13.4 C
Czech
Čtvrtek 6. listopadu 2025
Protext ČTK„Mám rád strašlivé věci. Věci, které nás změní, když je vidíme.“ DOX...

„Mám rád strašlivé věci. Věci, které nás změní, když je vidíme.“ DOX otevřel výstavu legendárního amerického fotografa Joela-Petera Witkina s názvem Rozbitý svět.

Praha 6. listopadu 2025 (PROTEXT) – Joel-Peter Witkin, fotografie a kresby, 2010–2025

Joel-Peter Witkin patří už více než pět desetiletí k nejvlivnějším autorům, kteří posunuli fotografii do centra výtvarného umění. Jeho inscenované obrazy a důsledná práce s materiálem tisku rozrušují hranice mezi fotografií a malbou, mezi dokumentem a scénou. Výstava Rozbitý svět v Centru současného umění DOX představuje Witkinovy fotografie, přípravné kresby a skicy. Řada z nich je k vidění vůbec poprvé. Projekt mapuje pozdní autorovo období let 2010–2025, v němž se jeho důraz na tělesnost, posvátno a memento mori prohlubuje a zpřesňuje.

„Jsem vizuální dramatik. Věcí, které jsou pěkné a krásné, například přírody, si cením, ale nejsou součástí mé estetiky. Mám rád strašlivé věci. Věci, které nás změní, když je vidíme. Nejsem minimalista, jsem dramatik. To je důležitý faktor v námětech, které si vybírám. Tvořím se záměrem sdílet a osvětlit možnost, že viděné je něco úžasného a neskonale výjimečného. Odcházíte s úctou k tématu.“ Joel-Peter Witkin pro Musee Magazine (2020).

Výstava Rozbitý svět nabízí pole soustředěné pozornosti. Pozdní Witkinovy práce střídají monumentální inscenované kompozice a komorní formáty. Vedle řady finálních tisků představuje DOX také velké množství přípravných kreseb a skic, které odhalují autorův postup a myšlenkové zázemí jednotlivých děl.

„Moje fotografie odrážejí něco, co pochází z malířství. Když jsem byl kluk, místo hraní na ulici jsme s bratrem raději chodili do muzea. Připadalo nám, že jsme v sídle krásy a zázraků. Učili jsme se z popisků k obrazům, z příběhů z minulosti. Já jsem pak svými fotografiemi chtěl vyprávět příběhy, které se poprvé objevily v západním malířství.“ Joel-Peter Witkin pro Musee Magazine (2020).

Kresby zde fungují jako partitury kompozice i intimní protějšek fotografií. Odhalují, jak se obraz rodí ještě před expozicí. Kresby také otevírají nahlédnutí do autorovy pracovní disciplíny a rozšiřují význam fotografických scén, neboť Witkinovy fotografie vznikají v ateliéru po velice pečlivé přípravě, jak vysvětluje kurátor výstavy Otto M. Urban: „Každému dílu předchází řada přípravných skic, ve kterých autor řeší kompozici i strukturu prostoru. Poté teprve vznikají analogové, nikoliv digitální fotografie. Joel-Peter Witkin má ve svém ateliéru pódium, na kterém v podstatě skládá živé obrazy. Každý ten obraz je doplněn o malované pozadí vytvořené pro každý ten konkrétní obraz. A když autor vše sestaví, tak v jednom momentě zmáčkne spoušť, třeba i dvacetkrát v rámci malých rozdílů, malých pohybů. A z těchto řekněme dvaceti různých variant on potom vybírá fotografii, se kterou je nejvíc spokojený.“

I když se výstavní projekt soustředí na pozdní práce z let 2010–2025, výstavu hned na začátku uvozuje Witkinův ikonický autoportrét s maskou z roku 1984, který byl však letos nově upraven enkaustikou. Podle Otty M. Urbana se maska, kterou má Witkin na fotografii na tváři, stala po zveřejnění fenoménem: „Masku nosily modelky na módní přehlídce návrháře Alexandera McQueena a ve stejné masce se nechal vyfotit i David Bowie. Skupina Nine Inch Nails vytvořila dokonce hudební klip k písni Closer, kde pracuje s přímými odkazy na některé Witkinovy fotografie, a fotografie v masce tam nechybí. Takže ta radikalita toho jeho zobrazení našla celou řadu jak následovníků, tak i fanoušků, a to i mimo výtvarnou oblast, v popkultuře. Vždyť Witkinovy fotografie můžeme najít na několika desítkách hudebních alb, a to právě pro jejich zmiňovanou radikalitu a otevřenost.“

Ve Witkinově tvorbě se cyklicky vracejí motivy vanitas, metamorfózy a střetu posvátného a profánního. Rukopisné nápisy, glosy a marginálie vstupují přímo do obrazu, nejsou ozdobou, ale režijní poznámkou. Zásahy do negativu, koláž, tónování i škrábance převádějí čas vzniku do času čtení; světlo tu funguje jako nástroj, který vytahuje z temnoty i to, co bychom raději přehlédli.

Witkin nevytváří spektákl. Jeho figury, rekvizity i zranitelná těla nejsou určeny ke spotřebě, nýbrž k setrvání. Napětí mezi přitažlivostí a odporem, mezi posvátným a profánním, mezi ikonou a laboratoří proměňuje pohled v etický akt. Autor diváka staví do role svědka, nikoli voyeura. Humor a ironie, přesné, zdrženlivé, nejsou únikem, ale pojistkou proti patosu i cynismu.

„V tomto kontextu by bylo dobré říct, že Witkin patřil mezi úplně nejoblíbenější umělce Davida Lynche. Witkinův vliv je dobře vidět v Lynchově výstavě Up in Flames v díle Distorted News, kde řada lidí, kteří znají Witkinovu práci, aniž by jim cokoliv kdokoliv řekl, tak ve výstavě vidí zpětnou vazbu. Nebylo to naším cílem, ale to, že se v DOXu tito dva umělci potkávají, je tak velmi symbolické, protože oni se osobně nikdy neviděli, ale věděli o sobě a měli k sobě vzájemně velký respekt,“ doplňuje kurátor výstavy Otto M. Urban.

Výstava Rozbitý svět přináší zkušenost zpomalení, která vrací obrazu důstojnost. Připomíná Witkinovu výjimečnou pozici v umění posledních desetiletí a ukazuje, proč jeho dílo i dnes formuje způsob, jak přemýšlíme o těle, paměti a smyslu obrazu.

„Každý předmět a každá osoba na každé fotografii jsou pro mě nesmírně důležité. Sám si vyvolávám negativy i pozitivy, což musím, protože finální fotografie je definitivní a nejjasnější vymezení toho, čeho jsem chtěl dosáhnout.“ Joel-Peter Witkin pro Musee Magazine (2020)

 

Kurátor: Otto M. Urban

 

Joel-Peter Witkin (nar. 1939, Brooklyn, New York) je americký fotograf žijící v Albuquerque. Jeho dílo patří k nejvýraznějším příkladům inscenované fotografie 20. a 21. století. Proslul pečlivě komponovanými scénami, v nichž propojuje témata smrti, víry, tělesnosti, sexuality i odlišnosti s odkazy na dějiny malířství a náboženskou ikonografii. Charakteristickým znakem jeho práce je i experiment s fotografickým procesem, škrábání a tónování negativů či ruční zásahy do pozitivů, které umocňují jedinečnou estetiku. Witkinovy fotografie vyvolávají kontroverze, ale zároveň jsou ceněny pro schopnost spojit krásu s tabu a poezii s brutalitou. Jeho díla jsou ve sbírkách významných institucí, mimo jiné v Museum of Modern Art v New Yorku, J. Paul Getty Museum v Los Angeles, National Gallery ve Washingtonu, Victoria and Albert Museum v Londýně nebo v Centre Georges Pompidou v Paříži. Samostatné výstavy měl například v Museo Reina Sofía v Madridu, v Arizona State University Art Museum či v MoMA v New Yorku.

 

Joel-Peter Witkin: Rozbitý svět

24. 10. 2025 – 5. 4. 2026

Centrum současného umění DOX

Poupětova 1, Praha 7

Otevřeno: út–ne, 11.00–19.00

 

 

Doporučujeme

Královna deblu Siniaková slaví pátý titul světové jedničky

Kateřina Siniaková potvrdila pozici světové jedničky. Po dvou výhrách na Turnaji mistryň v Rijádu má jisté semifinále i trofej pro nejlepší deblistku sezony. WTA jí k tomu uspořádala slavnostní ceremoniál. „Tohle je pro mě úžasné. Jsem moc šťastná, že jsem to znovu dokázala,“ řekla česká hráčka.

Varování před COP30: Chudší země stále nemají dostatečný přístup k ochraně v oblasti klimatu

Do brazilského města Belém se sjíždějí světoví lídři, aby se zúčastnili klimatické konference COP30. Jedním z hlavních témat bude opět financování boje proti klimatické krizi. Problémem je zejména obtížný přístup rozvojových států k prostředkům.

Trump v nejistotě. Soudci jsou skeptičtí ohledně legitimity cel

Ve středu začal Nejvyšší soud projednávat jeden z největších právních sporů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Soudci se snaží vyložit znění zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), použitého k uvalení rozsáhlých tarifů na celý svět, a rozhodnout o jejich legitimitě.

Letiště v německém Hannoveru muselo kvůli dronu přerušit provoz

Letiště v Hannoveru na severozápadě Německa muselo ve středu pozdě večer přerušit provoz kvůli neznámému dronu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Letiště bylo uzavřeno tři čtvrtě hodiny, na jiných místech kvůli tomu musela přistát tři letadla.

Stažení amerických sil z Rumunska neoslabuje východní křídlo NATO, uklidňuje Rutte

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte se během návštěvy Bukurešti snažil zmírnit obavy z oznámeného stažení amerických vojáků z Rumunska. Trval na tom, že Washington nadále bude bránit zájmy východního křídla aliance. Odmítl také strach z toho, že tohle rozhodnutí vysílá Moskvě „nebezpečný signál“.

V ruském Volgogradu při dronovém útoku zemřel jeden člověk, uvedl gubernátor

Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.

Princ William předal cenu Earthshot Prize 2025. Ocenil projekty, které dávají planetě naději

Rio de Janeiro se na jeden večer proměnilo v hlavní město ekologie. Princ William zde vyhlásil pět vítězů prestižní ceny Earthshot Prize, kteří podle něj dokazují, že řešení klimatické krize je stále možné. Každý z oceněných projektů získal milion liber na rozvoj svých nápadů.

Tajfun na Filipínách připravil o život 114 lidí, prezident vyhlásil stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech na životě. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli této přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze.

Prezidentka Mexika Claudia Sheinbaum podala žalobu na muže, jenž ji na ulici osahával

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum chce trestní stíhání pro muže, který ji během krátké cesty mezi úřady v centru Ciudad de México osahával. Incident je zachycen na videu. Případ znovu otevřel debatu o bezpečí političek a o každodenním obtěžování žen v zemi.

Velký bariérový útes má šanci na přežití. Studie ukazuje, že korály se dokážou přizpůsobit

Budoucnost Velkého bariérového útesu nemusí být ztracená. Nový výzkum z Austrálie přináší naději, že pokud se globální oteplování podaří udržet pod dvěma stupni, korály dokážou přežít a přizpůsobit se. Nebudou stejné jako dřív, ale mohou dál tvořit živé a rozmanité ekosystémy.

Brusel schválil přísnější podobu Green Dealu

Evropští ministři životního prostředí se v Bruselu dohodli na nových pravidlech pro emisní povolenky a klimatické cíle. Navzdory tomu, že část politiků mluví o „zmírnění“, jde spíš o zpřísnění celého systému. Zavedení povolenek pro domácnosti v rámci ETS2 se sice odkládá o rok, ale cíl uhlíkové neutrality zůstává stejný, rok 2050.

KOMENTÁŘ: Americké firmy se předhánějí v tržbách. Výsledková sezóna má ale jeden paradox

Za Atlantikem vrcholí takzvaná výsledková sezóna, kdy americké akciové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za třetí kvartál. Většina velkých hráčů překvapila nadstandardními výkony, vybrané akciové tituly i přesto na burze zamířily dolů. Proč?

Trumpova cla u Nejvyššího soudu. Verdikt může otřást světovou ekonomikou

V USA začal jeden z nejdůležitějších soudních sporů současné americké obchodní politiky. Nejvyšší soud má prozkoumat, zda prezident Donald Trump může uplatňovat rozsáhlé dovozní tarify na základě zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Právě tento předpis Trump využil k vyhlášení ekonomických nouzových stavů a následnému uvalení cel na širokou škálu zemí a zboží.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama