ZprávyMacron a Sánchez podepsali v Barceloně smlouvu o přátelství Francie a Španělska

Macron a Sánchez podepsali v Barceloně smlouvu o přátelství Francie a Španělska

Francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez dnes v Barceloně podepsali smlouvu o přátelství a spolupráci, která má posílit spolupráci jejich zemí v řadě oblastí. Zahrnuje mimo jiné závazek, že se nejvyšší představitelé Francie a Španělska budou pravidelně scházet a každé tři měsíce se ministr jedné země zúčastní zasedání vlády země druhé. Dohodli se také na ustavení pracovních skupin s různými tématy, včetně migrace či obrany, a na každoročním pořádání ekonomického a podnikatelského fóra. Macronovu schůzku se Sánchezem využili k demonstraci katalánští separatisté. Konala se rovněž v den, kdy Francii ochromila generální stávka proti vládnímu návrhu důchodové reformy.

„Hodně jsme hovořili o energetických projektech, podmořském potrubí, ale také o dalším propojení, prostřednictvím dopravní sítě,“ řekl po jednání španělský premiér. Podle něj oba lídři věnovali zvláštní pozornost společnému projektu zvanému H2Med či BarMar, který předpokládá výstavbu podmořského potrubí pro přepravu takzvaného zeleného vodíku z Barcelony do Marseille.

Macron na tiskové konferenci po jednání mimo jiné zdůraznil důležitost urychlení přechodu k zeleným ekonomikám a rozvoje evropského průmyslu. Apeloval na společný postup v EU, aby Evropa lépe čelila americké konkurenci.

Smlouva o spolupráci, označovaná některými místními médii jako Barcelonská smlouva, rovněž počítá s každoročními schůzkami ministrů zahraničí a obrany obou zemí. Podle ní se mají také představitelé obou zemí sejít k jednání vždy před důležitými schůzkami EU o tématech společného zájmu. Spolupráci chtějí obě země posílit i v kultuře a školství.

Schůzky na nejvyšší úrovni mezi Španělskem a Francií se konají od roku 1987, dnešní dohoda o přátelství jim ale dala podle televize RTVE právní rámec. Podobnou smlouvu má Francie s Německem a Itálií a Španělsko s Portugalskem. Naposledy se konal španělsko-francouzský summit v březnu 2021 ve francouzském městě Montauban a ten dnešní byl podle místních médií dvacátý sedmý; v Katalánsku se konal podruhé.

Návštěvu Macrona a Sáncheze v katalánské metropoli využili tamní separatisté, kteří se už od rána scházeli nedaleko místa summitu. Ten začal kolem 11:00 SEČ v Národním výtvarném muzeu Katalánska v parku na vrcholku Montjuic. Podle organizátorů se na demonstraci sešlo 30.000 lidí, podle odhadů médií jich bylo asi 6500.

„Ani Francie, ani Španělsko, jen Katalánsko“ či „Nezávislost“, skandovali někteří demonstranti. Před místem setkání obou politiků rozvinuli velkou katalánskou vlajku. Demonstrace se účastnil i bývalý katalánský vicepremiér a šéf jedné z hlavních separatistických stran Republikánské levice Katalánska (ERC) Oriol Junqueras, jehož část demonstrantů vypískala. Junqueras strávil skoro čtyři roky ve vězení kvůli obvinění ze vzpoury za neústavní referendum z roku 2017, než jemu a dalším uvězněným politikům udělila Sánchezova vláda milost. „Junquerasi, ty zrádce,“ skandovali někteří demonstranti. ERC se snaží o uspořádání referenda dojednaného předem se španělskou vládou, což odmítají radikální separatisté, včetně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který je od konce roku 2017 v Belgii na útěku před španělskou justicí.

Asi tisícovka radikálních separatistů se z kopce Montjuic přesunula do centra města a také k francouzskému konzulátu, na několika místech se někteří z nich střetli s policií.

Odpoledne navštívili Macron a Sánchez v Barceloně Picassovo muzeum, před nímž čekali rovněž demonstranti, kteří na ně pískali a troubili.

Doporučujeme

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama