Litva čelí nezvyklé hrozbě. Stovky balónů vypouštěných z Běloruska narušují její vzdušný prostor, ochromují dopravu a podle vlády představují součást hybridního tlaku ze strany Minského režimu. Kabinet proto sáhl k vyhlášení celostátního nouzového stavu. Informovala o tom agentura AP News, Financial Times a další servery.
Litva v posledních týdnech opakovaně uzavřela svá letiště, protože nízko letící balóny se dostaly do přistávacích koridorů a ohrozily provoz. Jen ve Vilniusu museli dispečeři zastavit provoz na více než 60 hodin. Situace zasáhla stovky letů a desítky tisíc cestujících.
Hlavní město i další regiony proto volají po tvrdší reakci. Premiérka Inga Ruginienė označila vypouštění balónů za „hybridní útok“ a zdůraznila, že stát musí chránit nejzranitelnější oblasti a přitom nenarušit běžný život obyvatel.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) December 9, 2025
Lithuania declares a nation-wide state of emergency due to the balloon intrusions from Belarus which repeatedly force Vilnius Airport to shut down operations. pic.twitter.com/30s2ZVZIu1
Jde o koordinovanou akci
Vláda tvrdí, že balóny, původně používané pašeráky cigaret, nyní slouží jako záměrný prostředek destabilizace. Bezpečnostní složky vyhodnocují jejich počet, letové trasy i načasování jako koordinovanou operaci. Litva zároveň upozorňuje, že nejde o ojedinělý incident, ale o další prvek dlouhodobého tlaku z Běloruska a Ruska.
Stát proto zapojí do hlídek armádu, posílí monitoring a rozšíří pravomoci bezpečnostních složek. Policie, celníci a pohraničníci už týdny provádějí noční kontroly a záchyt balónů v rozsáhlých oblastech po celé zemi.
Minsk odmítá odpovědnost a volá po jednání
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko odmítá, že by Minsk balónové lety organizoval. Tvrdí, že Vilnius problém zveličuje a že balóny „nemohou ohrozit civilní letectví“. Vyzývá k jednání a kritizuje zavírání hraničních přechodů jako „šílený podvod“.
Běloruští představitelé zároveň obviňují Litvu, že odmítá politické kontakty a diskuze o praktických otázkách na hranici. Z jejich pohledu jde o příležitost prolomit izolaci, kterou na Minsk uvalila EU po represích v roce 2020.
Hybridní útok v širších souvislostech
Analytici upozorňují, že incident zapadá do vzorce posledních let: od organizovaného převádění migrantů přes kybernetické útoky až po sabotáže či vandalismus v pobaltských zemích. Balóny tak podle expertů představují další způsob, jak testovat hranice trpělivosti sousedních států a zvyšovat tlak na EU.
Litva mezitím žádá Brusel o pomoc. Chce přísnější sankce na běloruské představitele i finanční podporu pro posílení ochrany vzdušného prostoru. Zejména varuje, že při změně směru větru mohou balóny ohrozit i další státy.
Nouzový stav jako signál odvahy
Vládní nařízení má sice minimální dopad na každodenní život, ale vysílá politický signál. Litva je připravena bránit svou bezpečnost rychle a bez váhání. Zároveň ukazuje, že jakýkoli tlak z Běloruska bere jako součást širší strategie, která má oslabit podporu Kyjevu i soudržnost NATO.
Letiště doufají, že přijatá opatření omezí riziko dalších výpadků. Zda se Bělorusko stáhne nebo naopak přitvrdí, zatím není jasné. Pobaltské země ale počítají s tím, že „balónová válka“ může mít dlouhé trvání.
