určili na 2,9 procenta. V letošním roce by pak měla světová ekonomika i nadále posílit o 3,2 procenta. Vyvrcholení světové inflace odhadují ekonomové na 9,5 procenta. Takové hodnoty by měla dosáhnout koncem letošního roku. Ve svém výhledu pak MMF očekává, že značně poklesne až v roce 2024, a to na 4,1 procenta.

Stabilita ekonomik rozvíjejících se států závisí i na vývoji síly amerického dolaru

Upravený výhled vydali ekonomové MMF ve chvíli, kdy se chystají na setkání se zástupci Světové banky. Potkat se mají ve Washingtonu poprvé za poslední tři roky. Diskutovat plánují podle serveru Al Jazeera především o dluhové úlevě pro státy s rozvíjejícími se trhy. Podle nově publikovaného výhledu pak budoucnost světové ekonomiky „kriticky záleží“ na několika faktorech. Mezi ně patří například vývoj války na Ukrajině, stav světových dodavatelských řetězců a stabilita monetárních politik jednotlivých centrálních bank světa.

Důležitá bude pro vývoj světové ekonomiky také síla amerického dolaru. V současnosti má být totiž nejsilnější od roku 2000. Podle ekonomů z MMF však takové postavení dolaru na světových trzích vyvíjí přílišný tlak na teprve se rozvíjející ekonomiky. Mohlo by se proto zvýšit riziko jejich dluhových krizí. Výhled MMF pak určil růst americké ekonomiky v roce 2023 na jedno procento. „Naše ekonomika zůstává i nadále poměrně odolná, a to tváří v tvář zásadním světovým překážkám,“ vyjádřili se k předpovědi zástupci amerického ministerstva financí.

Doporučujeme

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama