Více
    11.3 C
    Czech
    Pátek, 30 září, 2022

    Mexiko zastavilo karavanu 7000 migrantů mířící do USA, dalo jim dočasné doklady

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Mexickým úřadům se podařilo zastavit na jihu země na 7000 běženců ze Střední Ameriky, kteří mířili do Spojených států. Podle agentury Reuters šlo o jednu z největších takzvaných karavan migrantů z posledních let. Místní úřady se dohodly s jejími organizátory a běžencům vydaly doklady k dočasnému pobytu v Mexiku.

    O zastavení karavany, která na sever k hranicím USA vyrazila v pondělí z jihomexického pohraničí, informoval v sobotu Mexický národní úřad pro migraci. Podle něj ve skupině byli lidé ze středoamerických zemí, Venezuely či Haiti. Úřad uvedl, že se dohodl s organizátory karavany. Podle agentury AP jim zatím ale místní úřady vydaly jen krátkodobé dokumenty k legalizování pobytu v zemi, které chtějí mnozí z nich využít k tomu, aby se dostali k americkým hranicím.

    Karavanami migrantů se označují skupiny, v nichž lidé, mnohdy s celými rodinami utíkají před chudobou či kriminalitou gangů z Hondurasu, Salvadoru, Guatemaly či Haiti, jiní prchají před represemi autoritářských režimů ve Venezuele, na Kubě či v Nikaraguy. Běženci se sdružují se do větších skupin mimo jiné proto, že jim tak na cestě hrozí menší nebezpečí od gangů působících v řadě oblastí Mexika. Do širšího povědomí se tyto „karavany“ dostaly v roce 2018, když je tehdejší americký prezident Donald Trump označil za bezpečnostní hrozbu pro USA. Trump kritizoval též vlády Střední Ameriky, že nedokážou vlnu běženců zastavit.

    Rostoucí migrační vlna v regionu se tento týden stala i hlavním tématem summitu amerických států, který letos pořádaly Spojené státy v Los Angeles. V pátek na závěr summitu zástupci dvou desítek zemí, včetně Spojených států či Kanady, podepsali takzvanou Deklaraci z Los Angeles, v níž se zavázali rozšířit možnosti legální migrace a zároveň snažit se zastavit vlnu uprchlíků pomocí v jejich zemích původu. Mnozí analytici jsou ale podle Reuters či deníku El Mundo ohledně naplnění této deklarace skeptiční.

    Spojené státy na summitu slíbily vyčlenit na humanitární pomoc migrantům z Latinské Ameriky 314 milionů dolarů (asi 7,4 miliardy korun) a v příštích dvou letech přijmout 20.000 latinskoamerických uprchlíků, což je zhruba trojnásobek oproti letošnímu roku. Rovněž Kanada se zavázala zvýšit počty pracovních povolení pro migranty (na 50.000) a Mexiko na 20.000.

    Vrcholnou schůzku členů Organizace amerických států (OAS) v Los Angeles bojkotovalo několik lídrů zemí regionu, včetně mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora kvůli tomu, že Washington nepozval zástupce Kuby, Venezuely a Nikaraguy. Washington svůj krok zdůvodnil porušováním demokracie autoritářskými vládami těchto tří zemí. Mexiko zastupoval ministr zahraničí.

    Sledujte nás na sítích

    VYBRALI JSME PRO VÁS