ZprávyMacron a Sánchez podepsali v Barceloně smlouvu o přátelství Francie a Španělska

Macron a Sánchez podepsali v Barceloně smlouvu o přátelství Francie a Španělska

Francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez dnes v Barceloně podepsali smlouvu o přátelství a spolupráci, která má posílit spolupráci jejich zemí v řadě oblastí. Zahrnuje mimo jiné závazek, že se nejvyšší představitelé Francie a Španělska budou pravidelně scházet a každé tři měsíce se ministr jedné země zúčastní zasedání vlády země druhé. Dohodli se také na ustavení pracovních skupin s různými tématy, včetně migrace či obrany, a na každoročním pořádání ekonomického a podnikatelského fóra. Macronovu schůzku se Sánchezem využili k demonstraci katalánští separatisté. Konala se rovněž v den, kdy Francii ochromila generální stávka proti vládnímu návrhu důchodové reformy.

„Hodně jsme hovořili o energetických projektech, podmořském potrubí, ale také o dalším propojení, prostřednictvím dopravní sítě,“ řekl po jednání španělský premiér. Podle něj oba lídři věnovali zvláštní pozornost společnému projektu zvanému H2Med či BarMar, který předpokládá výstavbu podmořského potrubí pro přepravu takzvaného zeleného vodíku z Barcelony do Marseille.

Macron na tiskové konferenci po jednání mimo jiné zdůraznil důležitost urychlení přechodu k zeleným ekonomikám a rozvoje evropského průmyslu. Apeloval na společný postup v EU, aby Evropa lépe čelila americké konkurenci.

Smlouva o spolupráci, označovaná některými místními médii jako Barcelonská smlouva, rovněž počítá s každoročními schůzkami ministrů zahraničí a obrany obou zemí. Podle ní se mají také představitelé obou zemí sejít k jednání vždy před důležitými schůzkami EU o tématech společného zájmu. Spolupráci chtějí obě země posílit i v kultuře a školství.

Schůzky na nejvyšší úrovni mezi Španělskem a Francií se konají od roku 1987, dnešní dohoda o přátelství jim ale dala podle televize RTVE právní rámec. Podobnou smlouvu má Francie s Německem a Itálií a Španělsko s Portugalskem. Naposledy se konal španělsko-francouzský summit v březnu 2021 ve francouzském městě Montauban a ten dnešní byl podle místních médií dvacátý sedmý; v Katalánsku se konal podruhé.

Návštěvu Macrona a Sáncheze v katalánské metropoli využili tamní separatisté, kteří se už od rána scházeli nedaleko místa summitu. Ten začal kolem 11:00 SEČ v Národním výtvarném muzeu Katalánska v parku na vrcholku Montjuic. Podle organizátorů se na demonstraci sešlo 30.000 lidí, podle odhadů médií jich bylo asi 6500.

„Ani Francie, ani Španělsko, jen Katalánsko“ či „Nezávislost“, skandovali někteří demonstranti. Před místem setkání obou politiků rozvinuli velkou katalánskou vlajku. Demonstrace se účastnil i bývalý katalánský vicepremiér a šéf jedné z hlavních separatistických stran Republikánské levice Katalánska (ERC) Oriol Junqueras, jehož část demonstrantů vypískala. Junqueras strávil skoro čtyři roky ve vězení kvůli obvinění ze vzpoury za neústavní referendum z roku 2017, než jemu a dalším uvězněným politikům udělila Sánchezova vláda milost. „Junquerasi, ty zrádce,“ skandovali někteří demonstranti. ERC se snaží o uspořádání referenda dojednaného předem se španělskou vládou, což odmítají radikální separatisté, včetně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který je od konce roku 2017 v Belgii na útěku před španělskou justicí.

Asi tisícovka radikálních separatistů se z kopce Montjuic přesunula do centra města a také k francouzskému konzulátu, na několika místech se někteří z nich střetli s policií.

Odpoledne navštívili Macron a Sánchez v Barceloně Picassovo muzeum, před nímž čekali rovněž demonstranti, kteří na ně pískali a troubili.

Reklama

Doporučujeme

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama