V Rusku žijí protiváleční Rusové, někteří dávají odpor najevo, ale lze těžko čekat, že všichni vyjdou protestovat. Ne všichni jsou hrdinové. V rozhovoru s magazínem Time to řekla Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném. V prvním interview od smrti svého manžela uvedla, že řada Rusů je podle ní připravena dát různými způsoby najevo nesouhlas s ruskou válkou proti Ukrajině a takto smýšlející Rusy je třeba podporovat. Ukrajinská vláda dělá podle ní chybu tím, že tuto skupinu ignoruje. Kyjev zatím na její slova nereagoval.
„Obyčejní Ukrajinci chápou, že ne všichni Rusové jsou proti nim. Ale pokud jde o ukrajinskou vládu, myslím, že by bylo správné, kdyby tyto lidi měla na paměti. Tohle zjevně není ruská válka. Tohle je válka (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ uvedla Navalná. „Samozřejmě existuje velmi agresivní, proválečná menšina. Vyčnívá, ale je malá. Putin dělá vše možné, aby ji povzbudil. Ukazuje na ně a říká: ‚Podívejte, všichni jsou takoví!‘ Ale to není pravda. Většina lidí z různých důvodů chce, aby válka skončila,“ míní Navalná.
🤮 Navalny's widow points to "Ukraine's mistake" in interview for Time https://t.co/dSs7tFdNBa
— Ukrainska Pravda in English (@pravda_eng) April 17, 2024
V rozhovoru připomněla například fronty, do kterých se letos Rusové stavěli před prezidentskými volbami, aby podpisem podpořili kandidaturu bývalého ruského poslance Borise Naděždina, jenž se vyslovil proti ruské invazi na Ukrajinu. A také na nedávný pohřeb jejího muže, kde lidé skandovali protiválečná hesla. Ruský režim už roky opozici potlačuje a demonstrace až na výjimky nepovoluje. Po invazi do sousední země represe ještě přitvrdily, například za kritiku ruské války na Ukrajině hrozí v Rusku vězení.
Navalnyj byl roky tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval Putinův režim, především za korupci. Od roku 2021 byl ve vězení, postupně si vyslechl tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku. V polovině února zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři ve věku 47 let. Navalná, která žije v exilu, poté slíbila, že bude pokračovat v jeho práci.
Na dotaz časopisu Time, zda považuje za jeden ze svých cílů nalézt společnou řeč s vedením Ukrajiny a spolupracovat s Kyjevem, odpověděla, že v současné době je pro ni těžké na tuto otázku odpovědět. „Protože to nezáleží jen na mně,“ řekla.
Vyjádřila se také k březnové zprávě deníku The Washington Post, který napsal, že ukrajinská první dáma Olena Zelenská odmítla pozvání Bílého domu na tradiční vystoupení amerického prezidenta Joea Bidena v Kongresu, takzvané poselství o stavu unie, protože pro Kyjev byla patrně nepříjemná představa, že pozvání obdržela i Navalná a seděla by blízko Zelenské. „Pokud je to, co napsal The Washington Post, pravda, jestli nepřijela kvůli mně, pak je mi to velmi líto,“ uvedla Navalná a dodala, že v posledních prezidentských volbách na Ukrajině podporovala Volodymyra Zelenského, přičemž jedním z důvodů byla jeho žena. „Velmi se mi líbila. Je mi velmi sympatická,“ podotkla.
Navalná v interview mimo jiné řekla, že naposledy osobně viděla svého muže živého několik dní před začátkem ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022, kdy už byl za mřížemi. U hranic s Ukrajinou už bylo tou dobou kolem 200.000 ruských vojáků a USA varovaly před hrozící invazí.
„Samozřejmě jsme o tom mluvili. Ale abych byla upřímná, v té době to vypadalo, že Putin prostě všechny zastrašuje. Zdálo se mi, že je to v jeho stylu – dovést situaci na hranu, vyděsit nás a pak couvnout,“ řekla Navalná a jako důvod pro své tehdejší mínění uvedla víru v to, že se šéf Kremlu k osudovému kroku neodhodlá, neboť by Rusové válku nepodpořili. „Jsou rodiny, kde je matka Ukrajinka, otec Rus nebo naopak. Bylo běžné mít příbuzné z obou stran,“ dodala s tím, že otec jejího manžela pochází z Ukrajiny.
Navalná v současné době žije v zahraničí. Rozhovor poskytla magazínu Time, jenž ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí roku 2024 v kategorii vůdců, v litevském Vilniusu. Toto město si zvolila jako svou exilovou základnu Navalného organizace Fond boje proti korupci.
