Libanon zažívá jedno z nejnebezpečnějších období ve své historii, řekl dnes jeho premiér Nadžíb Mikátí. Podle agentury AFP také vyzval OSN k pomoci Libanoncům, kteří kvůli izraelským útokům museli opustit své domovy a kterých je podle něj už milion. Izraelská armáda zesílila před dvěma týdny letecké útoky na libanonské území, kde cílí na militantní hnutí Hizballáh, a v noci na dnešek zahájila i pozemní operaci na jihu Libanonu. Označila ji za omezenou a přesně zacílenou na zničení pozic Hizballáhu, který ostřeluje sever Izraele.
„Přibližně milion našich obyvatel byl vysídlen kvůli ničivé válce Izraele v Libanonu..naléhavě žádáme o další pomoc vysídleným civilistům,“ řekl podle AFP dnes Mikátí, který se setkal se zástupci organizací OSN a velvyslanci dárcovských zemí. Mikátí už v neděli řekl, že počet vysídlených osob by mohl dosáhnout až jednoho milionu, což by představovalo největší přesuny obyvatelstva v dějinách Libanonu. Ten má nyní asi 5,5 milionu obyvatel.
Lebanon’s PM Najib Mikati says his country faces “one of the most dangerous phases of its history”, urging the UN to provide aid for one million people forcibly displaced by Israeli air attacks.
— Al Jazeera English (@AJEnglish) October 1, 2024
🟠 LIVE updates: https://t.co/TFMVNuSxKG pic.twitter.com/B8F5qxaDrE
Z Libanonu začaly kvůli izraelskému masivnímu ostřelování utíkat i tisíce Syřanů, které před několika lety z vlasti vyhnala občanská válka. V pondělí vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi oznámil, že do Sýrie uteklo už víc než 100.000 lidí. Jsou mezi nimi i Libanonci. Zástupce UNHCR pro Sýrii v pátek uvedl, že zhruba 80 procent těch, co utekli minulý týden do Sýrie, byli Syřané.
Libanon kvůli politickým sporům nemá už skoro dva roky zvoleného prezidenta, úřadující hlavou státu je od konce října 2022 premiér Nadžíb Mikátí, jehož vláda je také úřednická. Politické spory, 15 let občanské války (1975-1990) a vážné ekonomické problémy v posledních letech ochromily centrální moc státu v Libanonu a zároveň posílily milice, z některých se staly politické strany.
Hizballáh, v překladu Alláhova strana, je militantní islamistické hnutí, ale i politická strana. Má ministry v libanonské vládě i poslance v parlamentu. Je klíčovým spojencem Íránu i palestinského hnutí Hamás a nejmocnější vojenskou silou v Libanonu. S Izraelem bojuje od svého vzniku v 80. letech minulého století. V roce 2006 jejich boje přerostly v měsíční válku. V posledních letech se sporadicky ostřelovaly přes hranici, ale od loňského října, kdy začala válka v Gaze, provádí obě strany letecké útoky přes hranici každý den.
Některé země, včetně Spojených států, označují Hizballáh za teroristickou organizaci. Evropská unie považuje ze teroristickou organizaci pouze jeho vojenské křídlo.
