-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyMaďarsko by Putina nezatklo, kdyby překročil jeho hranice. Navzdory mezinárodnímu zatykači

Maďarsko by Putina nezatklo, kdyby překročil jeho hranice. Navzdory mezinárodnímu zatykači

Maďarsko prohlásilo, že by ruského prezidenta Vladimira Putina nezatklo, pokud by vstoupil na území země. A to přestože na něj Mezinárodní trestní soud (ICC) minulý týden vydal zatykač a obvinil ho z nezákonné deportace stovek dětí z Ukrajiny. Informuje o tom CNN, Reuters a další servery.

Hlavní poradce maďarského premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyas ve čtvrtek uvedl, že ačkoli je Maďarsko signatářem Římského statutu, smlouvy, na jejímž základě byl ICC zřízen, a ratifikovalo ji v roce 2001, zatčení Putina by nemělo oporu v maďarském právu.

123 členských států Mezinárodního trestního soudu je povinno jednat na základě zatykače. Znamená to, že pokud Putin vstoupí na některé z těchto území, měly by ho zatknout státní orgány činné v trestním řízení. Gulyas však ve čtvrtek prohlásil, že Římský statut není zabudován do maďarského právního systému, takže by se na něj nevztahoval.

Můžeme se odvolat na maďarské právo a na jeho základě nemůžeme ruského prezidenta zatknout, protože statut ICC nebyl v Maďarsku vyhlášen,“ řekl Gulyas. Dodal, že maďarská vláda si zatím „nevytvořila postoj“ k zatykači ICC na Putina.

Maďarsko, spojenec Kremlu

Pro evropské sousedy Maďarska nemusí být tento komentář velkým šokem. Orbán a jeho vláda byli vždy zdaleka nejbližším spojencem Kremlu v rámci evropského bloku. Poté, co Putin loni nařídil ruským vojskům invazi na Ukrajinu, byl Orbán nejzdráhavějším lídrem EU vůči protiruským sankcím.

Maďarsko je také členem NATO a vyjádřilo námitky proti tomu, aby západní země posílaly na Ukrajinu zbraně. Orbán varoval, že Evropa „vplouvá“ do války na Ukrajině, a vyvinul rozsáhlé úsilí, aby zabránil vstupu Ukrajiny do NATO. Rovněž se brání snahám Švédska o vstup do NATO.

V prohlášení, které naznačuje vstřícný postoj ke Kremlu, Gulyas o zatykači řekl: „Tato rozhodnutí nejsou nejšťastnější. Vedou věci k další eskalaci a ne k míru, to je můj osobní subjektivní názor.

Rusko odmítlo zatykač ICC jako „nepřijatelný“ s tím, že se na něj rozhodnutí ICC nevztahují. „Rusko, stejně jako řada států, neuznává jurisdikci tohoto soudu. Jakákoli rozhodnutí tohoto druhu jsou pro Ruskou federaci z hlediska práva neplatná,“ uvedl krátce po vydání zatykače na Twitteru mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Hlavní žalobce Karim Khan minulý týden pro CNN uvedl, že „článek 27 Římského statutu jasně říká, že oficiální postavení jednotlivce je pro jurisdikci soudu irelevantní. Nezávislí soudci soudu rovněž shledali, že je vhodné zatykač vydat“.

Putin je teprve třetím úřadujícím prezidentem, na nějž Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Jak píše Reuters, pravděpodobně v dohledné době před soudem neskončí. Zatykač však znamená, že by mohl být poslán do Haagu, pokud by cestoval do některého z členských států ICC.

Reklama

Doporučujeme

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama