ZprávyMacron čelil rozzuřenému davu v ulicích zničeného Bejrútu

Macron čelil rozzuřenému davu v ulicích zničeného Bejrútu

Početný dav obklopil v centru Bejrútu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který navštívil jednu z čtvrtí libanonského hlavního města, zničenou úterním silným výbuchem.

Revoluce, revoluce!“ skandovali lidé, když se šok z devastace města začal ve čtvrtek postupně proměňovat v hněv. Podle nových informací bejrútské úřady ignorovaly opakovaná varování týkající se uskladněných nebezpečných chemikálií, které zapříčinily smrt 137 lidí a zranily dalších více jak 5 000.

Macron během své návštěvy města řekl přítomným novinářům a rozčílenému davu, že navrhne kritizované libanonské vládě „nový politický pakt“.

Lidé chtějí pád režimu

Pád režimu!“ křičeli protestující a upozorňovali tak na volání po odstoupení dlouholeté libanonské politické elity, které začalo hlasitěji zaznívat během celonárodních protestů ze sklonku loňského roku. „Michel Aoun je terorista! Pomozte nám!“ žádal muž s odkazem na libanonského prezidenta. Jedna žena zase křičela Macronovi do tváře ze vzdálenosti pouhých pár centimetrů nesrozumitelná slova. „Jsou to teroristé,“ ozývalo se opakovaně.

Většina přítomných měla na tvářích roušky, včetně francouzského prezidenta, který si roušku sundal pouze když promlouval k novinářům. Vzdálenosti mezi lidmi dodržovány nebyly.

Mluvčí Elysejského paláce řekl zdojům CNN, že Macron libanonským demonstrantům oznámil: „Jsem tady a mým úkolem je pomoci vám, celé vaší společnosti dopravit léky a potraviny. Tato pomoc, a to vám zaručuji, neskončí v rukách korupčníků. Povedu jednání se všemi politickými stranami a budu je žádat o novou smlouvu„, řekl Macron a dodal: „Jsem tu dnes proto, abych navrhl nový politický pakt. Pokud politické strany nebudou schopny tuto smlouvu dodržet, zachovám se, jak mi odpovědnost velí.

Jednalo se přitom o jeden z prvních velkých veřejných projevů nespokojenosti od okamžiku, kdy městem otřásl výbuch, který zničil mnoho budov a zanechal v troskách celé čtvrti.

Najevo vychází stále více důkazů, podle kterých úřady věděly o nákladu mnoha tisíců tun dusičnanu amonného, který byl zabaven libanonskými úředníky a posledních šest let skladován v přístavním skladišti.

Zjištění, podle kterých lze výbuch připsat na vrub vládní nedbalosti, opětovně zažehlo dlouhodobou frustraci z libanonské politické scény, která uvrhla zemi do hlubokého dluhu, a také z dalekosáhlé korupce, díky které si elity naplnily kapsy na úkor základních veřejných služeb a infrastruktury.

V zemi, která byla už tak postižena rostoucí nezaměstnaností, stoupajícími cenami a propadající se měnou, je výbuch pro mnohé jen dalším důkazem vládní neschopnosti a zkorumpovanosti.

Původně státní média označila za příčinu výbuchu velký požár ve skladišti Petard nedaleko přístavu. Vrchní šéf libanonské bezpečnosti Abbas Ibrahim později připustil, že před lety zabavený „vysoce výbušný materiál“ byl umístěn ve skladišti vzdáleném pouhých pár minut chůze od částí Bejrútu, které slouží k nákupům a nočnímu životu – čtěte více o původu nákladu.

Generální ředitel Přístavu Bejrút Hassan Kraytem ve středu uvedl, že si byl vědom nebezpečnosti látek uložených ve skladišti číslo 12, ale netušil, jak moc nebezpečné ve skutečnosti jsou. Podle Kraytema probíhala pár hodin před výbuchem ve skladišti číslo 12 údržba vrat.

Podle vyjádření ředitele libanonského celního úřadu Badriho Dahera pro CNN poslali úředníci soudním orgánům šest písemných žádostí o odstranění nákladu z přístavu, které však zůstaly bez reakce, navzdory opakovaným varováním.

Ohrožení dodávek potravin a zdravotnického materiálu

Zesilují také obavy z nedostatku potravin a léků. Přístav ve kterém k výbuchu došlo, je hlavním námořním uzlem. Projde zde více jak 60% dovozu.

Hlavní bejrútské obilné silo sídlící v přístavu, bylo výbuchem vážně poškozeno a zásoby obilí v něm uskladněné byly buď zničeny nebo znehodnoceny chemikáliemi, které se při výbuchu dostaly do vzduchu„, řekl ministr hospodářství Nehme.

Škody jdou do miliard

Úterní výbuch způsobil škody v odhadovaném rozsahu 3 až 5 miliard dolarů, oznámil ve středu novinářům guvernér Marwan Abboud. Podle Nehmeho ale „v tuto chvíli nikdo čísla znát nemůže“.

Ministr hospodářství dál prohlásil, že prioritou vlády bude zajistit základní potřeby obyvatel – především potraviny, ale také dodávky materiálu určeného k opravám poškozených domů a městské infrastruktury. „Potřebujeme sklo, hliník, dřevo, dveře… to vše bylo poškozeno“, řekl.

Světoví lídři mnoha zemí nabídli Libanonu podporu a humanitární lékařskou pomoc. Libanonský ministr zdravotnictví Hamad Hassan řekl, že byl spuštěn nouzový plán, jehož součástí jsou polní nemocnice z Kataru, Iránu, Kuvajtu, Ománu a Jordánska. Podle Hassana bude šest až osm polních nemocnic k dispozici „již brzy“.

Reklama

Doporučujeme

Rutte: Spojenci NATO plní většinu požadavků USA, ze začátku ale někteří váhali

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Rutte se tak ohradil proti kritice od prezidenta Donalda Trumpa. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku "trochu váhaly" s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil dnes Rutte během projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu.

Izrael chce zahájit přímá jednání s Libanonem, tvrdí Netanjahu

Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zaměří se na odzbrojení proíránského hnutí Hizballáh a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Podle serveru Axios by přímé rozhovory měly začít už příští týden ve Washingtonu. Prohlášení přichází poté, co Izrael navzdory příměří dohodnutému mezi USA a Íránem ve středu provedl nejsilnější ostřelování Libanonu od začátku války.

Izraelské útoky na Libanon porušují příměří, řekl íránský prezident

Izraelské útoky na Libanon porušují dohodu o příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, řekl dnes íránský prezident Masúd Pezeškján. Kvůli izraelským útokům budou podle něj jednání o míru bezvýznamná, informovala agentura Reuters. Mírové rozhovory by měly začít v pátek nebo o víkendu v Islámábádu.

KOMENTÁŘ: Ropě se pořád nechce dolů. Investoři reagují na vetché příměří s Íránem

Ohlášené 14denní příměří USA a Íránu způsobilo na trzích opatrný optimismus. Akcie na rozhodnutí okamžitě reagovaly růstem, o pár hodin později už ale zase začaly klesat kvůli obavám z trvanlivosti klidu zbraní. Napětí pak trvá i na sledovaném trhu s ropou.

Nejsušší poušť světa skrývá víc života, než se čekalo

I v extrémně suché poušti Atacama přežívají rozmanité formy života ukryté v půdě. Vědci nově zjistili, že zde prosperují mikroskopičtí červi, takzvaní hlísti, a jejich rozmanitost je větší, než se dosud předpokládalo. Výzkum ukazuje, že i v podmínkách téměř bez vody může vzniknout stabilní ekosystém.

OpenAI stopla britský projekt Stargate

OpenAI pozastavila svůj britský projekt Stargate, který měl posílit místní výpočetní infrastrukturu pro umělou inteligenci. Firma jako hlavní důvody uvádí drahou energii a nejistotu kolem regulace. Projekt přitom měl být jedním z viditelných pilířů britských ambicí v oblasti AI.

V Íránu počet obětí války přesáhl 3000, uvedl dnes Teherán

Počet obětí války přesáhl v Íránu od zahájení americko-izraelských úderů 3000. Podle agentury Reuters to dnes médiím řekl šéf íránského orgánu forenzní medicíny.

Čtyři migranti zahynuli při pokusu o přeplutí v Lamanšského průlivu

Čtyři lidé dnes ráno zahynuli v Lamanšském průlivu při pokusu o nalodění do člunu s migranty, kteří měli namířeno do Británie. Oznámily to dnes podle agentury AFP francouzské úřady.

Británie a Francie naléhají na úplné otevření Hormuzského průlivu

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper naléhá na úplné otevření Hormuzského průlivu i na to, aby lodě v něm mohly proplouvat bez nutnosti platit poplatky. Tato výzva od šéfky britské diplomacie podle BBC zazní v jejím projevu, v němž později během dneška představí priority britské zahraniční politiky. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes odsoudil izraelské útoky na Libanon.

Příměří nepříměří, doprava v Hormuzském průlivu drhne

Doprava v Hormuzském průlivu se po vyhlášení dvoutýdenního příměří nezměnila. Denně touto důležitou vodní trasou pro přepravu ropy propluje kolem deseti až jedenácti plavidel, což je hluboko pod hodnotami z předválečného období. Kontrolují ji totiž Íránské revoluční gardy. USA jsou na tom nyní hůře než před začátkem války, upozornil bývalý představitel americké bezpečnosti.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Jednu oběť na životě a šest raněných si vyžádaly ruské útoky na jihovýchodě Ukrajiny za uplynulou noc, uvedly místní úřady. Ruské drony opět zaútočily na kritickou infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu země. O jednom mrtvém a jedné zraněné při útocích ukrajinských dronů informují také ruské úřady.

USA na odchodu z NATO? Rutte po schůzce s Trumpem naznačil napětí

Americký prezident Donald Trump je zjevně zklamán odmítnutím spojenců ze Severoatlantické aliance (NATO) podpořit ho ve válce s Íránem. V rozhovoru se CNN to po soukromé schůzce s Trumpem ve Washingtonu uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. O tom, zda hovořili o možném americkém vystoupení z aliance, se však nezmínil.

George Clooney ostře kritizuje Donalda Trumpa kvůli Íránu

Hollywoodská hvězda znovu vstupuje do politiky. George Clooney se pustil do ostré kritiky Donalda Trumpa a jeho výroků o Íránu. Tentokrát ale nejde jen o osobní spor.

Král Karel a Cartier dávají šanci nové generaci hodinářů

Luxusní značka šperků a hodinek a královská nadace spojují síly. Vzniká program, který otevírá dveře do světa precizního řemesla a dává šanci těm, kteří chtějí tvořit skutečné hodinářské umění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama