ZprávyMacron čelil rozzuřenému davu v ulicích zničeného Bejrútu

Macron čelil rozzuřenému davu v ulicích zničeného Bejrútu

Početný dav obklopil v centru Bejrútu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který navštívil jednu z čtvrtí libanonského hlavního města, zničenou úterním silným výbuchem.

Revoluce, revoluce!“ skandovali lidé, když se šok z devastace města začal ve čtvrtek postupně proměňovat v hněv. Podle nových informací bejrútské úřady ignorovaly opakovaná varování týkající se uskladněných nebezpečných chemikálií, které zapříčinily smrt 137 lidí a zranily dalších více jak 5 000.

Macron během své návštěvy města řekl přítomným novinářům a rozčílenému davu, že navrhne kritizované libanonské vládě „nový politický pakt“.

Lidé chtějí pád režimu

Pád režimu!“ křičeli protestující a upozorňovali tak na volání po odstoupení dlouholeté libanonské politické elity, které začalo hlasitěji zaznívat během celonárodních protestů ze sklonku loňského roku. „Michel Aoun je terorista! Pomozte nám!“ žádal muž s odkazem na libanonského prezidenta. Jedna žena zase křičela Macronovi do tváře ze vzdálenosti pouhých pár centimetrů nesrozumitelná slova. „Jsou to teroristé,“ ozývalo se opakovaně.

Většina přítomných měla na tvářích roušky, včetně francouzského prezidenta, který si roušku sundal pouze když promlouval k novinářům. Vzdálenosti mezi lidmi dodržovány nebyly.

Mluvčí Elysejského paláce řekl zdojům CNN, že Macron libanonským demonstrantům oznámil: „Jsem tady a mým úkolem je pomoci vám, celé vaší společnosti dopravit léky a potraviny. Tato pomoc, a to vám zaručuji, neskončí v rukách korupčníků. Povedu jednání se všemi politickými stranami a budu je žádat o novou smlouvu„, řekl Macron a dodal: „Jsem tu dnes proto, abych navrhl nový politický pakt. Pokud politické strany nebudou schopny tuto smlouvu dodržet, zachovám se, jak mi odpovědnost velí.

Jednalo se přitom o jeden z prvních velkých veřejných projevů nespokojenosti od okamžiku, kdy městem otřásl výbuch, který zničil mnoho budov a zanechal v troskách celé čtvrti.

Najevo vychází stále více důkazů, podle kterých úřady věděly o nákladu mnoha tisíců tun dusičnanu amonného, který byl zabaven libanonskými úředníky a posledních šest let skladován v přístavním skladišti.

Zjištění, podle kterých lze výbuch připsat na vrub vládní nedbalosti, opětovně zažehlo dlouhodobou frustraci z libanonské politické scény, která uvrhla zemi do hlubokého dluhu, a také z dalekosáhlé korupce, díky které si elity naplnily kapsy na úkor základních veřejných služeb a infrastruktury.

V zemi, která byla už tak postižena rostoucí nezaměstnaností, stoupajícími cenami a propadající se měnou, je výbuch pro mnohé jen dalším důkazem vládní neschopnosti a zkorumpovanosti.

Původně státní média označila za příčinu výbuchu velký požár ve skladišti Petard nedaleko přístavu. Vrchní šéf libanonské bezpečnosti Abbas Ibrahim později připustil, že před lety zabavený „vysoce výbušný materiál“ byl umístěn ve skladišti vzdáleném pouhých pár minut chůze od částí Bejrútu, které slouží k nákupům a nočnímu životu – čtěte více o původu nákladu.

Generální ředitel Přístavu Bejrút Hassan Kraytem ve středu uvedl, že si byl vědom nebezpečnosti látek uložených ve skladišti číslo 12, ale netušil, jak moc nebezpečné ve skutečnosti jsou. Podle Kraytema probíhala pár hodin před výbuchem ve skladišti číslo 12 údržba vrat.

Podle vyjádření ředitele libanonského celního úřadu Badriho Dahera pro CNN poslali úředníci soudním orgánům šest písemných žádostí o odstranění nákladu z přístavu, které však zůstaly bez reakce, navzdory opakovaným varováním.

Ohrožení dodávek potravin a zdravotnického materiálu

Zesilují také obavy z nedostatku potravin a léků. Přístav ve kterém k výbuchu došlo, je hlavním námořním uzlem. Projde zde více jak 60% dovozu.

Hlavní bejrútské obilné silo sídlící v přístavu, bylo výbuchem vážně poškozeno a zásoby obilí v něm uskladněné byly buď zničeny nebo znehodnoceny chemikáliemi, které se při výbuchu dostaly do vzduchu„, řekl ministr hospodářství Nehme.

Škody jdou do miliard

Úterní výbuch způsobil škody v odhadovaném rozsahu 3 až 5 miliard dolarů, oznámil ve středu novinářům guvernér Marwan Abboud. Podle Nehmeho ale „v tuto chvíli nikdo čísla znát nemůže“.

Ministr hospodářství dál prohlásil, že prioritou vlády bude zajistit základní potřeby obyvatel – především potraviny, ale také dodávky materiálu určeného k opravám poškozených domů a městské infrastruktury. „Potřebujeme sklo, hliník, dřevo, dveře… to vše bylo poškozeno“, řekl.

Světoví lídři mnoha zemí nabídli Libanonu podporu a humanitární lékařskou pomoc. Libanonský ministr zdravotnictví Hamad Hassan řekl, že byl spuštěn nouzový plán, jehož součástí jsou polní nemocnice z Kataru, Iránu, Kuvajtu, Ománu a Jordánska. Podle Hassana bude šest až osm polních nemocnic k dispozici „již brzy“.

Doporučujeme

Zvýšení sazeb ECB je téměř jisté. Investoři se ale rozcházejí v názorech, co bude pak

Mezi investory panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.

Trump slibuje Američanům 5000 dolarů, pokud republikáni vyhrají volby

Americký prezident Donald Trump slíbil každému dospělému Američanovi vyplatit 5000 dolarů, pokud republikáni v listopadových volbách získají většinu v obou komorách Kongresu. Plán, který Trump označil za „Trumpovu dividendu“, by podle odhadů stál více než bilion dolarů. Není zatím jasné, z čeho by vláda peníze financovala ani zda by takový krok byl legální.

Kdy skončí válka s Íránem podle Trumpa? Prezident naznačil termín

Válka s Íránem neskončí dříve než po listopadových volbách v Kongresu, prohlásil americký prezident Donald Trump na stranickém sjezdu v Texasu. Také obvinil Teherán, že se snaží ovlivnit volby ve prospěch demokratů. Toto tvrzení však nepodpořil důkazy.

Zelenskyj je na návštěvě Kanady, má jednat s premiérem Carneyem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Kanady. Po příletu uvedl, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany a příprava na další válečnou zimu bude hlavními tématy jeho návštěvy, během které bude jednat s premiérem Markem Carneyem. Letoun s ukrajinským prezidentem v noci přistál v Calgary, napsal kanadský list The Globe and Mail na svém webu.

Údery na Ukrajině a v Rusku si podle úřadů vyžádaly nejméně pět obětí

Ukrajinské a ruské úřady informují o nejméně pěti obětech vzájemných úderů, napsala dnes agentura Reuters. V jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv jsou po ruském útoku hlášeni čtyři mrtví, zatímco v ruské Voroněžské oblasti na jihozápadě země zahynul při úderu ukrajinského dronu jeden člověk.

Putin si podle Trumpa přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci s šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích.

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.

Ozbrojený muž ve východním Thajsku zastřelil učitelku mateřské školy

Ozbrojený muž dnes zastřelil učitelku mateřské školy v provincii Chonburi ve východním Thajsku, informovaly agentury. Z budovy bylo bezpečně evakuováno 44 dětí, tři učitelé a tři další pracovníci zařízení, uvedly úřady. Střelec, který byl podle prvotních informací manželem oběti, z místa činu uprchl. Motiv útoku zatím není znám.

Klimatická změna vstupuje do geopolitiky. Může rozdmýchat konflikty o potraviny a zdroje

Sucha, extrémní počasí, války i narušené dodavatelské řetězce zvyšují tlak na světový potravinový systém. Nové výzkumy ukazují, že změny v zemědělské produkci mohou posilovat sociální napětí – nejen tam, kde úroda klesá, ale i v oblastech, kde se půda stává cennější.

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.

Desítky Korejců protestovaly proti možnému vyslání vojáků na pomoc USA s Íránem

Desítky Jihokorejců dnes demonstrovaly před areálem velvyslanectví USA v Soulu a vyzvaly vládu, aby nevysílala korejské vojáky do oblasti Perského zálivu, informovala agentura AFP. Americký prezident Donald Trump vyvíjí na asijského spojence nátlak, aby pomohl USA ve válce s Íránem, který značně omezil námořní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové úžině, která je hlavní trasou pro dopravu energetických surovin.

Exotické borovice na jižní polokouli rostou rychleji a lépe zvládají sucho

Borovice vysazené mimo svou původní oblast mohou růst několikanásobně rychleji a současně lépe snášet nedostatek vody. Výsledky rozsáhlého výzkumu však neznamenají, že by výsadba nepůvodních jehličnanů představovala jednoduché řešení klimatické změny. Některé druhy se totiž nekontrolovaně šíří a ohrožují původní přírodu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama