EkologieLicence pro těžbu v Severním moři budeme udělovat každý rok podle potřeby, nastínil...

Licence pro těžbu v Severním moři budeme udělovat každý rok podle potřeby, nastínil Sunak

Nové licence na těžbu ropy a plynu v Severním moři bude Británie udělovat každoročně v závislosti na dalších faktorech. Britská vláda si od toho mimo jiné slibuje posílení energetické bezpečnosti. Informují o tom BBC a The Guardian.

Britský premiér Rishi Sunak oznámí v rámci úterního projevu krále Karla III. legislativu stanovující nová pravidla v udělování licencí pro těžbu fosilních paliv v Severním moři, upozornil server BBC News.

V současné době neexistuje žádné pevné období mezi licenčními koly, vysvětlil list The Guardian. Nový zákon by to však mohl podle deníku změnit. Pokud jej ministři schválí, licence budou udělovány každoročně v závislosti na situaci.

Udělování nových licencí pro těžbu ropy a plynu v Severním moři je vznětlivým tématem. Nesouhlasí s tím opozice i ekologičtí aktivisté a enviromentální organizace. Neziskovka Greenpeace vyhlásila vládě „soudní válku“.

Labouristé uvedli, že stávající licence udělené před nadcházejícími volbami budou respektovat, pokud však získají moc, udělování nových už nepovolí. Upozornili přitom na důležitost investicí do obnovitelných zdrojů a jaderné energie.

Zůstat nohama pevně na zemi

Sunak však ujistil, že udělování licencí bude regulováno. Těžební firmy budou muset splnit určité podmínky klíčové k dosažení čisté nuly do roku 2050. Licence navíc získají pouze v případě dominance importu nad domácí produkcí.

Tento krok podle Sunaka pomůže Británii docílit čisté nuly „realistickým a proveditelným způsobem“. Zajistí tisíce nových pracovních míst, posílí energetickou bezpečnost a sníží závislost země na dovozu fosilních paliv.

Hlavně tedy z nepřátelských, diktátorských režimů. Válka na Ukrajině uvrhla svět na pokraj energetické krize. Vedla k přesměrování dovozů, zvýšeným investicím do obnovitelných zdrojů, ale i otevíráním nových projektů pro těžbu fosilních paliv.

V Severním moři se nachází téměř 300 aktivních ropných polí. Více než polovina z nich bude do roku 2030 uzavřena, upozornilo obchodní sdružení Offshore Energies UK. Současné licenční kolo bylo zahájeno loni v říjnu.

Prvních 27 licencí udělil po jejich posouzení úřad North Sea Transition Authority (NSTA) začátkem tohoto měsíce. Britská vláda tento krok obhájila mimo jiné i tím, že těžba v Severním moři stojí Británii méně emisí, než kdyby fosilní paliva dovážela.

Doporučujeme

Trump naznačil konec války. Ropa reaguje pádem

Ceny ropy klesly pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel po sobotním prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válka je skoro u konce, protože se obě strany blíží k urovnání. Vysoce postavený úředník Trumpovy administrativy však upozornil, že mírová dohoda zatím podepsána nebude kvůli pomalým procesům uvnitř íránské vlády.

Izrael v Libanonu zabil další tři lidi, prezident Aún vyzval ke stažení Izraele z jihu

Izraelská armáda navzdory příměří nařídila novou evakuaci deseti jiholibanonských vesnic v okresech Džazín a Nabatíja, uvedla dnes agentura AFP. Podle agentury NNA dnešní izraelské údery zasáhly jedoucí vozidlo v regionu Nabatíja a zabily tři lidi. Brzy ráno izraelské útoky zničily dva obytné domy ve městě Arzún v okrese Súr, několik lidí bylo zraněno. Libanonský prezident Joseph Aún dnes zopakoval, že chce pokračovat v mírových jednáních s Izraelem. Trvá ale na úplném stažení izraelských sil z jihu země.

Chaos v Íránu. Nikdo neví, kde se nejvyšší vůdce skrývá

Íránský nejvyšší vůdce Modžtabá Chámeneí se ukrývá na neznámém místě s omezeným přístupem k vnějšímu světu. Ani americká tajná služba nemá informace o tom, kde se ajatolláh skrývá. Íránští vyjednavači kvůli tomu mají problémy s komunikací uvnitř íránské vládní struktury.

USA a Írán mírní očekávání rychlé dohody

Spojené státy a Írán mírní očekávání, že by v nejbližší době mohl přijít průlom v jednáních o ukončení tři měsíce trvající války. Na stole zůstává hlavně Hormuzský průliv, íránský jaderný program a peníze z íránské ropy zmrazené v zahraničí.

Po pádu budovy na Filipínách pátrají záchranáři po desítkách lidí

Ve filipínském městě Angeles se v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Neštěstí si vyžádalo nejméně jednu oběť a další lidé zůstali pod troskami. Záchranáři několik hodin prohledávali suť pomocí psů, detektorů tepu i těžké techniky.

Ukrajinské útoky si na západě Ruska podle úřadů vyžádaly dva mrtvé

Energetická infrastruktura byla v noci na dnešek poničena při ukrajinském raketovém útoku v západoruské Belgorodské oblasti. Ukrajinský dron jinde v tomto regionu sousedícím s Ukrajinou zabil jednoho člověka a jednoho mrtvého hlásí také Brjanská oblast. Rusko mimo frontu útočilo v ukrajinské Záporožské, Charkovské nebo Dněpropetrovské oblasti, zranění jsou dva lidé. O následcích útoků informovaly úřady v obou zemích.

Při výbuchu vlaku v Pákistánu, k němuž se přihlásili separatističtí ozbrojenci, zahynulo nejméně 24 lidí

Nejméně 24 mrtvých a desítky zraněných si vyžádal nedělní útok na vlak v pákistánské provincii Balúčistán. Vlak převážel příslušníky bezpečnostních složek a jejich rodiny. K útoku se přihlásila separatistická organizace Balúčistánská osvobozenecká armáda, známá pod zkratkou BLA.

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu v ostrovní na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše agentura Reuters.

Při sobotním izraelském úderu na jih Libanonu zahynulo 11 lidí, včetně šesti žen

Při sobotním izraelském úderu na jih Libanonu zahynulo 11 lidí, včetně šesti žen a jednoho dítěte. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to dnes uvedla agentura AFP. Útok na cíl v okrese Nabatíja si vyžádal také devět zraněných.

Čína vyslala na vesmírnou stanici tři astronauty, jeden tam má strávit rok

Čína dnes vyslala na svoji vesmírnou stanici Tchien-kung (Nebeský palác) kosmickou loď Šen-čou 23 s třemi astronauty na palubě. Jeden z nich by měl poprvé strávit na oběžné dráze celý rok, a to kvůli studiu účinků dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci. Experiment má pomoci Číně připravit se na budoucí pilotované mise k Měsíci a Marsu, uvedla agentura AFP.

Putin obvinil Ukrajinu z vybombardování studentské koleje, slíbil odvetu

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Ukrajinu z útoku na studentskou kolej v okupovaném městě Starobilsk v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Vůdce Kremlu hrozí odvetou.

Kyjev se stal terčem vzdušného útoku, podle starosty zemřel nejméně jeden člověk

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na dnešek stalo terčem rozsáhlého vzdušného útoku ze strany Ruska. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Ruská armáda podle agentury AFP k útoku použila balistické rakety i drony. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na síti Telegram uvedl, že údery zabily nejméně jednoho člověka a způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu.

Střelba u Bílého domu skončila smrtí útočníka

Muž se zbraní začal střílet u bezpečnostního stanoviště nedaleko Bílého domu. Tajná služba palbu opětovala a útočník později zemřel v nemocnici. Incident znovu otevřel otázky kolem bezpečnosti v okolí sídla amerického prezidenta.

Írán a USA se podle zprostředkovatelů blíží dohodě o prodloužení příměří

Írán a Spojené státy se podle zprostředkovatelů blíží dohodě o šedesátidenním prodloužení příměří, napsal dnes server listu Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje. Oběma znepřáteleným stranám se diplomatickou cestu z války snaží pomoci najít Pákistán a Katar. Americký prezident Donald Trump mezitím serveru Axios řekl, že šance na uzavření dohody s Íránem vidí půl napůl.

Desítky tisíc lidí v Madridu demonstrovaly proti premiérovi Sánchezovi

Tisíce demonstrantů dnes v Madridu požadovaly demisi socialistického premiéra Pedra Sáncheze kvůli sérii korupčních skandálů. Protestovat přišlo podle organizátorů asi 80.000 lidí, podle úřadů polovina, uvedla agentura AFP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama