EkonomikaMalajsie omezila vývoz kuřecího masa. Přidala se k rostoucímu počtu států chránících...

Malajsie omezila vývoz kuřecího masa. Přidala se k rostoucímu počtu států chránících domácí trhy

Kvůli nedostatku kuřecího masa na domácím trhu omezí Malajsie od začátku června jeho vývoz. Tamní vláda tak rozhodla po jeho zdražení v uplynulých měsících zaviněném válkou na Ukrajině. Země se tím přidala ke státům jako Indie nebo Indonésie, které se snaží v době globální potravinové krize ochránit své trhy. Informoval o tom server BBC a Reuters.

V reakci na globální potravinovou krizi a rostoucí ceny se Malajsie rozhodla omezit vývoz kuřecího masa. Od června tak přestane exportovat okolo 3,6 milionu kuřat měsíčně. Podle tamní vlády omezení potrvá, dokud „se domácí ceny a produkce nestabilizují“. V posledních měsících musela totiž Malajsie bojovat s rostoucími cenami kuřecího masa, i jeho nedostatkem.

„Vládní prioritou jsou naši vlastní lidé,“ oznámil v pondělí dle serveru BBC malajsijský premiér Ismail Sabri Yaakob. Jeho země se tak přidala k narůstajícímu počtu států přiklánějících se k protekcionistické politice. Například Indie nedávno zakázala kvůli rostoucím cenám a zničující vlně horka vývoz pšenice. Indonésie zase minulý měsíc zablokovala export palmového oleje.

K takzvanému „potravinovému nacionalismu“ se státy přiklánějí především kvůli krizi vzniklé válkou na Ukrajině. Země potýkající se s ruskou invazí je totiž jedním z největších vývozců pšenice a slunečnicového oleje. Rusko je zase velkým producentem hnojiv. Kvůli narušení jejich exportů se však ostatní státy světa musí potýkat se zdražováním potravin nebo jejich nedostatkem.

Zákaz vývozu palmového oleje zrušila Indonésie po třech týdnech

Zákaz vývozu kuřecího masa pak nejvíce zasáhne Singapur, tedy sousedící zemi Malajsie. Tamní úřady proto obyvatele vyzvaly, aby se neuchylovali k panickému nakupování a zásobili se místo toho mraženým masem. Malajsijská vláda rovněž podle serveru Free Malaysia Today odsouhlasila zjednodušení procesu schvalování dotací chovatelům kuřat a uznání vícero zahraničních producentů.

Zákaz exportu palmového oleje pak Indonésie zrušila minulý týden v pondělí. Omezení zavedené především kvůli nedostatku oleje na vaření na domácích trzích trvalo tři týdny. Omezení zaváděná státy tak zpravidla nejsou trvalá. „I když exporty opět otevíráme, budeme nadále podrobně monitorovat trh, abychom zajistili dostupné ceny,“ okomentovala však situaci podle serveru Reuters tamní vláda.

Minulý měsíc pak Světová banka před rostoucími cenami potravin varovala. Podle ní by mohly uvrhnout stovky milionů lidí do chudoby a podvýživy. Ke globální potravinové krizi přispívají totiž trvající sucha nebo záplavy a rostoucí ceny paliva i energií. Mezinárodní měnový fond zase v pondělí uvedl, že by státy měly potraviny začít více dotovat.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama