ZprávyMacron a Sánchez podepsali v Barceloně smlouvu o přátelství Francie a Španělska

Macron a Sánchez podepsali v Barceloně smlouvu o přátelství Francie a Španělska

Francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez dnes v Barceloně podepsali smlouvu o přátelství a spolupráci, která má posílit spolupráci jejich zemí v řadě oblastí. Zahrnuje mimo jiné závazek, že se nejvyšší představitelé Francie a Španělska budou pravidelně scházet a každé tři měsíce se ministr jedné země zúčastní zasedání vlády země druhé. Dohodli se také na ustavení pracovních skupin s různými tématy, včetně migrace či obrany, a na každoročním pořádání ekonomického a podnikatelského fóra. Macronovu schůzku se Sánchezem využili k demonstraci katalánští separatisté. Konala se rovněž v den, kdy Francii ochromila generální stávka proti vládnímu návrhu důchodové reformy.

„Hodně jsme hovořili o energetických projektech, podmořském potrubí, ale také o dalším propojení, prostřednictvím dopravní sítě,“ řekl po jednání španělský premiér. Podle něj oba lídři věnovali zvláštní pozornost společnému projektu zvanému H2Med či BarMar, který předpokládá výstavbu podmořského potrubí pro přepravu takzvaného zeleného vodíku z Barcelony do Marseille.

Macron na tiskové konferenci po jednání mimo jiné zdůraznil důležitost urychlení přechodu k zeleným ekonomikám a rozvoje evropského průmyslu. Apeloval na společný postup v EU, aby Evropa lépe čelila americké konkurenci.

Smlouva o spolupráci, označovaná některými místními médii jako Barcelonská smlouva, rovněž počítá s každoročními schůzkami ministrů zahraničí a obrany obou zemí. Podle ní se mají také představitelé obou zemí sejít k jednání vždy před důležitými schůzkami EU o tématech společného zájmu. Spolupráci chtějí obě země posílit i v kultuře a školství.

Schůzky na nejvyšší úrovni mezi Španělskem a Francií se konají od roku 1987, dnešní dohoda o přátelství jim ale dala podle televize RTVE právní rámec. Podobnou smlouvu má Francie s Německem a Itálií a Španělsko s Portugalskem. Naposledy se konal španělsko-francouzský summit v březnu 2021 ve francouzském městě Montauban a ten dnešní byl podle místních médií dvacátý sedmý; v Katalánsku se konal podruhé.

Návštěvu Macrona a Sáncheze v katalánské metropoli využili tamní separatisté, kteří se už od rána scházeli nedaleko místa summitu. Ten začal kolem 11:00 SEČ v Národním výtvarném muzeu Katalánska v parku na vrcholku Montjuic. Podle organizátorů se na demonstraci sešlo 30.000 lidí, podle odhadů médií jich bylo asi 6500.

„Ani Francie, ani Španělsko, jen Katalánsko“ či „Nezávislost“, skandovali někteří demonstranti. Před místem setkání obou politiků rozvinuli velkou katalánskou vlajku. Demonstrace se účastnil i bývalý katalánský vicepremiér a šéf jedné z hlavních separatistických stran Republikánské levice Katalánska (ERC) Oriol Junqueras, jehož část demonstrantů vypískala. Junqueras strávil skoro čtyři roky ve vězení kvůli obvinění ze vzpoury za neústavní referendum z roku 2017, než jemu a dalším uvězněným politikům udělila Sánchezova vláda milost. „Junquerasi, ty zrádce,“ skandovali někteří demonstranti. ERC se snaží o uspořádání referenda dojednaného předem se španělskou vládou, což odmítají radikální separatisté, včetně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který je od konce roku 2017 v Belgii na útěku před španělskou justicí.

Asi tisícovka radikálních separatistů se z kopce Montjuic přesunula do centra města a také k francouzskému konzulátu, na několika místech se někteří z nich střetli s policií.

Odpoledne navštívili Macron a Sánchez v Barceloně Picassovo muzeum, před nímž čekali rovněž demonstranti, kteří na ně pískali a troubili.

Doporučujeme

ANALÝZA: Vlastní střely do Patriotů jsou pro Ukrajinu zatím jen vzdáleným snem

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl summit Severoatlantické aliance (NATO) obzvláště důležitý. Rusko totiž využívá slabin obránců proti balistickým střelám a odpaluje je na civilní infrastrukturu. Zelenskyj se proto vypravil do Ankary, aby mimo jiné získal od spojenců podporu v oblasti protivzdušné obrany. Nakonec dostal více, než čekal. Je však otázkou, zda to k něčemu bude.

Stromy pohlcují uhlík ještě dlouho po skončení růstu

Stromy mohou z atmosféry odebírat oxid uhličitý ještě několik měsíců poté, co přestanou růst. Nový výzkum ukazuje, že fotosyntéza a tvorba nového dřeva spolu nesouvisí tak úzce, jak se dosud předpokládalo. Zjištění může změnit odhady, kolik uhlíku budou lesy schopné dlouhodobě ukládat v době pokračující změny klimatu.

Nejméně 12 lidí zahynulo při lesním požáru v provincii Almería na jihu Španělska

Nejméně 12 lidských životů si vyžádal lesní požár, který vypukl ve čtvrtek pozdě odpoledne v provincii Almería ve španělské Andalusii. Zranění utrpělo šest lidí. Dalších 19 osob zůstává pohřešováno a záchranné složky v této oblasti pokračují v pátracích a záchranných operacích, uvedl dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Cadena Ser předseda andaluské vlády Juanma Moreno, kterého citovala agentura Reuters.

Bílý dům propaguje levné pumpy Freedom Fuel

Ve Spojených státech se objevila síť čerpacích stanic Freedom Fuel, která láká na levnější benzin než konkurence v okolí. Bílý dům projekt výrazně propaguje jako ukázku snahy prezidenta Donalda Trumpa srazit ceny u pump. Provozovatel je ale soukromá firma a administrativa tvrdí, že benzin nijak nedotuje.

Svět překvapivě odolává šokům z Blízkého východu. Analytici vysvětlují proč

Po eskalaci napětí mezi USA a Íránem z počátku týdne se opět téměř zastavila doprava v Hormuzském průlivu. Ceny ropy se přitom drží hluboko pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Podle odborníků se trh na současnou situaci adaptoval. To však neznamená, že ceny černé zlato nemohou prudce růst. K největšímu poklesu tranzitů došlo podél ománského pobřeží.

Tvrdý úder u Krymu. Ukrajina zasáhla desítky lodí ruské stínové flotily

Ukrajina v posledních dnech intenzivně útočila na lodě poblíž Ruskem okupovaného poloostrova Krym. Kyjev se tak snaží oblast odříznout od námořních logistických a zásobovacích tras. Podle ukrajinské armády se pomocí dronů podařilo zasáhnout desítky plavidel. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval vládu k udělení dotací na zdražující palivo na Krymu.

Coinbase mění vedení právního týmu

Coinbase čeká výrazná změna ve vedení. Z pozice hlavního právníka odchází Paul Grewal, který šest let patřil k nejviditelnějším tvářím burzy v právních sporech i politickém boji kryptoměnového sektoru ve Washingtonu. Firma zároveň posiluje tým, který má pomoci s další expanzí a prosazováním pravidel pro digitální aktiva.

Matka kanibalka? Žena v Austrálii obviněná z vraždy svého čtyřletého syna podle policie snědla jeho části

Policie v Novém Jižním Walesu v Austrálii řeší hrůzný případ vraždy malého dítěte, kterou má na svědomí jeho matka. Ta se podle policie sama přiznala k tomu, že části svého syna uvařila a snědla.

Klimatické cíle Googlu požírá hladová umělá inteligence

Společnost Google v nové zprávě přiznává rostoucí spotřebu elektřiny a emise v důsledku masivního budování infrastruktury umělé inteligence (AI). Na vině jsou zejména datová centra, která jsou energeticky extrémně náročná a navíc spotřebují obrovské množství vody k chlazení. Podobnou zprávu zveřejnila i společnost Amazon – také v jejím případě vzrostla spotřeba elektřiny i emise.

Německo se s USA dohodlo na nákupu střel Tomahawk a jejich rozmístění v zemi

Německo se s vládou USA dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl dnes podle agentur Reuters a DPA kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se dlouhodobě o tyto střely zajímá, původně ohlášené rozmístění amerického praporu s tomahawky v Německu ale zrušil americký prezident Donald Trump, spolková republika proto jako řešení viděla nákup těchto střel.

Americké útoky v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily

Americké útoky za poslední dva dny v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily, uvedlo dnes podle agentury AFP íránské ministerstvo zdravotnictví. Železniční spojení mezi Teheránem a Mašhadem, kde má být dnes pohřben bývalý íránský vůdce Alí Chameneí, bylo kvůli americkým útokům přerušeno.

Ceny ropy rostou a doprava v Hormuzském průlivu téměř stojí

Ceny ropy rostou a indexy klesají po amerických a íránských úderech a prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že příměří pro něj skončilo. Šéf Bílého domu také pohrozil opětovnou blokádou íránských přístavů. Zhroucení dohody by znamenalo i obnovené riziko, že se Spojené státy pokusí obsadit pro Teherán strategicky důležitý ostrov Charg.

V indickém Dillí zahynuli čtyři lidé, když se při deštích zřítila budova

Nejméně čtyři lidé zahynuli v indickém hlavním městě Dillí, kde se během silných monzunových dešťů ve středu zřítila rozestavěná budova. Intenzivní deště zažívá také indický stát Maháráštra; ve městě Puné se sesunula obří skládka na třípodlažní budovu.

Bouře Maysak, která zasáhla jižní Čínu, si podle nové bilance vyžádala 39 obětí

Téměř čtyři desítky mrtvých si podle nové bilance vyžádala tropická bouře Maysak, která tento týden zasáhla jižní oblasti Číny. Většina obětí je spojená s protrženou přehradou ve městě Nan-ning v oblasti Kuang-si, kde zahynulo nejméně 26 lidí, informoval dnes zástupce starosty města Ting Wej, kterého citovala agentura AP.

Kryptoměny se chystají na hrozbu kvantových počítačů

Kryptoměnový sektor začíná řešit riziko, které už nezní jako vzdálený scénář ze sci-fi. Vývoj kvantových počítačů může v budoucnu ohrozit šifrování, na němž stojí digitální peněženky i samotné transakce. Firmy proto připravují obranu, i když příliš rychlý přechod na nová řešení může podle části odborníků přinést další slabiny.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama