S Alexem jsme manželé už čtyři roky. Až dosud jsem si myslela, že jsme spolu šťastní, ale teď jsem zjistila něco, co mě velmi znepokojuje..
V Alexovi jsem poznala gentlemana, kterému vždy záleželo na pocitech a názorech ostatních lidí. Zamilovala jsem se do něj a s láskou jsem mu u oltáře řekla ano. Nikdo mi nikdy nerozuměl tak jako on. Vždy se mi věnoval a přesně věděl, co potřebuji, abych byla šťastná a spokojená.
Cítila jsem, že se něco děje
První dva roky našeho manželství byly bezproblémové a krásné. Pomalu a nenápadně se však Alexovo chování začalo měnit. Navenek zůstával tím milým mužem, který miluje svou rodinu a své přátele, ale bylo to jen na povrchu. Začínala jsem mít pocit, že mě zanedbává. Dlouho jsem ho z ničeho nepodezřívala, ale výmluv přibývalo. Pořád si nacházel něco, čím by sex odložil na jindy, trávili jsme spolu minimum času, vlastně jsme spolu přestali i mluvit. Naše konverzace se zúžila na čtyři věty denně… Teď, když tohle vím, se na ty dny dívám úplně jinak…
