Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Merz na úvod konference popsal konec starého uspořádání a varoval, že svět se posunul do éry velmocenského soupeření. „Obávám se, že to musíme říct ještě přímočařeji. Tento řád, jakkoli byl nedokonalý i ve svém nejlepším období, už v této podobě neexistuje,“ prohlásil.
Poté v angličtině zdůraznil, že Washington nemůže stát stranou svých spojenců. „V éře soupeření velmocí ani Spojené státy nebudou dost silné na to, aby to zvládly samy. Být součástí NATO není jen konkurenční výhoda Evropy. Je to i konkurenční výhoda Spojených států,“ řekl. A dodal: „Tak pojďme společně opravit a oživit transatlantickou důvěru.“
Současně se ostře vymezil vůči stylu politiky spojené s hnutím MAGA a kroky americké administrativy. „Kulturní válka hnutí MAGA není naše. Svoboda slova u nás končí ve chvíli, kdy je namířená proti lidské důstojnosti a základnímu zákonu. Nevěříme v cla a protekcionismus, ale ve volný obchod. Držíme se klimatických dohod i Světové zdravotnické organizace,“ uvedl. Podle něj platí, že „autokracie mohou mít následovníky, demokracie mají partnery a spojence“.
Merz zároveň tlačil na to, aby Evropa snížila přehnanou závislost na USA, aniž by tím odepsala NATO. Prosazoval vznik „silného, soběstačného pilíře“ uvnitř aliance a připomněl i obrannou klauzuli v unijních smlouvách, článek 42, pro případ ozbrojené agrese proti některému členskému státu. „Musíme teď jasně říct, jak to chceme organizovat evropsky, ne jako náhradu NATO, ale jako silný pilíř uvnitř aliance,“ řekl.
Do debaty o bezpečnosti vnesl i citlivé téma jaderného odstrašení. Potvrdil, že s Macronem otevřel rozhovory o evropském jaderném deštníku, který by se podle něj měl pevně propojit s jadernými kapacitami NATO a neměl by vytvářet Evropu „s různou mírou ochrany“. Francouzský prezident v Mnichově znovu volal po větší evropské obraně a jeho okolí dávalo najevo, že se cítí posílené signály o slábnoucím americkém závazku v Evropě. Francouzské jaderné síly se přitom liší od britských tím, že nejsou součástí struktur NATO a nejsou závislé na amerických technologiích.
Na konferenci se sešli klíčoví aktéři světové bezpečnosti včetně evropských lídrů a amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Merz také připomněl, že válka na Ukrajině změnila evropské uvažování o bezpečnosti a tlačil na to, aby Západ dál ekonomicky i vojensky oslaboval Rusko natolik, aby bylo ochotné jednat. V pozadí zároveň zůstává napětí mezi Paříží a Berlínem o budoucím rozdělení rolí v alianci v době, kdy mají Spojené státy usilovat o méně dominantní postavení.
