ZprávyMaia Sandu obhájila prezidentský post a posílila proevropskou orientaci Moldavska

Maia Sandu obhájila prezidentský post a posílila proevropskou orientaci Moldavska

Maia Sandu vyhrála druhé kolo prezidentských voleb v Moldavsku, čímž si zajistila druhý mandát a posílila směřování země k Evropské unii. Volby proběhly v atmosféře napětí, kdy Sandu čelila obviněním z ruské manipulace a zastrašování voličů. Vítězství Sandu je zásadním krokem pro další evropskou integraci Moldavska, ale zároveň zdůrazňuje rostoucí geopolitické napětí v regionu.

Jak informuje agentura AP Sandu získala v rozhodujícím druhém kole 55 % hlasů, zatímco její soupeř Alexandr Stoianoglo, kandidát podporovaný proruskou Socialistickou stranou, obdržel 45 %. Výsledek přivítali zástupci Evropské unie, kteří Sandu podporují v její snaze přiblížit Moldavsko evropským strukturám. „Dnes jste, milí Moldavané, dali lekci z demokracie, která je hodna zápisu do učebnic dějepisu,“ prohlásila Sandu ve vítězném projevu.

Podle deníku The Guardian volby poznamenala obvinění z rozsáhlého ruského vměšování do volebního procesu. Policie zatkla peněžní kurýry, kteří údajně přiváželi finanční prostředky z Ruska, aby ovlivnili hlasování. Moldavské úřady rovněž informovaly o pokusech o kybernetické útoky a falešných výhrůžkách bombou v několika zahraničních volebních místnostech s cílem narušit hlasování.

Podle Sandu byla celá volební kampaň vystavena „bezprecedentnímu útoku“ ze strany zahraničních aktérů, včetně schémat kupování hlasů a šíření dezinformací. Situace připomíná podobné problémy v minulosti, kdy Moskva údajně investovala velké finanční prostředky do ovlivňování moldavských voleb. Moldavský bezpečnostní poradce Stanislav Secrieru pro AP uvedl, že ruský vliv na volby byl „masivní“ a měl potenciál ovlivnit jejich výsledek.

Moldavsko se od roku 2021, kdy se Sandu ujala prezidentského úřadu, snaží intenzivněji přiblížit Evropské unii. Letos získalo status kandidátské země EU a zahájilo přístupové rozhovory. Sandu slíbila, že bude „pracovat dnem i nocí“ na splnění požadavků pro vstup do EU do roku 2030. Výsledek voleb je tak nejen potvrzením jejího mandátu, ale i podporou pro její proevropskou vizi.

Analytici upozorňují, že volby přináší jen krátkodobé uklidnění, zatímco skutečný test přijde v roce 2025 při parlamentních volbách. „Očekávám, že geopolitická polarizace se bude prohlubovat,“ uvedl pro AP moldavský odborník Cristian Cantir. Napětí mezi proevropskou orientací Moldavska a ruskými zájmy tak pravděpodobně bude narůstat, což situaci v zemi dále zkomplikuje.

Reklama

Doporučujeme

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama