Profesor psychologie Ron Rapee tvrdí, že fobie mohou mít spojitost s evolucí. V dnešní době pokročilé expresivní terapie není obtížné fobie porazit. Sdělil to webu Live Science prostřednictvím emailu.
Arachnofobií trpí 15 procent Američanů. Strach z létání postihuje podle některých studií 1 z 5 lidí. Rapee, který založil na australské univerzitě Macquarie University Centrum pro emoční zdraví, webu Live Science objasnil, co to vlastně fobie je.
„Fobie je strach z konkrétní situace nebo předmětu, který je nepřiměřený objektivní realitě a zasahuje do lidského života,“ vysvětlil profesor. „Většina fobií vykazuje v podstatě stejné vlastnosti. Liší se pouze v konkrétním zaměření strachu.“
„Obvyklé charakteristiky zahrnují vyhýbání se obávané situaci nebo předmětu,“ popisuje další charakteristiky fobie Rapee. Proto u nás fobie přetrvávají tak dlouho.
Why do people have phobias? https://t.co/nDjZF8Nwnl
— Live Science (@LiveScience) September 26, 2022
Dodal, že fobii většinou doprovázejí obavy či negativní myšlenky a fyzické příznaky, jako je zvýšená srdeční frekvence, rozšíření zornic a zvýšená frekvence dýchání.
Většina lidí někdy pocítí strach. Ten se projevuje ostražitostí a opatrností. Fobie vzniká, když se přiměřený strach stane nepřiměřeným. Reakce lidí jsou pak označovány za přehnané či iracionální.
Není však jasné, proč strach u některých lidí bují až do stádia fobie.
Zkušenosti z dětství? Nebo ještě starší?
Obvyklou teorií je, že fobie vzniká v klíčových obdobích lidského života vinou špatných zkušeností, zejména v dětství. Jako příklad profesor uvádí kousnutí psem. Většina lidí však podle něj konkrétní traumatické zážitky hlásit nemůže, neboť je z mysli vytěsní.
Podle psychodynamické teorie může lidská mysl vzpomínku na událost v raném věku skutečně potlačit, přičemž později v životě se může projevit formou fobie.
Teorie podle profesora psychiatrie na kanadské McGillově univerzitě Joela Parise není podpořena přesvědčivými důkazy. On se domnívá, že u některých lidí skutečně může paměť příliš traumatické vzpomínky vytěsnit, ale je nepravděpodobné, že se tak děje u většiny osob.
Fobie ve skutečnosti může být kolektivním strachem, který si lidé předávají. Člověk například zná někoho se špatnou zkušeností, z níž dostane iracionální strach.
Také může vznikat varováním rodičů svých dětí před konkrétním nebezpečím. Podpořit je však mohou také filmy. Například snímek Titanic teoreticky může vyvolat iracionální strach z plavby po moři, film Čelisti zase ze žraloků.
„Postupem času může tohle učení způsobit, že se strachy kulturně seskupují kolem určitých zvířat, předmětů či situací,“ řekl pro Live Science lektor psychologie na britské Univerzitě v Surrey Chris Askew.
Zastánci tohoto výkladu argumentují tím, že ke strachu z určitých věcí máme genetické dispozice. Rapee do této kategorie řadí emocionálnější osoby, které se mohou vyznačovat větší bojácností.
Kelvin Wong, klinický psycholog na australské La Trobe University pro Live Science napsal, že rizikovým faktorem může být vrozená povaha či temperament, například osobnost, která vnímá svět jako stresující či nebezpečný.
Fobie se podle něj mohou dokonce předávat geneticky v rodinách, což dokazuje výzkum z roku 2017 publikovaný v časopise Dialogues in Clinical Neuroscience. „Je možné, že někteří lidé jsou geneticky více náchylní k fobiím,“ napsal. Roli může hrát také „sdílené rodinné prostředí“.
Rapee napsal, že fobie nejčastěji zahrnují strach z bouří, hadů, pavouků, oceánu či výšek. Jinými slovy, prožíváme iracionální strach z věcí, které nás v dávných dobách mohly zabít. Podle něj je proto možné, že fobie je důsledkem evolučního tlaku.
Dodal, že jediná možnost, jak fobii překonat, je postavit se strachu čelem. Odborně se tomu říká expoziční terapie. V jejím průběhu lidé opakovaně a systematicky čelí situacím a podnětům souvisejícím s jejich strachem.
Podle Rapeea se jedná o efektivní a rychlé terapie. „V dnešní době existuje léčba fobií během jediného sezení,“ dodal profesor.
