ZprávyMacron a Sánchez podepsali v Barceloně smlouvu o přátelství Francie a Španělska

Macron a Sánchez podepsali v Barceloně smlouvu o přátelství Francie a Španělska

Francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez dnes v Barceloně podepsali smlouvu o přátelství a spolupráci, která má posílit spolupráci jejich zemí v řadě oblastí. Zahrnuje mimo jiné závazek, že se nejvyšší představitelé Francie a Španělska budou pravidelně scházet a každé tři měsíce se ministr jedné země zúčastní zasedání vlády země druhé. Dohodli se také na ustavení pracovních skupin s různými tématy, včetně migrace či obrany, a na každoročním pořádání ekonomického a podnikatelského fóra. Macronovu schůzku se Sánchezem využili k demonstraci katalánští separatisté. Konala se rovněž v den, kdy Francii ochromila generální stávka proti vládnímu návrhu důchodové reformy.

„Hodně jsme hovořili o energetických projektech, podmořském potrubí, ale také o dalším propojení, prostřednictvím dopravní sítě,“ řekl po jednání španělský premiér. Podle něj oba lídři věnovali zvláštní pozornost společnému projektu zvanému H2Med či BarMar, který předpokládá výstavbu podmořského potrubí pro přepravu takzvaného zeleného vodíku z Barcelony do Marseille.

Macron na tiskové konferenci po jednání mimo jiné zdůraznil důležitost urychlení přechodu k zeleným ekonomikám a rozvoje evropského průmyslu. Apeloval na společný postup v EU, aby Evropa lépe čelila americké konkurenci.

Smlouva o spolupráci, označovaná některými místními médii jako Barcelonská smlouva, rovněž počítá s každoročními schůzkami ministrů zahraničí a obrany obou zemí. Podle ní se mají také představitelé obou zemí sejít k jednání vždy před důležitými schůzkami EU o tématech společného zájmu. Spolupráci chtějí obě země posílit i v kultuře a školství.

Schůzky na nejvyšší úrovni mezi Španělskem a Francií se konají od roku 1987, dnešní dohoda o přátelství jim ale dala podle televize RTVE právní rámec. Podobnou smlouvu má Francie s Německem a Itálií a Španělsko s Portugalskem. Naposledy se konal španělsko-francouzský summit v březnu 2021 ve francouzském městě Montauban a ten dnešní byl podle místních médií dvacátý sedmý; v Katalánsku se konal podruhé.

Návštěvu Macrona a Sáncheze v katalánské metropoli využili tamní separatisté, kteří se už od rána scházeli nedaleko místa summitu. Ten začal kolem 11:00 SEČ v Národním výtvarném muzeu Katalánska v parku na vrcholku Montjuic. Podle organizátorů se na demonstraci sešlo 30.000 lidí, podle odhadů médií jich bylo asi 6500.

„Ani Francie, ani Španělsko, jen Katalánsko“ či „Nezávislost“, skandovali někteří demonstranti. Před místem setkání obou politiků rozvinuli velkou katalánskou vlajku. Demonstrace se účastnil i bývalý katalánský vicepremiér a šéf jedné z hlavních separatistických stran Republikánské levice Katalánska (ERC) Oriol Junqueras, jehož část demonstrantů vypískala. Junqueras strávil skoro čtyři roky ve vězení kvůli obvinění ze vzpoury za neústavní referendum z roku 2017, než jemu a dalším uvězněným politikům udělila Sánchezova vláda milost. „Junquerasi, ty zrádce,“ skandovali někteří demonstranti. ERC se snaží o uspořádání referenda dojednaného předem se španělskou vládou, což odmítají radikální separatisté, včetně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který je od konce roku 2017 v Belgii na útěku před španělskou justicí.

Asi tisícovka radikálních separatistů se z kopce Montjuic přesunula do centra města a také k francouzskému konzulátu, na několika místech se někteří z nich střetli s policií.

Odpoledne navštívili Macron a Sánchez v Barceloně Picassovo muzeum, před nímž čekali rovněž demonstranti, kteří na ně pískali a troubili.

Doporučujeme

Ronaldo se do portugalské reprezentace pod Jesusem nechce vrátit

Cristiano Ronaldo se podle portugalských médií nechce vrátit do národního týmu, dokud jej povede Jorge Jesus. Spor mezi největší hvězdou portugalského fotbalu a trenérem tak pokračuje. Zatím přitom nic nenasvědčuje tomu, že by měl kouč u reprezentace skončit.

Ve Francii dnes pokračovaly protesty a blokády škol, do ulic vyšly desetitisíce lidí

Ve Francii začal další den blokád škol a demonstrací, do nichž se dnes v mnoha městech poprvé zapojí také odbory. V Paříži je očekáváno až 40.000 účastníků protestního průvodu. Kromě toho se dnes konají demonstrace v dalších velkých městech. Demonstranti a odborové organizace požadují, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou ve zchátralém stavu. Středoškolský odborový svaz uvedl, že během dneška bylo kvůli protestům uzavřeno rekordních 1800 středních škol, ministerstvo školství hovoří o zrušené výuce na 891 z 3700 středních škol. Do protestů se zapojili i učitelé a rodiče, píše agentura DPA.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po ruských útocích

Ruské drony při nočním útoku na sanitky a obytný dům v Kramatorsku na východě Ukrajiny zabily 49letou ženu a zranily další čtyři lidi, oznámila dnes ukrajinská prokuratura, která útoky vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském ostřelování vsi Rajivka v Charkovské oblasti na východě země zahynula podle prokuratury 85letá žena. Jednoho mrtvého a sedm raněných si vyžádal ruský útok na civilní loď s řepkovým olejem plující v Černém moři pod vlajkou Marshallových ostrovů, informoval šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Raněné po ruských útocích hlásí i další ukrajinské regiony.

Politik z AfD poprvé obsadil post předsedy jednoho z regionálních parlamentů

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku dnes jeho předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo. Jeden poslanec chyběl.

Bývalý šéf německé tajné služby Hanning zatčen pro podezření ze špionáže pro cizí mocnost

Bývalý šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning byl zatčen kvůli podezření ze špionáže, vlastizrady a získávání utajovaných informací pro cizí mocnost. Oznámila to německá spolková prokuratura.

Zabil 13 lidí na vojenské základně. Trump schválil jeho popravu

Americký prezident Donald Trump schválil popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který při střelbě na základně Fort Hood v roce 2009 zabil 13 lidí a další desítky zranil. Trest má vykonat armádní popravčí četa. Pokud k popravě dojde, bude první v americkém vojenském systému od roku 1961.

Na jihu USA vědci objevili pět nových druhů sladkovodních mlžů

Výzkumníci na jihu Spojených států rozpoznali pět dosud neznámých druhů sladkovodních mlžů. Živočichové z rodu Obovaria žijí jen v konkrétních oblastech a jejich přesné určení může pomoci lépe chránit říční ekosystémy i samotné vzácné druhy.

Ruské zlato zaplavuje Hongkong. Západní sankce překreslily mapu obchodu se slitky

Ruské zlato proudí do Hongkongu rekordním tempem, uvedli analytici. Tento trend ukazuje, jak ekonomické sankce po začátku války na Ukrajině přesměrovaly ruský obchod. Překvapivé to ale není. Hongkong totiž platí za vstupní bránu pro zlato do Číny, která na ruské slitky neuvalila sankce. Před rokem 2022 byl hlavním odběratelem ruského zlata Londýn.

Litevský parlament hlasoval pro zrušení ústavního zákazu jaderných zbraní

Litevský parlament v prvním ze dvou potřebných hlasování schválil zrušení zákazu rozmístit jaderné zbraně v pobaltské zemi. Uvedla to dnes agentura Reuters. Aby zrušení zákazu vstoupilo v platnost, je nezbytné druhé hlasování, které má následovat za tři měsíce, 12. ledna, napsala ruská státní agentura TASS.

Americký regulátor chystá pravidla pro obchodování s kryptem na páku

Spojené státy připravují nový rámec pro kryptoměnové obchody s využitím páky a financování. Úřad CFTC otevřel veřejnou konzultaci, která má pomoci určit podmínky pro obchodní platformy i ochranu jejich zákazníků. Součástí záměru je také zvláštní registrační kategorie pro kryptoměnové trhy.

Írán může po stažení USA v Iráku rozjet nebezpečnou hru, obávají se experti

Stažení amerických sil z Iráku vytvořilo podle odborníků bezpečnostní vakuum v Iráckém Kurdistánu (KRI). Tento poloautonomní region spoléhal na ochranu Washingtonu, nyní ho však ohrožují vnitřní politické rozbroje a Írán, který by mohl odchodu USA využít.

Soul potvrdil, že miny na hranicích položila KLDR, a žádá po ní omluvu

Jihokorejská armáda dospěla k závěru, že Severní Korea nastražila miny, které před dvěma týdny na hranici obou států zranily tři jihokorejské vojáky. Armáda současně KLDR vyzvala, aby se omluvila a odstranila další miny, napsala v pondělí agentura AP. Soul obvinil Pchjongjang z výbuchů min i v srpnu 2015, kdy byli zmrzačeni dva jihokorejští vojáci.

Bitva o jednu z nejdůležitějších námořních tepen světa: Jemenská armáda spustila mohutnou ofenzivu

Jemenské provládní síly podporované letectvem koalice vedené Saúdskou Arábií spustily rozsáhlou ofenzivu proti Hútíům a získaly zpět pod kontrolu strategicky důležitý průliv Báb Al-Mandáb. Také vstoupily do města Mokka na pobřeží Rudého moře.

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla prezidentka

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla dnes podle agentury Reuters kancelář prezidentky Ilijany Jotové. Bulharská média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Jedna loď se podle nich potopila, druhou zachvátil požár.

USA narychlo stáhly bombardéry z britské základny kvůli bezpečnostní hrozbě, tvrdí Trump

Spojené státy narychlo stáhly své bombardéry B-1 z britské základny RAF Fairford. Donald Trump nyní potvrdil, že důvodem byla konkrétní bezpečnostní hrozba a že Washington dokonce ví, kdo za ní stojí. Americký prezident ji spojil s Íránem, Teherán ale jakýkoliv podíl odmítá.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama