Německý kancléř Friedrich Merz podrobil ostré kritice Spojené státy americké v souvislosti s jejich postupem v probíhajícím konfliktu s Íránem. Podle jeho slov íránské vedení Washington ponižuje a nedaří se nalézt jasnou strategii, jak válku ukončit. Tento otevřený slovní výpad odhalil hluboké trhliny v jednotě mezi USA a jejich evropskými spojenci v NATO, které se prohlubují už od zahájení společných útoků Američanů a Izraele na íránské cíle koncem února letošního roku.
Merz během svého vystoupení před studenty v Marsbergu zdůraznil, že Teherán mistrně ovládá taktiku protahování rozhovorů. „Íránci jsou očividně velmi zruční ve vyjednávání, respektive velmi zruční v nevyjednávání, když nechávají Američany cestovat do Islámábádu a pak zase odjíždět bez jakéhokoliv výsledku,“ prohlásil kancléř. Podle něj je celý americký národ ponižován íránskými revolučními gardami, a vyjádřil naději, že tato situace co nejdříve skončí.
Nedostatek konzultací se spojenci
Napětí mezi spojenci vyvěrá zejména ze skutečnosti, že Evropané nebyli o zahájení ofenzivy proti Íránu předem informováni. Merz uvedl, že svůj skepticismus ohledně vojenského řešení tlumočil Donaldu Trumpovi již dříve. „Kdybych věděl, že to bude takto pokračovat pět nebo šest týdnů a bude se to progresivně zhoršovat, řekl bych mu to ještě důrazněji,“ uvedl kancléř s odkazem na neúspěšné minulé mise v Iráku a Afghánistánu.
Situaci dále komplikuje zablokovaný Hormuzský průliv, který je podle německého kancléře přinejmenším částečně zaminován. Kvůli tomu dochází k bezprecedentním výpadkům v dodávkách energií a otřesům na světových trzích. Merz v této souvislosti potvrdil, že Německo a další evropské státy nabídly vyslání vlastních minolovek, aby klíčovou vodní cestu vyčistily a pomohly obnovit námořní provoz.
Ekonomické dopady na Německo
Probíhající válka má podle kancléře přímý negativní dopad na německé hospodářství. Konflikt odčerpává značné množství peněz daňových poplatníků a oslabuje ekonomickou sílu země. Merz upozornil, že evropské zájmy jsou momentálně v ohrožení, zatímco diplomatické snahy Washingtonu stagnují. Naděje na mírové řešení se navíc rozplývají poté, co prezident Trump zrušil plánovanou cestu svých vyslanců do Pákistánu, kde se mělo o víkendu jednat.
Zatímco americká strana prosazuje blokádu íránských přístavů a tlačí na spojence v NATO, aby do oblasti vyslali své námořnictvo, Evropa zůstává zdrženlivá. Britský náměstek ministra zahraničí například potvrdil, že Londýn blokádu íránských přístavů nepodporuje. Mezitím íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí po neúspěšných rozhovorech v Pákistánu a Ománu zamířil do Ruska, což naznačuje, že Teherán hledá podporu u jiných globálních mocností.
