ZprávyLídři Japonska, Číny a Koreje na summitu vyzvali k větší vzájemné spolupráci

Lídři Japonska, Číny a Koreje na summitu vyzvali k větší vzájemné spolupráci

Premiéři Japonska a Číny Fumio Kišida a Li Čchiang a prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol se dnes na společném jednání shodli na nutnosti denuklearizace Korejského poloostrova. V tiskovém prohlášení to označili za společný zájem na cestě k míru, píše agentura AFP. Lídři trojice východoasijských zemí se sešli v Soulu na prvním summitu v tomto formátu po téměř pěti letech, dohodli se na dalších jednáních ve stejném složení. Vyzvali také k větší vzájemné spolupráci, píše agentura Reuters. Severní Korea výzvu k denuklearizaci označila za velkou politickou provokaci.

Li japonskému a jihokorejskému lídrovi řekl, aby „neproměňovali ekonomické a obchodní záležitosti v politické hry nebo bezpečnostní otázky a aby odmítli protekcionismus a oddělování nebo narušování dodavatelských řetězců“. Summit podle něj znamená nový začátek pro trojici zemí, které mají zásadně odlišné postoje v klíčových otázkách, jako jsou vztahy se Severní Koreou či Ruskem.

Právě kvůli neshodám na mezinárodním poli bylo podle expertů na dnešním summitu pro lídry obtížné najít shodu, píše agentura AFP. Summit se podle původního plánu vůbec neměl věnovat Severní Koreji, ale oznámení Pchjongjangu o záměru vypustit špionážní družici zásadně proměnilo průběh setkání v Soulu, dodává AFP.

Lídři v závěrečném prohlášení uvedli, že chtějí „pokračovat ve snaze o politické řešení“ vedoucí k odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. Na poloostrově vlastní tento typ zbraní jen KLDR. „Denuklearizace Severní Koreje a stabilita na Korejském poloostrově jsou ve společném zájmu všech tří zemí,“ uvedl podle AFP Kišida.

Li podle čínských státních médií vyzval představitele Japonska a Jižní Koreje ke zdrženlivosti ohledně situace na Korejském poloostrově.

„Diskutovat dnes o denuklearizaci Korejského poloostrova představuje závažnou politickou provokaci a porušení suverenity, které zcela popírá nedotknutelnou svrchovanost KLDR a ústavy odrážející jednomyslnou vůli všeho korejského lidu,“ uvedl v reakci na závěry summitu v Soulu mluvčí severokorejského ministerstva zahraničí prostřednictvím státních médií.

Atmosféra trojstranného jednání byla „velmi konstruktivní“, uvedl mluvčí japonského ministerstva zahraničí. Státy se mimo jiné ve společném prohlášení shodly na tom, že urychlí vyjednávání o dohodě o volném obchodu. Tyto rozhovory podle agentury Kjódó ustrnuly na začátku roku 2020 kvůli pandemii covidu-19.

„Navzdory obtížím spojeným s organizací tohoto summitu je nepravděpodobné, že povede k významným diplomatickým výsledkům,“ napsal v úvodníku jeden z jihokorejských deníků. Podle něj je však důležité, že se setkání koná, protože představuje „jediný pravidelný komunikační kanál“ mezi Japonskem a Koreou, spojenci USA, a čínským ministerským předsedou.

Prezident Jižní Koreje a premiéři Japonska a Číny spolu jednají poprvé od roku 2019. Čína je největším obchodním partnerem Severní Koreje a také silným diplomatickým spojencem. V minulosti odmítla odsoudit zbrojní testy Pchjongjangu a kritizovala společné manévry Američanů a Jihokorejců.

Peking je zároveň nejvýznamnějším spojencem Ruska od doby, co se od Moskvy odvrátil Západ v souvislosti s její invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Čína kritizuje protiruské sankce západních zemí a odmítá ruskou vojenskou agresi na Ukrajině jednoznačně odsoudit.

Doporučujeme

Trump přicestuje na červencový summit NATO v Ankaře, potvrdil Rubio

Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat na začátku července v Ankaře, potvrdil dnes podle agentur ministr zahraničí USA Marco Rubio. Mohlo by se podle něj jednat o nejdůležitější schůzku v historii NATO, jelikož je prý třeba některé věci objasnit a napravit. O Trumpově plánu přicestovat na summit dnes už psala turecká média s odkazem na své zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan rovněž uvedl, že s Trumpovou účastí na jednání Turecko počítá.

Světová zdravotnická organizace potřebuje na boj s ebolou 115 milionů dolarů

Světová zdravotnická organizace (WHO) potřebuje pro boj s ebolou v příštích třech měsících 115 milionů dolarů (téměř 2,5 miliardy Kč), prozatím ale od dárců získala pouze 35 procent této částky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Chikwe Ihekweazu, který má v organizaci na starost mimořádné situace. Africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) propuknutí epidemie eboly v konžské provincii Ituri potvrdilo 15. května.

Leclerc zůstává ve Ferrari, slavná spolupráce bude pokračovat

Charles Leclerc spojí svou budoucnost s Ferrari i v dalších sezonách. Italská stáj oznámila prodloužení smlouvy krátce před Velkou cenou Monaka. Osmadvacetiletý Monačan tak pokračuje v příběhu, který začal už před deseti lety v jezdecké akademii Ferrari.

Britské bankovky mohou nově upozornit na ohroženou přírodu

Britská centrální banka představila osmnáct druhů živočichů, které mohou v budoucnu zdobit nové bankovky. Výběr zahrnuje řadu ohrožených nebo chráněných druhů a podle Bank of England nabízí příležitost připomenout bohatství britské přírody i význam ochrany domácích ekosystémů.

Dronový útok na autobus v okupované části Ukrajiny si vyžádal osm mrtvých

Nejméně osm lidí zahynulo a dalších deset utrpělo zranění při útoku dronu na osobní autobus v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti. Informovala o tom ruská státní média s odvoláním na Denise Pušilina, Moskvou dosazeného představitele regionu.

Zdraví oceánů závisí na mikrobech v rybách

Běžný mechanismus, který vědcům dlouho vrtal hlavou, má konečně jasnější obrysy. Mořské ryby sice pomáhají regulovat chemii světových oceánů a globální koloběh uhlíku, ale na tuto těžkou práci rozhodně nejsou samy. Nové důkazy ukazují, že jim s produkcí klíčového minerálu výrazně pomáhají neviditelní podnájemníci v jejich vlastních střevech.

Varšava navrhla zřídit stálou základnu amerických vojsk v Polsku

Polsko předalo americkému ministrovi obrany návrh na zřízení nové, stálé základny amerických vojsk v Polsku, oznámil polský ministr Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Zapojení Spojených států do bezpečnosti Polska neklesá, naopak může být ještě větší, napsal na sociální síti.

Evropa chce snížit závislost na amerických technologiích

Evropská unie chce posílit vlastní technologické firmy a omezit závislost na dodavatelích ze zahraničí. Nový balík opatření míří hlavně na cloud, umělou inteligenci, čipy a digitální služby, které dnes tvoří základ moderní ekonomiky. Brusel zdůrazňuje, že nejde o uzavírání trhu ani přímý útok na americké giganty, ale o dlouhodobou strategii. Evropa si chce vybudovat silnější domácí zázemí a získat větší kontrolu nad citlivými systémy.

Nick Jonas dál patří k Jonas Brothers, ale hraje i sám za sebe

Nick Jonas má za sebou víc než dvacet let kariéry a pořád zůstává jednou třetinou Jonas Brothers. Zároveň ale čím dál víc ukazuje, že nechce být jen členem slavné sourozenecké kapely. Letos se soustředí na hudbu, herectví a další projekty, díky nimž si buduje vlastní jméno.

Na jihozápadě Anglie havaroval vrtulník britského námořnictva

Na poli na jihozápadě Anglie dnes havaroval vrtulník britského námořnictva, informovala britská média a agentura Reuters s odvoláním na policii. Podle serveru BBC britský premiér Keir Starmer označil incident za hluboce znepokojivý pro zasažené rodiny.

KOMENTÁŘ: Má hodnotu bilion dolarů a míří na burzu. Chvíle, která ukáže, jestli je AI bublina

Společnost Anthropic podala u Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států prospekt potřebný k veřejnému úpisu akcií. Započala tím tak tažení, které může do pár týdnů vyvrcholit startem na burze. Svět tak nahlédne pod pokličku jedné z největších AI společností světa. A konečně zjistí, jestli příběh kolem AI doprovází i reálný finanční profit.

Nikdo z nás nespí. Námořníci uvěznění v Hormuzském průlivu popisují hrůzy války

Moře je tak klidné, že pákistánský kapitán Hassan Khan občas zapomene, že jeho loď zůstala uvězněná ve válečné zóně. V Hormuzském průlivu nebo okolních přístavech uvízlo zhruba 20 tisíc námořníků. Nad jejich hlavami létají stíhačky, rakety a drony, pod vlnami číhají miny. Všichni mají strach.

Při dronových útocích na Petrohrad utrpělo zranění několik lidí

Při dronových útocích na Petrohrad utrpělo dnes zranění několik lidí, napsala agentura TASS s odvoláním na ruské úřady, podle nichž bezpilotní letouny poškodily několik objektů infrastruktury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že drony mířily na důležité cíle včetně petrohradského ropného terminálu. Ve druhém největším ruském městě dnes začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský prezident Vladimir Putin.

Válka skončila, řekl Rubio, zatímco USA a Írán obnovily útoky

Americké Ústřední velení (CENTCOM) zlikvidovalo několik íránských raket a dronů a zahájilo vlastní údery na cíle spojené s Íránem. Ten odpálil na sousední země několik balistických střel, žádná z nich však nezasáhla zamýšlené cíle. Dvě rakety nedosáhly cíle nebo se rozpadly a tři rakety mířící na Bahrajn zachytila americká a bahrajnská protivzdušná obrana.

Mezinárodní letiště v Kuvajtu zasáhl íránský útok, je několik zraněných

Mezinárodní letiště v Kuvajtu dnes zasáhl íránský dronový a raketový útok. Několik lidí utrpělo zranění a musel být přerušen provoz, píší agentury Reuters a AFP s odvoláním na kuvajtský úřad pro civilní letectví a kuvajtskou armádu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama