Úřady ukrajinského Mariupolu dnes znovu ohlásily, že se část ze statisíců místních obyvatel bude moci z města obklíčeného ruskými silami evakuovat. Na sobotu plánovaná evakuace skončila fiaskem, podle ukrajinských sil Rusko pokračovalo v ostřelování i přes oznámený klid zbraní. Rusko viní z problémů Ukrajince. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi dnes oznámil, že Ukrajinu kvůli válce opustilo už více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války.
Evakuace části ze 400.000 civilních obyvatel Mariupolu měla začít dnes ve 12:00 ukrajinského času (11:00 SEČ), přičemž dočasné příměří by mělo v oblasti platit do dnešních 21:00 místního času (20:00 SEČ). Klid zbraní, který měl umožnit odchod civilních obyvatel, měl v Mariupolu platit již v sobotu. Ruská armáda ale příměří podle Ukrajinců nedodržovala, takže byly evakuace odloženy. Rusové z porušování příměří obvinili ukrajinské „nacionalisty“.
Ruské jednotky pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v obraně země a způsobily nepříteli další ztráty, uvedl v noci na dnešek ukrajinský generální štáb podle agentury Unian. Upozornil, že ruští vojáci hodlají obsadit další důležitý objekt infrastruktury – přehradu Kanivské vodní elektrárny, která je součástí kaskády na Dněpru.
Ruské jednotky podle místních úřadů v sobotu téměř srovnaly se zemí ukrajinské město Boroďanka, ve městě Buča ležícím na severozápad od Kyjeva ostřelují sídliště a blokují dodávky humanitární pomoci. V Irpini, která se nachází v sousedství Buči, podle zpravodaje Rádia Svoboda ruští vojáci stříleli po civilistech utíkajících z města.
Poradce ministra vnitra Vadym Denysenko podle ruskojazyčné verze BBC řekl, že některá města v Sumské oblasti, zejména Ochtyrka nebo Trosťanec jsou na pokraji humanitární katastrofy. Lidé tam jsou bez dodávek vody a elektrické energie. Na jihovýchodě se nepřítel snaží pokračovat v ofenzívě na Dnipro a Záporoží.
Ukrajinské síly tvrdí, že během uplynulých 24 hodin způsobily nepříteli citelné ztráty. Podařilo se podle nich sestřelit čtyři ruské vrtulníky, pět letadel a jedno bezpilotní letadlo. Sami Ukrajinci podnikli několik náletů na ruské kolony, jejichž ztráty se upřesňují. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život více než 11.000 ruských vojáků, tvrdí ukrajinský generální štáb. Tyto údaje není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Grandiho je uprchlická krize způsobená ruskou invazí nejrychleji rostoucí v Evropě od konce druhé světové války. Nejvíce lidí míří do Polska, které přijalo už přes 922.000 uprchlíků. Do Moldavska podle tamních úřadů zamířilo přes 250.000 lidí z Ukrajiny, přičemž asi polovina jich pokračovala dále na západ. Maďarsko přijalo přes 144.000 utečenců. Slovenské hranice podle tamního policejního prezidia překročilo bezmála 114.000 lidí, cizinecké policii v Česku se už ohlásilo přes 42.000 utečenců z Ukrajiny. Část lidí ale před boji utekla také do Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Joem Bidenem o bezpečnosti, finanční podpoře Ukrajiny a o dalších sankcích proti Rusku. Izraelský premiér Naftali Bennett se v sobotu setkal jako první zahraniční státník od začátku invaze v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Třikrát telefonoval také se Zelenským a sešel se i s německým kancléřem Olafem Scholzem. Po návratu do Izraele řekl, že se nadále bude snažit pomoci při řešení rusko-ukrajinské krize, šance na úspěch ale podle něj nejsou velké.
Vzhledem k tvrdým sankcím, které uvalily západní země na Moskvu za její agresi, oznamují další firmy ukončení svých služeb v Rusku. Naposledy tak učinily firmy Visa a Mastercard, které omezily fungování svých bankovních karet.
Kvůli novému přísnému zákonu určenému k boji s „dezinformacemi“ o konfliktu na Ukrajině, za něž Moskva považuje potenciálně jakékoliv informace odporující oficiálním sdělením, ohlásila pozastavení své činnosti v zemi americká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Již dříve tak učinila řada jiných zahraničních zpravodajských společností.
Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly v sobotu desetitisíce lidí v západních metropolích, protestující se sešli například v Římě, Hamburku a Paříži. V New Yorku požadovaly tisíce Ukrajinců, Američanů ukrajinského původu a dalších lidí větší zapojení NATO, EU a USA do konfliktu. Dnes se proti válce na Ukrajině protestovalo také v Rusku. Policie zadržela podle projektu OVD-Info nejméně 559 lidí.
Americké ministerstvo zahraničí vyzvalo své občany v Rusku, aby zemi neprodleně opustili, podobné doporučení vydala i kanadská diplomacie. Britské ministerstvo zahraničí okamžité opuštění Ruska Britům doporučilo.
