ZprávyMacron čelil rozzuřenému davu v ulicích zničeného Bejrútu

Macron čelil rozzuřenému davu v ulicích zničeného Bejrútu

Početný dav obklopil v centru Bejrútu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který navštívil jednu z čtvrtí libanonského hlavního města, zničenou úterním silným výbuchem.

Revoluce, revoluce!“ skandovali lidé, když se šok z devastace města začal ve čtvrtek postupně proměňovat v hněv. Podle nových informací bejrútské úřady ignorovaly opakovaná varování týkající se uskladněných nebezpečných chemikálií, které zapříčinily smrt 137 lidí a zranily dalších více jak 5 000.

Macron během své návštěvy města řekl přítomným novinářům a rozčílenému davu, že navrhne kritizované libanonské vládě „nový politický pakt“.

Lidé chtějí pád režimu

Pád režimu!“ křičeli protestující a upozorňovali tak na volání po odstoupení dlouholeté libanonské politické elity, které začalo hlasitěji zaznívat během celonárodních protestů ze sklonku loňského roku. „Michel Aoun je terorista! Pomozte nám!“ žádal muž s odkazem na libanonského prezidenta. Jedna žena zase křičela Macronovi do tváře ze vzdálenosti pouhých pár centimetrů nesrozumitelná slova. „Jsou to teroristé,“ ozývalo se opakovaně.

Většina přítomných měla na tvářích roušky, včetně francouzského prezidenta, který si roušku sundal pouze když promlouval k novinářům. Vzdálenosti mezi lidmi dodržovány nebyly.

Mluvčí Elysejského paláce řekl zdojům CNN, že Macron libanonským demonstrantům oznámil: „Jsem tady a mým úkolem je pomoci vám, celé vaší společnosti dopravit léky a potraviny. Tato pomoc, a to vám zaručuji, neskončí v rukách korupčníků. Povedu jednání se všemi politickými stranami a budu je žádat o novou smlouvu„, řekl Macron a dodal: „Jsem tu dnes proto, abych navrhl nový politický pakt. Pokud politické strany nebudou schopny tuto smlouvu dodržet, zachovám se, jak mi odpovědnost velí.

Jednalo se přitom o jeden z prvních velkých veřejných projevů nespokojenosti od okamžiku, kdy městem otřásl výbuch, který zničil mnoho budov a zanechal v troskách celé čtvrti.

Najevo vychází stále více důkazů, podle kterých úřady věděly o nákladu mnoha tisíců tun dusičnanu amonného, který byl zabaven libanonskými úředníky a posledních šest let skladován v přístavním skladišti.

Zjištění, podle kterých lze výbuch připsat na vrub vládní nedbalosti, opětovně zažehlo dlouhodobou frustraci z libanonské politické scény, která uvrhla zemi do hlubokého dluhu, a také z dalekosáhlé korupce, díky které si elity naplnily kapsy na úkor základních veřejných služeb a infrastruktury.

V zemi, která byla už tak postižena rostoucí nezaměstnaností, stoupajícími cenami a propadající se měnou, je výbuch pro mnohé jen dalším důkazem vládní neschopnosti a zkorumpovanosti.

Původně státní média označila za příčinu výbuchu velký požár ve skladišti Petard nedaleko přístavu. Vrchní šéf libanonské bezpečnosti Abbas Ibrahim později připustil, že před lety zabavený „vysoce výbušný materiál“ byl umístěn ve skladišti vzdáleném pouhých pár minut chůze od částí Bejrútu, které slouží k nákupům a nočnímu životu – čtěte více o původu nákladu.

Generální ředitel Přístavu Bejrút Hassan Kraytem ve středu uvedl, že si byl vědom nebezpečnosti látek uložených ve skladišti číslo 12, ale netušil, jak moc nebezpečné ve skutečnosti jsou. Podle Kraytema probíhala pár hodin před výbuchem ve skladišti číslo 12 údržba vrat.

Podle vyjádření ředitele libanonského celního úřadu Badriho Dahera pro CNN poslali úředníci soudním orgánům šest písemných žádostí o odstranění nákladu z přístavu, které však zůstaly bez reakce, navzdory opakovaným varováním.

Ohrožení dodávek potravin a zdravotnického materiálu

Zesilují také obavy z nedostatku potravin a léků. Přístav ve kterém k výbuchu došlo, je hlavním námořním uzlem. Projde zde více jak 60% dovozu.

Hlavní bejrútské obilné silo sídlící v přístavu, bylo výbuchem vážně poškozeno a zásoby obilí v něm uskladněné byly buď zničeny nebo znehodnoceny chemikáliemi, které se při výbuchu dostaly do vzduchu„, řekl ministr hospodářství Nehme.

Škody jdou do miliard

Úterní výbuch způsobil škody v odhadovaném rozsahu 3 až 5 miliard dolarů, oznámil ve středu novinářům guvernér Marwan Abboud. Podle Nehmeho ale „v tuto chvíli nikdo čísla znát nemůže“.

Ministr hospodářství dál prohlásil, že prioritou vlády bude zajistit základní potřeby obyvatel – především potraviny, ale také dodávky materiálu určeného k opravám poškozených domů a městské infrastruktury. „Potřebujeme sklo, hliník, dřevo, dveře… to vše bylo poškozeno“, řekl.

Světoví lídři mnoha zemí nabídli Libanonu podporu a humanitární lékařskou pomoc. Libanonský ministr zdravotnictví Hamad Hassan řekl, že byl spuštěn nouzový plán, jehož součástí jsou polní nemocnice z Kataru, Iránu, Kuvajtu, Ománu a Jordánska. Podle Hassana bude šest až osm polních nemocnic k dispozici „již brzy“.

Doporučujeme

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama