Podpora Ukrajiny, ale také obrana, bezpečnost a migrace budou hlavními prioritami kyperského předsednictví v Radě EU, které začíná dnes. Kypřané přebírají mandát od Dánů a chtějí se věnovat podobným tématům, část pozornosti nicméně chtějí přesunout na jižní sousedy EU. Pro ostrov ve Středozemním moři jsou klíčové i dění na Blízkém východě, situace v palestinském Pásmu Gazy a také vztahy se státy Perského zálivu.
Během předchozího kyperského předsednictví v roce 2012 se „strategická agenda zaměřila na řešení krize eurozóny, podporu růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, modernizaci veřejné správy a posílení jednotného trhu“, poznamenala tehdejší kyperská ministryně zahraničí Erato Kozakis Markullis. Po čtrnácti letech budou Kypřané šéfovat EU ve zcela odlišném kontextu a uprostřed geopolitického napětí. Evropa dnes „čelí novým a bezprecedentním výzvám vyplývajícím z ruské války proti Ukrajině a ze situace na Blízkém východě, navíc v rychle se měnícím globálním prostředí a za rostoucí nestability,“ citoval kyperskou diplomatku server televize Deutsche Welle (DW).
Cyprus pledges ‘different mindset’ as it assumes EU presidency
— Cyprus News (@CyprusNews_) December 31, 2025
Country’s six-month stint at helm begins with defence, migration and Ukraine still at top of agenda
https://t.co/ANoPL5OMJm
Své priority představil Kypr na konci prosince; chtějí usilovat o autonomní unii, která je otevřená světu. „Autonomnější unie bude prokazovat nezbytnou vnitřní sílu ke spolupráci s externími partnery kdykoli je to možné, a zároveň bude v případě potřeby jednat nezávisle,“ píše se na stránkách kyperského předsednictví. „Autonomie dává vzniknout síle a z této síly vzejde větší autonomie,“ dodává text. Kyperské předsednictví chce podle svých slov působit jako zodpovědný a poctivý nestranný moderátor jednání, aby zajistilo, že „výzvy se promění v příležitosti a že ambice budou propojeny s činy a hmatatelnými výsledky.“
V této souvislosti chce kyperské předsednictví prosazovat ambiciózní a na výsledky orientovaný přístup prostřednictvím pěti priorit nazvaných Autonomie prostřednictvím bezpečnosti a obranné připravenosti, Autonomie prostřednictvím konkurenceschopnosti, Otevřená světu, autonomní, Autonomní unie hodnot, která nenechá nikoho pozadu, a Dlouhodobý rozpočet pro autonomní unii.
„Podpora Ukrajiny zůstane klíčová,“ uvedl prezident Nikos Christodulidis při představení priorit předsednictví. Hned v úvodu chce Kypr pokročit při řešení finanční podpory Kyjeva a navázat na výsledek prosincového summitu EU. Ten rozhodl, že Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč). Česko, Maďarsko a Slovensko se nicméně nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené, a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
Při příležitosti čtyř let od začátku ruské invaze na Ukrajinu, které uplynou 24. února, by kyperské předsednictví chtělo schválit další, již dvacátý balíček sankcí proti Rusku.
Pokud jde o možné budoucí členství Ukrajiny v EU, patovou situaci se zatím nepovedlo vyřešit. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně a otevření prvních kapitol v přístupových jednáních stále blokuje Maďarsko. „Budeme se snažit posouvat jednání alespoň na technické úrovni, když ještě nenazrál čas na rozhodnutí na politické úrovni,“ uvedl k tomu nejmenovaný kyperský zdroj.
Kyperskou vizí je silná Evropská unie chránící své hranice a strategické zájmy a zároveň schopná budovat partnerství a aliance z pozice síly, založené na demokratických hodnotách a respektu k mezinárodnímu právu. Nikósie slibuje rychlou realizaci takzvané Bílé knihy o obraně a rovněž chce pokročit ve všech klíčových obranných iniciativách: finančním nástroji SAFE či programu EDIP.
„Kyperské předsednictví bude usilovat o autonomní unii, která je otevřená světu,“ uvedl prezident Christodulidis a zdůraznil pět hlavních pilířů, o které se předsednictví opírá. Jde o bezpečnost, konkurenceschopnost, rozšíření, autonomii a fiskální rovnováhu. V souvislosti s konkurenceschopností zdůraznil potřebu energetické bezpečnosti a diverzifikace zdrojů a tras dodávek prostřednictvím posílení infrastruktury pro propojení energetických sítí. Pokud jde o rozšíření, zmínil zejména Ukrajinu, Moldavsko a západní Balkán a poznamenal, že kyperské předsednictví je odhodláno dosáhnout hmatatelného pokroku v procesu přistoupení těchto zemí.
Bezpečnost nicméně pro Kypr neznamená jen posilování obrany, ale „je to široký, komplexní a mnohovrstevnatý koncept“. Klíčovou prioritou je proto i „efektivní řízení“ migrace. Právě během kyperského předsednictví, 12. června, vstoupí v platnost migrační a azylový pakt, který má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. V procesu schvalování, které chce středomořský ostrov dotáhnout do konce, jsou i další tři migrační předpisy: návratové nařízení, nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu.
Další priorita vyplývá z geografické polohy Kypru: provádění Paktu pro Středomoří a propagace jeho klíčových projektů, které chce Christodulidis představit na neformálním summitu, který bude na ostrově pořádat v dubnu za přítomnosti deseti hlav států zemí jižního sousedství. Kromě toho je „strategickou prioritou kyperského předsednictví posílení vztahů EU s regionálními organizacemi, jako je Rada pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) a Liga arabských států (LAS),“ dodal prezident. Christodulidis má s šéfováním EU zkušenosti již z minulosti, v roce 2012 totiž působil v Bruselu jako mluvčí tehdejšího kyperského předsednictví.
Kypr čekají rovněž úkoly související s dojednáváním nového dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2028-2034. Dánsko vypracovalo první takzvaný vyjednávací rámec a Kypr by měl v práci významně pokročit. Cílem předsedy Evropské rady Antónia Costy je dosáhnout dohody o příštím takzvaném víceletém finančním rámci do konce roku 2026. Tento časový harmonogram je klíčový pro zajištění toho, aby nové programy financování EU byly zavedeny do začátku roku 2028 bez přerušení, uvedl nedávno Costa.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,8 bilionu Kč) letos v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Návrh ihned kritizoval Evropský parlament. Europoslanci se postavili zejména proti „národním plánům“, což byl nápad komise sloučit finanční prostředky pro zemědělce a regiony (které tvoří zhruba polovinu celkového rozpočtu EU) do jednotných fondů spravovaných 27 vládami bloku. Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony. Očekávají se proto dva roky intenzivních jednání.
