ZprávyMacron a Sánchez podepsali v Barceloně smlouvu o přátelství Francie a Španělska

Macron a Sánchez podepsali v Barceloně smlouvu o přátelství Francie a Španělska

Francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez dnes v Barceloně podepsali smlouvu o přátelství a spolupráci, která má posílit spolupráci jejich zemí v řadě oblastí. Zahrnuje mimo jiné závazek, že se nejvyšší představitelé Francie a Španělska budou pravidelně scházet a každé tři měsíce se ministr jedné země zúčastní zasedání vlády země druhé. Dohodli se také na ustavení pracovních skupin s různými tématy, včetně migrace či obrany, a na každoročním pořádání ekonomického a podnikatelského fóra. Macronovu schůzku se Sánchezem využili k demonstraci katalánští separatisté. Konala se rovněž v den, kdy Francii ochromila generální stávka proti vládnímu návrhu důchodové reformy.

„Hodně jsme hovořili o energetických projektech, podmořském potrubí, ale také o dalším propojení, prostřednictvím dopravní sítě,“ řekl po jednání španělský premiér. Podle něj oba lídři věnovali zvláštní pozornost společnému projektu zvanému H2Med či BarMar, který předpokládá výstavbu podmořského potrubí pro přepravu takzvaného zeleného vodíku z Barcelony do Marseille.

Macron na tiskové konferenci po jednání mimo jiné zdůraznil důležitost urychlení přechodu k zeleným ekonomikám a rozvoje evropského průmyslu. Apeloval na společný postup v EU, aby Evropa lépe čelila americké konkurenci.

Smlouva o spolupráci, označovaná některými místními médii jako Barcelonská smlouva, rovněž počítá s každoročními schůzkami ministrů zahraničí a obrany obou zemí. Podle ní se mají také představitelé obou zemí sejít k jednání vždy před důležitými schůzkami EU o tématech společného zájmu. Spolupráci chtějí obě země posílit i v kultuře a školství.

Schůzky na nejvyšší úrovni mezi Španělskem a Francií se konají od roku 1987, dnešní dohoda o přátelství jim ale dala podle televize RTVE právní rámec. Podobnou smlouvu má Francie s Německem a Itálií a Španělsko s Portugalskem. Naposledy se konal španělsko-francouzský summit v březnu 2021 ve francouzském městě Montauban a ten dnešní byl podle místních médií dvacátý sedmý; v Katalánsku se konal podruhé.

Návštěvu Macrona a Sáncheze v katalánské metropoli využili tamní separatisté, kteří se už od rána scházeli nedaleko místa summitu. Ten začal kolem 11:00 SEČ v Národním výtvarném muzeu Katalánska v parku na vrcholku Montjuic. Podle organizátorů se na demonstraci sešlo 30.000 lidí, podle odhadů médií jich bylo asi 6500.

„Ani Francie, ani Španělsko, jen Katalánsko“ či „Nezávislost“, skandovali někteří demonstranti. Před místem setkání obou politiků rozvinuli velkou katalánskou vlajku. Demonstrace se účastnil i bývalý katalánský vicepremiér a šéf jedné z hlavních separatistických stran Republikánské levice Katalánska (ERC) Oriol Junqueras, jehož část demonstrantů vypískala. Junqueras strávil skoro čtyři roky ve vězení kvůli obvinění ze vzpoury za neústavní referendum z roku 2017, než jemu a dalším uvězněným politikům udělila Sánchezova vláda milost. „Junquerasi, ty zrádce,“ skandovali někteří demonstranti. ERC se snaží o uspořádání referenda dojednaného předem se španělskou vládou, což odmítají radikální separatisté, včetně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který je od konce roku 2017 v Belgii na útěku před španělskou justicí.

Asi tisícovka radikálních separatistů se z kopce Montjuic přesunula do centra města a také k francouzskému konzulátu, na několika místech se někteří z nich střetli s policií.

Odpoledne navštívili Macron a Sánchez v Barceloně Picassovo muzeum, před nímž čekali rovněž demonstranti, kteří na ně pískali a troubili.

Doporučujeme

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí, včetně dětí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na svědka neštěstí a místní zdroje. Počty obětí se však podle různých zdrojů liší. Bukavu je pod kontrolou povstalců z aliance AFC/M23, kde AFC představuje politické a M23 ozbrojené křídlo. Příčina požáru není známa.

Ceny amerických výrobců rostou rychleji. Inflace dosáhla 5,4 procenta

Výrobní ceny ve Spojených státech v srpnu znovu výrazně rostly. Meziroční inflace na úrovni výrobců dosáhla 5,4 procenta a proti červenci zrychlila. Za růstem stojí především energie, citelně zdražila například nafta.

Japonsko vyslalo vojáky a vrtulníky na pomoc s požáry v Indonésii

Japonsko se zapojilo do boje s rozsáhlými lesními a rašeliništními požáry v Indonésii. Na západ Bornea dorazila vojenská loď se třemi vrtulníky CH-47 Chinook a personálem, který má pomáhat při hašení ze vzduchu. Kouř z požárů mezitím zasahuje i další země jihovýchodní Asie.

Povstalci Húsíové patrně převzali kontrolu nad významným přístavem

Jemenští povstalci Húsíové převzali kontrolu nad významným přístavem Muchá v Rudém moři. Píší to dnes agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Povstalci tak pokračují ve své ofenzivě zahájené minulý týden směrem k strategickému průlivu Báb al-Mandab.

Požár na lodi v čínském přístavu si vyžádal nejméně 20 obětí

Minimálně 20 lidí zahynulo při požáru nákladní lodi v čínském přístavu Čching-tao, uvádí místní státní média. Po dalších pěti lidech záchranáři pátrají. Z celkem 42 lidí na palubě se 12 podařilo evakuovat a pět dalších bylo se zraněními převezeno do nemocnice. Jejich stav je stabilizovaný, píše agentura AFP.

Trump nařídil přezkoumat ochranu vlků v USA

Federální ochrana vlků ve Spojených státech se může znovu oslabit. Americké ministerstvo vnitra dostalo tři měsíce na posouzení, zda se jejich populace zotavily natolik, aby mohly být vyřazeny ze seznamu ohrožených druhů.

Zvýšení sazeb ECB je téměř jisté. Investoři se ale rozcházejí v názorech, co bude pak

Mezi investory panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.

Trump slibuje Američanům 5000 dolarů, pokud republikáni vyhrají volby

Americký prezident Donald Trump slíbil každému dospělému Američanovi vyplatit 5000 dolarů, pokud republikáni v listopadových volbách získají většinu v obou komorách Kongresu. Plán, který Trump označil za „Trumpovu dividendu“, by podle odhadů stál více než bilion dolarů. Není zatím jasné, z čeho by vláda peníze financovala ani zda by takový krok byl legální.

Kdy skončí válka s Íránem podle Trumpa? Prezident naznačil termín

Válka s Íránem neskončí dříve než po listopadových volbách v Kongresu, prohlásil americký prezident Donald Trump na stranickém sjezdu v Texasu. Také obvinil Teherán, že se snaží ovlivnit volby ve prospěch demokratů. Toto tvrzení však nepodpořil důkazy.

Zelenskyj je na návštěvě Kanady, má jednat s premiérem Carneyem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Kanady. Po příletu uvedl, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany a příprava na další válečnou zimu bude hlavními tématy jeho návštěvy, během které bude jednat s premiérem Markem Carneyem. Letoun s ukrajinským prezidentem v noci přistál v Calgary, napsal kanadský list The Globe and Mail na svém webu.

Údery na Ukrajině a v Rusku si podle úřadů vyžádaly nejméně pět obětí

Ukrajinské a ruské úřady informují o nejméně pěti obětech vzájemných úderů, napsala dnes agentura Reuters. V jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv jsou po ruském útoku hlášeni čtyři mrtví, zatímco v ruské Voroněžské oblasti na jihozápadě země zahynul při úderu ukrajinského dronu jeden člověk.

Putin si podle Trumpa přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci s šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích.

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama